Tag: migranti

Články k tagu

Tenkrát v Mnichově

U zpráv o tom, jak v nějaké západoevropské zemi migrant nebo potomek migrantů zaútočil na lidi, už pomalu nevíte, jestli se ještě mluví o té z minulého týdne, nebo o nějaké nové. Tak pravidelně teď přicházejí. Jsou strašné, a přesto jako by k nim nebylo co říct. Tedy co nového říct. Podobně fungují třeba pravidelné zprávy z Ruska o tom, že člověk s nějakou funkcí či postavením náhodou vypadl z okna. Víme, co znamenají, i bez komentářů. Samozřejmě že komentáře přicházejí. Obohacení. Wir schaffen das. Sarkastické, kruté a vždy stejné.

Na Němce klatby platí

Stará dobrá Spolková republika je minulostí, pohřbilo ji nikoli sjednocení, ale Angela Merkelová a její slavný výrok z roku 2015 o tom, že to Němci zvládnou. Byly doby, kdy sledovat (západo)německé volby bylo zajímavé jen pro toho, kdo to měl rád a trochu se nudil. Soutěžily dvě masové klasické politické strany: sociální demokracie (SPD) pro dělnictvo a zaměstnance – a křesťanští demokraté a sociálové (CDU-CSU) pro střední stav, zemědělce a Bavory. Do toho pár procenty zasahovali ještě liberálové (FDP) pro intelektuály a podnikatele.

Německá předvolební debata: Za čtyři dny přišlo tolik nových uprchlíků, kolik je jich deportováno za měsíc

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. První společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA. Sporná témata byla obdobná jako v jiných předkolech televizních debat. Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře Olaf Scholz z SPD,

Smějící se syrský migrant zaútočil v rakouském Villachu, ubodal 14letého mladíka a další lidi zranil

Třiadvacetiletý Syřan v sobotu odpoledne ve Villachu na jihu Rakouska pobodal nožem několik kolemjdoucích. Zabil 14letého chlapce a další čtyři lidé utrpěli zranění. Útočník, syrský občan s právem pobytu v Rakousku, byl krátce po činu zadržen, uvedla agentura APA s odvoláním na policii. Jak je vidět ze záběrů na sítích, při zatýkání se obětem směje.

Opět vraždil policii známý útočník. Násilí žadatelů o azyl mění německou politiku

Německo zažilo v rámci několika týdnů druhý šokující útok, který má potenciál výrazně změnit atmosféru v zemi před nadcházejícími volbami. Příběh útočníka z Mnichova i útočníka z Aschaffenburgu, který zabil dvouleté dítě a dospělého muže, se přitom zřejmě v lecčems podobá. Podle dosavadních informací šlo opět o afghánského žadatele o azyl, který měl přitom kriminální minulost, přesto v zemi zůstával a mohl spáchat podobný čin. „Žádná společnost, jakkoliv otevřená, tohle nemůže vydržet,“ komentuje situaci například německý deník Die Welt.

Afghánci, který najel do davu, byl před lety odepřen azyl. Pak zveřejňoval islamistické výzvy

V deníku Bild si jeho podobu může prohlédnout každý. Na fotce je vidět jak policisté odvádějí Farhada N. do policejního vozidla poté, co ho vyšetřili v nemocnici. Na jeho horní části těla jsou stále vidět elektrody z elektrokardiogramu (EKG). Čtyřiadvacetiletý Afghánec najel ve čtvrtek v 10:30 autem Mini Cooper bílé barvy na demonstraci odborového svazu Verdi v centru Mnichova. Zranil při tom nejméně 27 žen, mužů a dětí, německá média píšou i o jednom úmrtí.

V Mnichově vjel Afghánec úmyslně autem do lidí, jedna žena zemřela, zraněných jsou desítky

V Mnichově dnes vjel úmyslně 24letý Afghánec autem do skupiny lidí, z nichž několik utrpělo zranění, informovala na X mnichovská policie. Podle serveru rozhlasové stanice BR24 je zraněných nejméně 20, server deníku Süddeutsche Zeitung píše i o jedné mrtvé ženě. Řidič byl na místě zadržen a z jeho strany nehrozí další nebezpečí. Jde o 24letého Afghánce, který žádal o azyl.

