Německé spolkové země čelí obrovským finančním tlakům kvůli vysokým nákladům na migranty. Přestože se očekávalo, že nově umožněné zadlužení na spolkové úrovni přinese investice do obrany, infrastruktury, škol, školek nebo nemocnic, realita ukazuje i jiný směr – peníze míří na zvládnutí migrační krize. Píše například Bild.

Jen Berlín plánuje využít až 1,3 miliardy eur z nového zadlužení právě na pokrytí nákladů spojených s migranty. V roce 2024 vydala německá metropole na tyto účely jednu miliardu eur a kvůli napjatému rozpočtu si nyní bere další úvěr.

Podobně postupuje i Hesensko, kde se pro rok 2025 počítá s novými dluhy ve výši 670 milionů eur, přičemž díky uvolnění dluhové brzdy by mohlo jít až o miliardu.

Vysoké náklady jednotlivých zemí na uprchlíky představují významnou zátěž pro rozpočty. Jen Bavorsko v roce 2024 vynaložilo 2,3 miliardy eur, Severní Porýní-Vestfálsko 3,4 miliardy, Berlín jednu miliardu. Tyto částky zahrnují ubytování, sociální pomoc, zdravotní péči i integrační opatření. V některých zemích, například Berlíně, je situace natolik napjatá, že se přistupuje k mimořádným úvěrům právě na pokrytí těchto nákladů.

Naopak konzervativnější přístup volí například Bavorsko, které své výdaje na migranty (2,3 miliardy eur) hradí z běžného rozpočtu a další zadlužení odmítá. Stejně tak i Sasko, Hamburk nebo Bádensko-Württembersko se snaží vyrovnat s rostoucími náklady bez použití mimořádných úvěrů.

Kritici upozorňují, že nové zadlužování by mělo směřovat především do investic do budoucnosti – tedy infrastruktury, školství nebo zdravotnictví. Obavy, že peníze budou sloužit hlavně k pokrytí provozních nákladů a sociálních výdajů, včetně péče o migranty, vzbuzují v Německu bouřlivé debaty.