Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) v Berlíně představila souhrnnou zprávu o migrační politice. Fraserová si pochvaluje, že díky kontrolám na hranicích, které země zavedla v roce 2023 zabránila policie vstupu do země 50 000 lidí, kteří do ní chtěli vstoupit nelegálně. Žádosti o azyl zároveň klesly o polovinu. Fraserová si pochvaluje také vzestup legální migrace a vzrůst kvalifikovaných pracovníků.
Na polských sociálních sítích vzbudil značnou diskuzi konec muslimského svátku Ramadán. Na sítích se objevuje několik videí z polských měst, na kterých desítky až stovky muslimů obsadily ulice a v sedě oslavují konec postního měsíce, tak jako je to už známé ze západoevropských měst. K situaci se vyjadřují především politici národně-konzervativní opoziční strany Konfederace, kteří varují před imigranty.
Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila plán na zpřísnění imigračních pravidel a potírání nelegálního zaměstnávání. Jejím cílem je ukončit systém, v němž je podle jejích slov práce pro nelegální přistěhovalce „na počkání“. Plánuje zpřísnit legislativu, která by měla výrazně zasáhnout firmy v tzv. gig ekonomice, jako jsou rozvozové služby nebo kosmetické salony, kde je zaměstnávání lidí bez platného víza rozšířeným jevem. Zpřísnění pravidel pro migranty chystají i další evropské země.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal vládní návrh zákona, který umožňuje pozastavit za určitých podmínek právo na azyl na území Polska. Na základě zákona vláda okamžitě uvedla do provozu nařízení, které tento režim zavádí na 60 dnů na hranicích s Běloruskem. Zákon není zaměřený proti ilegální migraci jako takové, ale týká se specifické situace, kdy běloruský režim (pravděpodobně ve spolupráci s Moskvou) cíleně organizuje migrační toky ze zemí globálního Jihu se snahou destabilizovat sousední země (terčem podobných hybridních operací byla i Litva, Lotyško a Finsko).
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz jedná s představiteli sousedních zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy, o omezení migrace. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal německý bulvární list Bild. Podle něj se chce Merz s Českem, Polskem, Rakouskem, Švýcarskem a Francií dohodnout na společném postupu při odmítání migrantů na hranicích. V Německu vedou po únorových volbách jednání o vládní koalici Merzova konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Ve čtvrtek čeká Německo přistání dalšího letadla s afghánskými uprchlíky. Podle informací deníku Bild letoun přiveze přibližně 200 osob, které jsou považovány za zvláště ohrožené. Jedná se o druhý charterový let v tomto měsíci, který přiváží lidi z Afghánistánu do Německa. Tentokrát mělo letadlo přistát na letišti Langenhagen v Hannoveru. Tento letištní komplex ve spolkové zemi Dolní Sasko disponuje speciálním terminálem D, který se obvykle využívá pro soukromé akce a není určen pro běžný cestovní provoz.
Německé spolkové země čelí obrovským finančním tlakům kvůli vysokým nákladům na migranty. Přestože se očekávalo, že nově umožněné zadlužení na spolkové úrovni přinese investice do obrany, infrastruktury, škol, školek nebo nemocnic, realita ukazuje i jiný směr – peníze míří na zvládnutí migrační krize. Píše například Bild. Jen Berlín plánuje využít až 1,3 miliardy eur z nového zadlužení právě na pokrytí nákladů spojených s migranty.
Vyhrocené vztahy v současné době panují mezi našimi severními sousedy – Německem a Polskem – a Evropskou komisí (EK). Příčinou je opakované prohlášení polského předsedy vlády Donalda Tuska, který uvedl, že Polsko nebude přijímat migranty navrácené z Německa. Podle mluvčího Evropské komise by se ale jednalo o porušení práv Evropské unie, které je Polsko, jako její člen, povinno dodržovat, informuje polský deník Do Rzeczy.