Že bez peněz budou řvát, je normální

Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.

Trumpovy Pandořiny skříňky

Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.

„Syn jí jen britské nugety,“ vznesl Albánec argument proti svému vyhoštění

Britský imigrační systém čelí kritice po bizarním případu Albánce Klevise Dishy, který se snaží zabránit své deportaci s odvoláním na potřeby svého desetiletého syna. Soud v jeho případě uvedl, že mezi důvody proti jeho vyhoštění patří i skutečnost, že chlapec odmítá jíst jiné než britské kuřecí nugety. Na případ upozornil deník Telegraph.

Soud uložil Syřanovi za útok při zápasu Turecka s Českem 9,5 roku vězení

Na devět a půl roku do vězení poslal německý soud do vězení Syřana, který loni v červnu ve Stuttgartu pobodal šest lidí při veřejné projekci utkání Česka a Turecka na fotbalovém mistrovství Evropy. Informovala o tom agentura DPA. Podle soudu jednal muž kvůli nenávisti k Turkům. Šestadvacetiletý Syřan útočil na náměstí Schlossplatz v centru jihoněmeckého Stuttgartu. Fotbaloví fanoušci tam sledovali přenos z Hamburku, kde se český tým postavil výběru Turecka.

„To je náš cíl. To je náš směr. To je naše meta.“ Reform UK má 200 tisíc členů, oznámil Farage

Lídr britské strany Reform UK, Nigel Farage, oznámil, že jeho strana překonala hranici 200 tisíc členů a má ambici předstihnout Labour Party, která eviduje 309 tisíc členů. Podle Farage je růst Reform UK od jejího vzniku v roce 2021 „skutečně mimořádný“ a strana je na cestě stát se „největší politickou stranou v této zemi“.

První debatu před německými volbami těsně vyhrál kancléř Scholz, ukázal průzkum

První televizní duel před předčasnými parlamentními volbami v Německu podle průzkumu těsně vyhrál současný kancléř Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Jeho vyzývatel, předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, zapůsobil především na muže a starší voliče. Nedělní debatě dominovala témata migrace, hospodářství a důsledků nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Tusk chce rychle deportovat migranty, kteří spáchají trestný čin. Relokace v rámci EU odmítá. Komise to zohlední

Krátce poté, co v Polsku evropští ministři vnitra řešili, jak změnit evropskou migrační politiku, polský premiér Donald Tusk oznámil další zpřísnění vlastní politiky vůči migrantům. Polsko brzy tvrdě zakročí proti migrantům, kteří spáchají trestný čin a bude je deportovat, uvedl Tusk při setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tusk také zkritizoval evropský migrační pakt se systémem relokací migrantů do jednotlivých zemí.

Potřebujeme migranty, vyzvali v předvolebním prohlášení šéfové Siemensu, Deutsche Bank a Mercedesu

Předsedové představenstev společností Siemens, Deutsche Bank a Mercedes-Benz ve společném prohlášení vyzvali, aby se Německo neuzavíralo migraci. Potřebná je podle nich také nová hospodářská politika, která by největší evropskou ekonomiku opět přivedla k růstu. V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby. Migrace a hospodářství jsou přitom hlavními tématy kampaně.

Zločin a bezmoc

Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.

Tusk pod palbou kritiky. Zorganizoval setkání o migraci, podle opozice se však to důležité neřešilo

Krátce poté, co polský premiér Donald Tusk zorganizoval neformální setkání ministrů vnitra k otázce řešení migrace, dočkal se tvrdé kritiky z řad polské opozice, že přes tvrdá prohlášení, neřešil to nejpodstatnější, a to hrozící relokace migrantů do zemí EU. Na setkání řešili politici například rychlejší deportace azylantů, kteří spáchají trestný čin, možnost řešení azylu v třetích zemích či změnu tzv. Ženevské úmluvy o uprchlících. Informuje server Dorzeczy.

Salvador přijme migranty ze všech zemí i zločince z USA, řekl Rubio

Středoamerický Salvador bude na základě dohody s USA přijímat deportované migranty všech národností. Rovněž nabídl, že ve svých věznicích umístí těžké zločince a další lidi vězněné v USA, i když jsou americkými občany. Po jednání se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem to v pondělí řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dohodu označil za "bezprecedentní a výjimečnou" v celosvětovém měřítku. Bukele prohlásil, že Salvador by za přijímání amerických vězňů inkasoval poplatek, který bude pro zemi významný.

