Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila plán na zpřísnění imigračních pravidel a potírání nelegálního zaměstnávání. Jejím cílem je ukončit systém, v němž je podle jejích slov práce pro nelegální přistěhovalce „na počkání“. Plánuje zpřísnit legislativu, která by měla výrazně zasáhnout firmy v tzv. gig ekonomice, jako jsou rozvozové služby nebo kosmetické salony, kde je zaměstnávání lidí bez platného víza rozšířeným jevem. Zpřísnění pravidel pro migranty chystají i další evropské země.

Nové zákony, které Cooperová hodlá předložit jako dodatek k projednávanému zákonu o ochraně hranic, azylu a imigraci, mají odstranit rozdíl mezi zaměstnanci a samostatně výdělečně činnými pracovníky. V současnosti totiž firmy musí ověřovat pracovní oprávnění zaměstnanců, ale nikoliv u osob pracujících jako OSVČ. Tato mezera v zákoně podle vlády umožňuje tisícům firem po celé Británii využívat flexibilní pracovní uspořádání, například smlouvy s nulovým pracovním úvazkem, bez ověření vízového statusu.

Ministryně varuje, že zaměstnávání bez potřebného oprávnění nahrává převaděčům, kteří migrantům slibují práci a lepší život ve Spojeném království. Takové praktiky označila za vykořisťující a poškozující poctivé podniky. Nová legislativa má podle The Telegraph posílit integritu britských hranic a navazuje na zvýšený počet razií a zatýkání v případech nelegálního zaměstnávání. Vláda dodává, že počet navrácení osob bez práva na pobyt dosáhl nejvyšší úrovně za posledních pět let.

Firmy, které nebudou provádět ověření, budou čelit pokutám až 60 000 liber (cca 1,8 milionu korun) za každého nelegálního pracovníka, bez omezení celkové částky. Provozovny mohou být vládou dokonce uzavřeny a majitelům hrozí zákaz podnikání a až pět let vězení. Status pracovníků bude možné ověřit během několika minut zdarma přes databázi ministerstva vnitra.

Podle údajů z dubna 2023 byli dva z pěti náhodně kontrolovaných kurýrů pracujících pro rozvoz jídla bez platného pracovního oprávnění. V některých případech šlo o žadatele o azyl ubytované v hotelech hrazených státem, kteří si takto přivydělávali až 1 500 liber měsíčně. Některé z největších rozvozových společností přitom již provádějí dobrovolné kontroly oprávnění svých pracovníků.

Tato opatření přicházejí v době, kdy se opoziční Labouristická strana snaží přesměrovat veřejnou pozornost od kritiky jarního prohlášení Rachel Reevesové k tvrdší imigrační politice. Změna postoje reaguje podle The Telegraph na rostoucí volební hrozbu ze strany strany Reform UK Nigela Farage. Cooperová podle dostupných informací zvažuje uzavření dohod o navracení neúspěšných žadatelů o azyl do balkánských států a přehodnocuje uplatňování lidskoprávních předpisů, které v minulosti bránily deportaci některých odsouzených cizinců.

Ministerstvo vnitra zároveň přiznalo, že nemá přesné údaje o počtu nelegálních migrantů v zemi ani o počtu těch, kteří přetáhli své vízum. Odhady se značně liší, ale zpráva výzkumného centra Pew Research Center z roku 2019 hovoří o 800 000 až 1,2 milionu osob. Více než polovina z nich pochází z Asie a další pětina ze subsaharské Afriky. Británie je díky relativně mírným hraničním kontrolám považována za atraktivní černý trh, což podle Francie významně přispívá k migrační krizi v Lamanšském průlivu. Francouzští představitelé označili Británii za „eldorádo“ pro ekonomické migranty.

Česko chce novelu azylového zákona co nejdříve

Británie není jediným státem státem, který zpřísňuje podmínky migrace. Jednotlivé členské státy Evropské unie totiž postupně implementují takzvaný migrační pakt, který byl schválen v loňském roce. Výrazně přísnější podmínky pro migranty chce například Německo. Strany možné příští vlády se zatím nedokázaly shodnout v některých otázkách týkajících se migrace, která hrála před volbami zásadní roli. Podle dohody dosažené v sondážních rozhovorech by měli být napříště na německých hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí požádat o azyl. Postup musí být ale podle dohody koordinován se sousedními zeměmi včetně Česka.

ČR v souvislosti s migračním paketem připravila sadu opatření pro boj s nelegální migrací, přísnější azylovou politiku a efektivní návraty, v podobě tzv. Akčního plánu realizace dílčích opatření vedoucích k zamezení zneužívání azylu v nelegální migraci. Ten ministerstvo vnitra vypracovalo v minulém roce ve spolupráci s dalšími dotčenými resorty.

„Akční plán v rámci deseti hlavních tematických oblastí definuje nezbytné legislativní i nelegislativní kroky. V návaznosti na tento akční plán začalo ministerstvo vnitra opět ve spolupráci s dalšími rezorty připravovat komplexní úpravu migrační a azylové legislativy. Legislativní návrh, který byl představen 7. března 2025 předsedou vlády, vybírá z paktu o migraci a azylu ta opatření, která považuje ČR za efektivní a která přinášejí zvýšení efektivity stávajícího systému,“ řekla pro Echo24 mluvčí vnitra Hana Malá s tím, že s ohledem na aktuální vývoj v EU však bylo premiérem Petrem Fialou (ODS) po dohodě s ministrem vnitra Vítem Rakušan (STAN) a koaličními partnery rozhodnuto o uspíšení prací a přenosem problematiky rovnou na půdu Poslanecké sněmovny.

Celý legislativní rámec paktu má dvouletou implementační lhůtu a bude účinný od června 2026. „Legislativa je přímo závazná pro všechny členské státy EU, nicméně umožňuje státům zpřísnit národní legislativu nad rámec paktu. Zpřísnění v této oblasti plánují všechny členské státy EU. Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v okolí Evropy je tedy potřeba mít připravené národní nástroje co nejdříve. Je nutné zabránit účelovým přechodům žadatelů o azyl ze zemí, které podmínky zpřísnily, do zemí, které ke zpřísnění ještě nepřistoupily. Z tohoto důvodu je důležité projednat návrh novely azylového zákona v co nejkratším termínu,“ dodala Malá.