Ve sněmovně aktuálně projednávaná velká mediální novela čelí nečekané kontroverzi. Ukázalo se totiž, že ve verzi zaslané poslancům na stůl bylo vyškrtnuto klíčové ustanovení, podle něhož bylo doposud porušení kodexu České televize a rozhlasu považováno za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.
Zásadní změna v připravované velké mediální novele překvapila i některé poslance. Z návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu totiž aktuálně vypadlo ustanovení, které doposud považovalo porušení kodexu médií veřejné služby za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Odpůrci novely hovoří o tom, že by nová úprava oslabila dosavadní funkci kodexu médií veřejné služby.
Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole.
Sněmovna pravděpodobně schválí vládou navržené zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, jak jí to ve středu doporučil její mediální výbor. Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat příští týden ve druhém kole schvalování.
Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o změně důchodů a poplatcích za Českou televizi a Český rozhlas jednat ve středu 2. října. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zveřejnila pozvánku na sněmovním webu. Poslanci se předlohám budou věnovat ve druhém čtení po projednání ve výborech.
Jen málokdy se stane, aby nějaký film vstoupil do mimofilmového kontextu tak nápadně jako Vlny, jež nyní vedou žebříček návštěvnosti kin. Není to vlastně dokonalý „režimní film“? V roli producentů figurují sponzoři prezidentské kampaně generála Pavla. Protagonisty jsou novináři, profese, jež je nyní ostřelována populisty. Film je zachycuje při tom, když sehráli historickou roli docela tak, jak to předestírají dnešní experti na strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím: předávali veřejnosti důvěryhodné informace, a zamezili tak tomu, aby se ujala okupanty přichystaná dezinformace.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při středečním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel. Důvodů pro připomínku událostí ze srpna 1968 je podle prezidenta celá řada. Jedním je uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem,
Po uvedení filmu Vlny v režii Jiřího Mádla následovala v tuzemských médiích vlna (ehm) až manifestačního nadšení. Sledoval jsem ji zdálky a v tom extatickém jednohlasu mi přišla až podezřelá. Konečně se v Česku zas natočil film evropského formátu! Světového formátu! Ve velkém sále Thermalu po premiéře následoval nebývale dlouhý potlesk. Vlastně se tam doteď tleskat nepřestalo. Odpusťte mírnou jízlivost, ten film ani jeho autoři za místy přepjaté reakce jistě nemohou. Do tak velikých výšin vyhnaná očekávání si navíc koledují o to, aby byla zklamána teď, když snímek vstupuje do tuzemských kin.
Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.
Poslanci hlasy vládní většiny v prvním čtení schválili takzvanou velkou mediální novelu a posunuli ji dál. Opozici se naopak nepodařilo návrh zamítnout nebo vrátit. Změnu zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší nový systém koncesionářských poplatků, protlačila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas opozice i některé firmy nebo mediální organizace. Odpoledne pak poslancům začaly prázdniny. Hlasovalo se pevně v 13 hodin na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ostře vymezil proti zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média. Při čtvrtečním jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že bude“ krvácet na barikádě“ a bude obstruovat při schůzi na začátku července, kde se má tzv. velká mediální novela projednávat. Zároveň občanům doporučil, aby Českou televizi nesledovali, podle něj jsou její zaměstnanci zaujatí proti hnutí ANO.
Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.
Ministerstvo kultury odstraní z mediálních novel povinnost firem hlásit České televizi a Českému rozhlasu údaje o zákaznících, kteří mají smlouvu na nějaký typ internetových připojení. Tito zákazníci by měli nově podle novely platit televizní a rozhlasový poplatek. Řekl to prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund s odkazem na jednání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Ministerstvo kultury informaci bez dalších podrobností potvrdilo.
Česká veřejnoprávní média se už pomalu chystají na změny v jejich financování, které by měly vstoupit v platnost od roku 2025, pokud bude schválena velká mediální novela, o kterou se v dohledné době sehraje bitva v Poslanecké sněmovně. Do parlamentu totiž zřejmě ještě před letními prázdninami doputuje návrh, který zásadním způsobem rozšiřuje okruh poplatníků koncesionářských poplatků, a tedy i rozpočty České televize a Českého rozhlasu. Proti němu se přitom neustále ozývají opoziční politici i soukromá média.
Návrh nového financování České televize a Českého rozhlasu se poslancům na stůl dostane patrně v podobě, která nepotěší mnohé firmy, domácnosti, ani opozice. Ministerstvo kultury, pod něhož novela spadá, totiž zamítlo většinu výtek a výhrad, které se objevily, a v legislativě tak má zůstat nejen navýšení koncesionářských poplatků, ale především daleko spornější novinky. Platbě se tak nevyhne v zásadě nikdo.
