V Evropě v posledních týdnech zesiluje tlak na potírání nelegální migrace a vyšší počet deportací. Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti nelegální migraci je i velkou otázkou při sestavování nové německé vlády. Řada evropských států tak reaguje na nárůst pravicových stran v posledních volbách či na nedávné útoky migrantů. Změny v migrační politice chystá i EU.

Změny v migrační politice představil v minulých dnech i český premiér Petr Fiala. Změny se mají týkat především rychlejšího vyhoštění těch, kteří neuspějí s žádostí o azyl. Pokud bude například cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl. Do jednoho by také měla být spojena řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy také budou mít povinnost zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je na místě uložit trest vyhoštění.

Děje se tak několik dní poté, co Polsko oznámilo deportace migrantů, kteří se dopustili trestného činu. V tomto případě se jednalo o Gruzínce zapojené do činnosti gangů. Deportovat by takto Polsko mohlo několik stovek lidí. Polsko také dlouhodobě kritizuje evropský migrační pakt, který obsahuje relokace migrantů po celé EU.

V minulých dnech a týdnech v otázce deportací přitvrdila též Francie. Její ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval evropské vlády, aby společně omezily vydávání víz lidem ze zemí, jejichž vlády nespolupracují při návratech odmítnutých žadatelů o azyl zpět do vlasti. Francouzské ministerstvo vnitra zároveň zveřejnilo statistiky o deportacích za rok 2024, z nichž vyplývá, že počet deportací se za poslední rok zvýšil o 27 % na 22 000. Podle agentury Reuters francouzská vláda reaguje na tlak Národní fronty Marine Le Penové, ve snaze sebrat jí voliče. V posledních týdnech francouzská vláda také avizovala, že chce změny v migračním paktu s Alžírskem, což africká země odmítá.

Nečekaný krok pak v minulých týdnech oznámilo Rakousko, kde volby vyhráli pravicoví Svobodní, ale sestavit vládu se jim nepodařilo. Rakouské ministerstvo vnitra nyní oznámilo, že plánuje zrušit uprchlický status 2 900 Syřanů v reakci na pád režimu Bašára Asada. Ministerstvo také plánuje repatriační program pro Syřany, otázky jeho legálnosti nyní řeší.

Kroky proti migraci řeší také v Británii, kde vláda v polovině února zveřejnila video označené za „cestu nelegálního migranta“, ve kterém ukazuje záběry z repatriačních letů do různých částí světa. Nová labouristická vláda se také chlubí, že za půl roku u moci zvládala deportovat na 19 000 nelegálních migrantů. Konzervativní opozice však upozorňuje, že tato čísla jsou podobná těm za předchozí konzervativní vlády a většina účastníků těchto letů se pro odchod rozhodla dobrovolně. Upozorňují také, že za stejnou dobu se do Británie dostalo na 24 000 migrantů pomocí malých lodí. V reakci na to vláda nedávno oznámila prodloužení dohody s Francií o silnější ochraně hranic přes Lamanšský průliv.

Počty deportací stoupají také ve Švédsku, kde bylo v roce 2024 deportováno 12 000 lidí. Zároveň na rekordní minimum necelých 10 000 klesl počet žadatelů o azyl. Děje se tak například po změně pravidel udělování povolení k pobytu či pracovních povolení. Země je chce udělovat lidem, kteří budou pracovat na pozicích s minimálně 80 % mediánové mzdy. Vláda také prodloužila dobu pobytu z 5 let na 8 let nutných k získání švédského občanství. Chce také prosadit změny v procesu udělování občanství těm, kteří se integrují.

Změny chystá i EU. V minulých dnech uvedl Euractiv, že Evropská komise chce urychleně změnit pravidla týkající se určování bezpečných třetích zemí, kam mohou být vraceni žadatelé o azyl, a zároveň podpořila Itálii v kauze azylových center ve třetích zemích, které podle italských soudů porušují evropské právo, a situaci tak bude řešit Evropský soud.