Velká mediální novela nepřináší jen vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, zejména významně rozšiřuje okruh lidí, na které povinnost dopadne. A zcela mění způsob, jakým budou hradit poplatky podnikatelé a firmy. Ty mají hradit plošně podle počtu zaměstnanců v desetinásobných výších. A veřejnoprávní média dostanou i nové kontrolní pravomoci, které jim umožní dostat se k podrobným datům o jednotlivých zaměstnavatelích.
Zvýšení koncesionářských poplatků je ukázkou, jak se má dělat politika. Bohužel na nepravém místě. Toto zvýšení je, tak jako každé zvýšení jakýchkoli poplatků, nepopulární. Poplatky se navíc rozšiřují i na počítače a mobily, bez ohledu na to, že ti lidé doma nemají televizi. A rozšiřují se na firmy, a to podle počtu zaměstnanců. Což už s nějakým „koncesionářským poplatkem“ nemá vůbec nic společného. Je to prostě mediální daň. Chceš se dívat, zaplatíš. Nechceš se dívat, zaplatíš. Nemáš se co dívat, protože jsi v práci, zaplatíš.
Sněmovna po šesti jednacích dnech schválila novelu o televizních poplatcích. Novela počítá se zvýšením poplatku, který se navíc budoucnu bude zvyšovat o inflaci a rozšiřuje významně okruh poplatníků i o firmy. Vládní strany v prvních reakcích zdůrazňují, že se poplatky nezvyšovaly od roku 2008 a že jejich zvýšení zajistí nezávislost veřejnoprávních médií. Opozice, včetně Pirátů, však kritizuje, že se poplatky vztahují i na firmy, dojde tak k placení dvakrát.
Sněmovna schválila růst poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Zákon také počítá s tím, že do budoucna se budou poplatky zvyšovat v závislosti na míře inflace. Pro hlasovalo 99 poslanců, proti 89. Projednávání novely trvalo kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů. Návrh nyní musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna zahájila ve středu ráno poslední dějství schvalování růstu poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Hlasování o podobě sporné novely se odehraje po poledni, pevný čas nechal stanovit vládní tábor už v polovině února. Znamená to, že část ze tří desítek výhradně opozičních poslanců z ANO a SPD přihlášených do debaty nestihne s největší pravděpodobností vystoupit.
Dnes nastane českými politiky dlouho očekávaný den. Sněmovna má definitivně schválit vyšší koncesionářské poplatky a širší okruh plátců. Ten se rozšiřuje jak o domácnosti s přístupem k internetu, tedy o každou domácnost s aspoň jedním smartphonem, tak o firmy nad 24 zaměstnanců. Na to, že České televizi má vynést ročně o 860 a Českému rozhlasu o 330 milionů korun extra, se kolem novely zákona děje zcela nepřiměřené haló. Ale berme věci tak, jak jsou, a konstatujme, že opozice si z toho lutherovsky („Tady stojím a nemohu jinak“) učinila záležitost, na níž lze vládu pomučit.
Poslanecká sněmovna se tento týden chystá na finální hlasování o kontroverzní novele, která zásadně ovlivní financování veřejnoprávních médií. Vedle zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) rozšiřuje novela také okruh poplatníků. Po měsících obstrukcí opozice se vláda rozhodla svolat mimořádnou schůzi na středu 5. března, kdy se po poledni očekává konečný verdikt.
Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pondělí vzkázala vládním stranám před závěrečným schvalováním sporné novely o poplatcích za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), že si její hnutí osvojí nynější praxi vládní koalice stanovovat ve Sněmovně pevné časy hlasování.
Předseda ANO Andrej Babiš ohlásil hned v úvodu dnešního jednacího dne Sněmovny obstrukci s cílem nepřipustit schvalování sporné novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Opoziční zdržování Babiš hájil s poukazem na dřívější vyjádření nynějšího premiéra Petra Fialy (ODS). Ten ještě jako opoziční lídr v jednom z rozhovorů uvedl, že občanští demokraté budou blokovat zavedení elektronické evidence tržeb klidně do konce volebního období.
Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí s návrhem, aby firmy odváděly televizní a rozhlasové poplatky na základě počtu zaměstnanců. Dosud je platí podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. Zvýšení poplatků, které je ve Sněmovně před závěrečném schvalováním, zaměstnavatelům obecně nevadí. Poslanci by se návrhem měli znovu zabývat v pátek. Vládní novela zvyšuje poplatek pro domácnosti za ČT o 15 korun na 150 Kč měsíčně a za ČRo o desetikorunu na 55 Kč za měsíc.
Opoziční hnutí ANO a SPD dnes opět zablokovala závěrečné sněmovní schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Důvodem byly zdržovací postupy a nakonec i nevole části opozice k požadavku z koalice o hlasování o přestávce, kterou chtěl klub SPD. Sporem se zabývalo širší sněmovní vedení do konce jednacího dne. Další pokus o prosazení sporné novely bude mít vládní tábor v pátek. Dnes poslanci neprojednali nic. Nynější schůze pokračuje ve čtvrtek.
Plán předsedy hnutí ANO Andreje Babiše sloučit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pod jednu instituci vyvolal bouřlivé reakce politiků nebo uživatelů sociálních sítí. Podle kritiků jde o snahu omezit nezávislost médií a získat nad nimi politickou kontrolu. Babiš návrh obhajuje úsporami a nutností změnit způsob financování veřejnoprávních médií. „Chceme, aby se financovaly jinak. Jedna z možností je spojit Český rozhlas a Českou televizi. Tam se hodně ušetří,“ prohlásil Andrej Babiš
Senátoři ANO navrhují osvobodit důchodce, zdravotně postižené lidi a nezaopatřené děti od poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Návrh by chtěli v Senátu projednat v úterý 28. ledna, kdy se má horní parlamentní komora zabývat novelou o zvýšení platů ústavních činitelů. Novinářům to oznámila předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. Obdobný návrh předložili poslanci ANO už loni v září a je i součástí návrhů úprav vládní novely o rozhlasových a televizních poplatcích.
Dnes byly představeny finální nominace na Českého lva. Žebříčku vévodí dobové drama Vlny od Jiřího Mádla s 14 nominacemi, následuje dlouho připravovaný filmový projekt Amerikánka Viktora Tauše s 13 nominacemi a tragikomedie o vesnické zabijačce Mord od Adama Martince s 10 nominacemi. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu.
Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se v roce 2025 pravděpodobně nevyhnou úsporám a zásadní redukci výroby i provozu. Důvodem je neschválení novely zákona, která měla od ledna navýšit koncesionářské poplatky. Pokud zákonodárci nerozhodnou včas, veřejnoprávní televize zvažuje razantní kroky, včetně možného snížení počtu kanálů na polovinu.
Drama Vlny režiséra Jiřího Mádla se dostalo mezi 15 kandidátů americké filmové akademie na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film, ukazuje užší výběr zveřejněný pořadateli nejprestižnějších filmových cen. Český snímek je v něm poprvé od roku 2021, kdy akademie takto vyzdvihla film Agnieszky Hollandové Šarlatán.
Běžná poslanecká diskuse ke sporné novele o růstu televizního a rozhlasového poplatku a o rozšíření okruhu poplatníků má skončit ve středu před 22:00. Ve Sněmovně to prosadil v podvečer vládní tábor hned potom, co poslanci obnovili druhé kolo projednávání předlohy. Sněmovna podle návrhu koalice také schválila možnost nočního jednání.
Sněmovna přerušila v úterý půl hodiny před půlnocí debatu o sporném růstu televizního a rozhlasového poplatku do středečního večera. Diskuse o vládní novele, která také rozšiřuje okruh poplatníků, dosud vyplnila v nynějším druhém čtení 11,5 hodiny. Na konci jednacího dne sněmovní systém evidoval 28 poslaneckých přihlášek k běžnému vystoupení.