Hlasování o migraci je vyšlo draho. Německým konzervativcům spadla podpora na 28 procent

Podpora německé konzervativní unie CDU/CSU po kontroverzním hlasování s Alternativou pro Německo (AfD) klesla v průzkumu agentury Forsa na nejnižší hodnotu od října 2023. Strana by nyní získala jen 28 procent. Pondělní průzkum agentury INSA, který byl proveden jako první po hlasování z minulého týdne, oslabení CDU/CSU ovšem nenaměřil. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února.

„To nezvládneme“

Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.

EU chce prosadit velké změny v migraci, uvažuje i o změně úmluvy OSN z 50. let

Evropa pod tlakem migrantů chce prosadit největší změny v migraci od 50. let minulého století. V minulých dnech o problémech migrace jednali ministři vnitra evropských zemí na neformální schůzce ve Varšavě. A podle britských The Times na ní padl návrh na změnu takzvané Ženevské úmluvy o uprchlících, která vstoupila v platnost v roce 1954. Ta zamezuje deportacím migrantů, pokud přichází ze zemí, kde jim hrozila smrt či perzekuce.

V USA pokračuje boj s ilegální migrací. Za pár dní zadrželi přes 7 000 lidí

Americká imigrační a celní služba (ICE) zesílila svou kampaň proti nelegální migraci. Během devíti dnů zatkla přes 7 400 osob ve více státech. Operace probíhají souběžně s deportacemi a Trumpova administrativa hrozí, že nejnebezpečnější nelegální migranti budou posláni do věznice Guantánamo, uvádí Fox News. Trump na začátku svého druhého funkčního období zahájil rozsáhlou protiimigrační kampaň. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA.

Přijímat méně migrantů si přeje rekordní počet Němců

Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.

Drážďany nabízí rodinám sto tisíc za návrat do Sýrie. Zájem je mizivý

Přestože saské hlavní město Drážďany nabízí od poloviny ledna finanční pobídku pro syrské občany, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit do své vlasti, zájem o tuto možnost je mizivý, píše německý deník Bild. Město poskytuje 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun) na dospělou osobu a 4000 eur (zhruba 100 tisíc korun) na rodinu, avšak dosud o tuto nabídku požádali pouze čtyři ze 7433 Syřanů žijících v Drážďanech. Pobídka jde přitom nad rámec dalších příspěvků, které mohou uhradit i výdaje na cestu.

V Německu je málo migrantů. Lídr Levice požaduje přijímat další milion každý rok

Spolulídr německé Strany levice Jan van Aken vidí, že ve Spolkové republice je stále málo migrantů a chce jich přijmout ještě více. V rozhovoru pro Funke Media Group, o kterém informuje deník Bild, van Aken navrhuje přijímat jeden milion migrantů ročně, což je podle něj „zcela zvládnutelné číslo“. Dosavadní počty se mu ale nedostávají. Aby se tedy rozšířil okruh lidí, kteří by měli mít v Německu nárok na azyl, měl by být udělen i těm, „kteří utíkají před následky klimatických změn,“ tvrdí van Aken, jinak biolog a poslanec.

Miluj lidstvo a zapomínej na blízké

Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.

Trumpův velkolepý RETVRN

Smršť exekutivních příkazů, již prezident Trump rozpoutal po své inauguraci, možná nebyla přímo připravena se záměrem zahltit publikum a vyvést ho z rovnováhy, ale nevyhnutelně to byl její účinek. Vést všechny vršící se příkazy v patrnosti a zmapovat jejich možné dopady je nad síly jednoho člověka. Mezi exekutivně velmi snadné, symbolické příkazy určené hlavně k upoutání pozornosti patří klasicky trumpovsky bombastické rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Rozhodnutí vrátit se ke staršímu pojmenování nejvyšší hory USA Mount McKinley je podobné, ale odkazuje na přece jen zajímavější historii.

Mega facka pro Merze. Zradili ho spolustraníci. Migrační zákon CDU a AfD neprošel. Levice a migranti slaví

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.