Česká republika v souvislosti s reformou unijní migrační a azylové politiky připravila sadu opatření pro boj s nelegální migrací, přísnější azylovou politiku a efektivní návraty. Ministerstvo vnitra pro Echo24 řeklo, že vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v Evropě je třeba jednat rychle, protože jinak hrozí účelové přechody žadatelů o azyl ze zemí, které své podmínky zpřísnily, což bude pravděpodobně třeba Německo. Hnutí ANO považuje vládní návrh za zcela nedostatečný.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ještě do voleb prosadit zákon, který má zjednodušit návraty nelegálních migrantů do zemí původů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o částečnou implementaci tzv. migračního paktu do českého právního řádu. Aby se zákon stihl prosadit, budou koaliční strany potřebovat podporu hnutí ANO. Jeho představitelé se pro Echo24 vyjádřili ve smyslu, že zkrácení lhůty nepodporují, protože se podle nich jedná o „příliš zásadní téma“.
V Londýně uzavřeli případ bulharského gangu, který prováděl špionáž pro Rusko. Policie měla to štěstí, že nalezla nezašifrovaný telefon vůdce gangu a v něm jeho komunikaci s řídícím orgánem, kterým byl Jan Marsalek. Tento rakouský podnikatel částečně českého původu a původce největšího korporátního skandálu Německa posledních let, kolapsu firmy Wirecard, je od roku 2020 v Moskvě, kde zřejmě působí jako kontraktor na volné noze pro ruské zpravodajské služby FSB i GRU. Tři Bulhaři se přiznali už při vyšetřování, tři další nyní soud shledal vinnými.
Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům.
Rakousko se potýká s velkým množstvím cizinců, kteří do země přišli v posledních letech. Situace došla dokonce tak daleko, že v hlavním městě Vídni žijí jen necelé dvě třetiny lidí rakouským pasem, zbytek tvoří cizinci. Mimo jiné i proto rakouská vláda oznámila, že s okamžitou platností zastavuje slučování rodin migrantů s chráněným statusem. Jedná se o další krok proti migrantům v zemi. Minulý týden vláda oznámila, že chce některým syrským uprchlíkům odebrat ochranný status a poslat je zpět do Sýrie.
Evropská komise navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Evropská komise podle Ursuly von der Leyenové v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Šéfka komise to uvedla v Bruselu na tiskové konferenci u příležitosti prvních 100 dní nové unijní exekutivy. Návratová směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Von der Leyenová rovněž při stejné příležitosti v neděli řekla, že USA jsou nadále spojencem EU, navzdory odlišným názorům.
V Evropě v posledních týdnech zesiluje tlak na potírání nelegální migrace a vyšší počet deportací. Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti nelegální migraci je i velkou otázkou při sestavování nové německé vlády. Řada evropských států tak reaguje na nárůst pravicových stran v posledních volbách či na nedávné útoky migrantů. Změny v migrační politice chystá i EU.
Italská vláda bude muset odškodnit migranty, které úřady v roce 2018 zadržovaly několik dní na moři. Podle agentury ANSA o tom dnes rozhodl nejvyšší soud. Podle něj tehdy vláda neplnila své správní povinnosti. Konkrétní výši odškodnění určí soud nižší instance. Rozhodnutí už zkritizovala premiérka Giorgia Meloniová i další představitelé vlády, ve které převažují antiimigrační strany.
Vláda navrhne zákon, který přináší rychlejší vyhošťování nelegálně pobývajících cizinců, zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl, rozšíření zdravotního prověřování, zrychlení soudních řízení nebo snížení sociálních standardů pro žadatele o azyl. Cílem návrhu je odradit migranty od vstupu do České republiky. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).
V německém městě Schönebeck poblíž Magdeburgu (Sasko-Anhaltsko) došlo k incidentu, při kterém speciální jednotky zemského kriminálního úřadu zastřelily 26letého Afghánce. Ten předtím v ranních hodinách kolem 4:30 ohrožoval nožem stejně starého Němce a následně i zasahující policisty. Informoval o tom například deník Bild. Důvody útoku nejsou zatím známé. Když speciální jednotky dorazily,
Polsko začalo deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů, oznámil polský premiér Donald Tusk podle polských médií. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se 17 Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázených polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP. "Deportace začaly. Efektivně rozbíjíme gruzínské gangy. Ne slova, ale činy," napsal Tusk na sociální síti X, kde také zveřejnil záběry spoutaných mužů, provázených pohraničníky při nastupování do vojenského letadla.
Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby "nedopadly" jako Evropa, uvedl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny. Trumpově vyjádření v neděli mimo jiné předcházel londýnský summit bezmála dvou desítek lídrů evropských států a institucí o Ukrajině.
Francouzský premiér François Bayrou pohrozil vypovězením skoro šest dekád trvajících dohod s Alžírskem, pokud tato severoafrická země nepřijme své občany vyhoštěné z Francie. Informoval o tom například web France24. Jde o reakci na sobotní útok v Mylhúzách, kterého se dopustil Alžířan. Tomu úřady několikrát nařídily opustit Francii, Alžírsko jej ale odmítlo přijmout. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od loňského července, kdy Francie uznala nárok Maroka na sporné území Západní Sahary.
Kandidát na příštího německého kancléře Friedrich Merz (CDU/CSU) slíbil po sérii útoků přitvrdit v oblasti přistěhovalecké politiky a plánuje vracet nelegální migranty přímo od německých hranic. Pokud by Německo zavedlo na hranicích se sousedními státy trvalé kontroly, jak Merz požaduje, nelegální migranti by mohli zůstat uvězněni v okolních zemích včetně Česka. Opatření navrhovaná Merzem by ukončila současnou praxi, kdy jsou migranti, kteří na německé hranici požádají o azyl, vpuštěni do země.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila plán zadržovat přistěhovalce ve stanovém táboře na své kubánské vojenské základně Guantánamo, kde připravované ubytování nesplňovalo standardy imigrační policie. S odvoláním na dva nejmenované zdroje to uvedla televize CNN. Zpráva přišla těsně před tím, co na návštěvu nechvalně proslulé základny vyrazil americký ministr obrany Pete Hegseth.
Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.
Ačkoli počet registrovaných trestných činů v Česku klesá, kriminalita cizinců v posledních letech opět mírně roste. Podle policejního prezidia souvisí nárůst s migrační vlnou v posledních letech, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině. Podíl cizinců mezi stíhanými u nás v loňském roce dosáhl 12 %. Dramaticky odlišná situace je ovšem v Německu, kde díky setrvalému trendu poslední dekády vzrostl podíl cizinců na odsouzených už na 39 %.
Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých volbách se pravděpodobně novým německým kancléřem stane Friedrich Merz. Jeho nástup k moci znamená potenciální přesměrování priorit největší evropské ekonomiky a docela jistě odklon od politiky Angely Merkelové. Změny v oblastech hospodářství, migrace, obrany či energetiky budou mít výrazný dopad na Evropskou unii a logicky i na Českou republiku, která je s Německem úzce propojena ekonomicky, politicky i geopoliticky.
Musíme s novou německou vládou mluvit a koordinovat migrační politiku. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) ve vysílání CNN Prima News. Dodal, že se těší na spolupráci s vítězem voleb Friedrich Merzem na „silnější Evropě“. Fialův předchůdce Andrej Babiš (ANO) hovořil v neděli v souvislosti s německými volbami o katastrofě kvůli relativnímu úspěchu Zelených. Uvedl, že by Evropa potřebovala stabilní vládu CDU/CSU s SPD.
Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby
Počet ukrajinských běženců v zahraničí sice roste, ale čím dál méně z nich se plánuje vrátit zpět do vlasti. Podle ukrajinského Centra ekonomické strategie (CES) se ke konci listopadu 2024 nacházelo mimo Ukrajinu 5,2 milionu lidí, což je o 300 tisíc více než v lednu téhož roku. Zároveň se však ochota k návratu rapidně snižuje, informuje agentura UNIAN. Podle průzkumu Centra ekonomické strategie plánuje nyní návrat pouze 43 % ukrajinských běženců.