Sněmovna omezila v úterý večer řečnickou dobu pro debatu o sporné vládní novele k růstu televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Prosadil to zhruba po 8,5 hodiny od zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích. Pokud běžná debata o předloze neskončí do dnešních 23:30, bude podle dalšího schváleného návrhu koalice pokračovat ve středu od 18:00.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že své dřívější vyjádření o nezvyšování televizního a rozhlasového poplatku nezlehčuje. Zaznělo podle něho v době, kdy ještě podrobně neznal ekonomickou situaci České televize a Českého rozhlasu. Ministra kultury před tím obvinil ve Sněmovně ze lži předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Poplatky za veřejnoprávní média uplatňuje jen menšina zemí Evropské unie, řekl ve sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu další debaty o novele, která poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas zvyšuje a rozšiřuje okruh poplatníků. Ze lži pak vinil ministra kultury ministra kultury Martina Baxu (ODS) kvůli jeho dva roky starému tvrzení, že se poplatky zvedat nebudou.
Před úterním, pravděpodobně dost vyhroceným projednáváním vládní novely o vyšších televizních a rozhlasových poplatcích, předložilo hnutí SPD sérii pozměňovacích návrhů.
Radio Wave začalo 29. října vysílat nový podcast Slast, posluchači zatím mohli vyslechnout čtyři díly (dohromady mají 175 minut), pátý je ohlášen na tento čtvrtek. Podtitul pořadu by klidně mohl být Všechno, co jste kdy nechtěli vědět o sexu (ale Linda Bartošová se nebála zeptat).
Už čtrnáct dní se vede veřejný spor o to, jestli Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) má pravomoc vyzývat statisíce médií a audiovizuálních tvůrců, aby se u ní registrovali. Je dobré se na český spor nejdříve podívat z nadhledu. Na evropské a později české úrovni celou akci s registrací, resp. evidencí, rozjely komerční televize. Jejich iniciativa se později přetavila do dvou evropských směrnic. Ty pak byly transponovány do českého práva.
Poslanecká sněmovna dál řeší, co s navýšením televizních a rozhlasových poplatků. Novela zákona, který má mimo jiné zavést pravidelnou valorizaci poplatků a rozšířit okruh jejich plátců, by měla přinést Českému rozhlasu a České televizi více než jednu miliardu korun ročně. V opačném případě hrozí ořezávání. Vládní koalici se ji znovu přes odpor a tak trochu i nezájem opozice nepodařilo prosadit, část ale stále doufá v to, že se legislativa do konce roku stihne.
Uvnitř vládní koalice dochází k rozkolu kvůli projednávané takzvané velké mediální novele, která zavádí zvýšení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a širší definici toho, kdo by měl platit. Část členů ODS teď otevřeně vystoupila proti a požaduje, aby vedení strany její prosazování zastavilo. Oblastní rada ODS Praha-západ v minulých dnech přijala usnesení, které vyjadřuje nesouhlas s navrhovaným zvýšením poplatků.
V případě nezvýšení televizních poplatků směřuje Česká televize (ČT) ke snížení počtu kanálů ze šesti na tři, řekl ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček v rozhovoru pro web Info.cz. Varianta, že by zákonodárci poplatky projednali až ve druhém čtvrtletí příštího roku, není podle něj "žitelná." Souček tak reagoval na vyjádření předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který na konci října řekl, že zvýšení poplatků pro ČT a Český rozhlas (ČRo) letos Sněmovna už nestihne prosadit.
V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti.
Dělaly se kvůli tomu procedurálně psí kusy, například ještě v létě koalice nebrala zřetel ani na stanovisko poradního orgánu Legislativní rady vlády, jen aby se „stihly termíny“. Bylo životně důležité pro demokracii, aby novela zákona o České televizi a Českém rozhlase vešla v platnost ještě letos. Imperativem je zajistit ČRo a hlavně ČT víc financí na provoz, v prvním případě až o 330 milionů korun, v druhém o 865 milionů. Novela je, jak ostatně přiznávají ti politici čtyřkoalice, kteří se o ni osobně zasazují, politicky motivovaná.
Stále neutuchá debata týkající se novelizace mediálního zákona, která počítá se zvýšením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Legislativa vyvolává znepokojení nejen mezi občany, ale i mezi provozovateli soukromých médií. Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet.