Kritika novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu nebere konce ani poté, co legislativa nabyla konkrétní podoby. Proti se nově postavili mobilní operátoři, kterým se nelíbí pasáž, podle níž by museli České televizi na vyžádání podávat informace o svých zákaznících. Veřejnoprávní televize tím tak chce zjišťovat, kdo má povinnost platit koncesionářské poplatky, nově by ho totiž měly hradit všechny domácnosti s připojením k internetu. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) je ale návrh špatně navržený.
Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc do rozpočtu 865 milionů korun, Český rozhlas bude mít o 331 milionů Kč více. Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o 15 Kč na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 Kč. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Původní návrh novel z loňského roku kritizovala komerční média.
Ministerstvo kultury v úterý navrhlo zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o deset na 55 korun. Dál mají růst automaticky o inflaci, jak navrhla současná vládní koalice. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Původní návrh kritizovaly komerční televize. Pětikoalice přitom původně počítala s tím, že se koncesionářský televizní poplatek od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc.
Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Řečníci v projevech ocenili statečnost tehdejších Pražanů a zdůraznili, že za svobodu je potřeba bojovat. Na akci vystoupili mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Vládní pětikoalice se v nejbližší době chystá předložit návrh nového financování médií veřejné služby, tedy České televize a Českého rozhlasu. Na rozdíl od dřívějšího záměru by se koncesionářské poplatky neměly jednorázově navýšit, ale při dosažení určité míry inflace valorizovat. V novele zákona, který chtějí vládní politici představit i v řádu dní, má přitom podle informací redakce zůstat i sporná redefinice poplatníka, podle níž by poplatky museli platit i lidé bez televizoru.
O 10 korun navíc za rozhlas, o 25 korun navíc za televizi. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS) jednali o návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) na zvýšení poplatků za veřejnoprávní média. Kromě samotného zvýšení poplatků má novela mediálního zákona zavést nový model plateb právnických a fyzických osob. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhují, aby se veřejnoprávní média platila ze státního rozpočtu.
Americký prezident Joe Biden je omezený vůdce, který není schopný vést Spojené státy, uvedla v republikánské reakci na projev hlavy státu v Kongresu senátorka Katie Brittová z Alabamy. Exprezident Donald Trump, který bude s největší pravděpodobností Bidenův vyzyvatel v podzimních volbách, projev o stavu unie označil za zostuzení země. „Náš vrchní velitel nevelí. (...) Svobodný svět si zaslouží něco víc, než váhavého a omezeného vůdce,“ uvedla Brittová, která přednesla oficiální republikánskou reakci.
Pomalu každým dnem přibývá kritiků takzvané velké mediální novely, která mimo jiné mění dosavadní výši koncesionářských poplatků za Českou televizi a rozhlas. Zástupci komerčních médií se v úterý na tiskové konferenci připojili k firmám a avizovali, že se chtějí obrátit na poslance a senátory s návrhem na zastavení projednávání návrhu zákona. Požadují změny návrhu, které vzejdou z odborné diskuse s komerčním sektorem.
Takzvaná velká mediální novela, která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků za využívání České televize a Českého rozhlasu, se ocitá pod palbou kritiky firemních asociací a komor. Problémem přitom není ani tak nová výše poplatků, jako spíše záměr rozšířit je na všechny, kteří vlastní počítače, tablety nebo chytré telefony s připojením k internetu, a také nutnost platit dle počtu zaměstnanců či zařízení. Kritika hovoří až o snaze zavést novou daň.
Zvýšení koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání budí vášně a nejnověji se rozproudila ostrá výměna názorů mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a Českým rozhlasem. Provozovatelé soukromých rádií vyzvali vládu, aby stáhla návrh tzv. velké mediální novely, která zvyšuje rozhlasové a televizní poplatky. Soukromníci se domnívají, že dojde k narušení hospodářské soutěže na rozhlasovém trhu, kdy se veřejnoprávnímu rozhlasu umožňuje navýšenými příjmy investovat do produktů, které přímo konkurují soukromoprávním subjektům.
Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti.
Když nastupující generální ředitel České televize Jan Souček v červnu o funkci usiloval, jednou z jeho hlavních novinek byl nápad propojit všechna česká veřejnoprávní média v rámci jedné zpravodajské platformy. Tehdy se na to zástupci Českého rozhlasu a agentury ČTK příliš netvářili, Součkovi se ale podle informací deníku Echo24 povedlo všechny strany přesvědčit k jednání. Schůzka o případném společném projektu proběhne na podzim.
Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Rozšíří se také podle Baxy počet plátců.
Weby Českého rozhlasu (ČRo) a zpravodajský web iROZHLAS.cz se zhruba od čtvrtečních sedmi ráno potýkají s masivním DDoS útokem. Rozhlas o tom informoval na twitteru. Weby jsou stále nedostupné, rozhlas problém řeší. ČRo dává útok do souvislosti s pořádanou konferencí o médiích a Ukrajině. Podle prezidenta Petra Pavla útok ukazuje, jak moc protivníkům vadí objektivní informace o konfliktech.
Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze. O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového.
