Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí. Podle webu Interfax-Ukrajina to na facebooku uvedla ukrajinská pohraniční služba. Trend trvá od 9. května a je nejvýraznější od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V sobotu přes západní hranici z Ukrajiny odcestovalo 37 000 lidí a v pátek 34 000. Na Ukrajinu ale zároveň v sobotu přijelo 46 000 lidí a v pátek 40 000.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji v sobotu zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Chcete zdravotní péči, tak zaplaťte. Roky trvající a přehlížená praxe, kdy si lékaři říkají o nezákonné poplatky pacientům, se nevyhýbá ani lidem prchajícím před válkou. Jedna z ukrajinských uprchlic si tak například vyslechla, že za registraci sebe a svého dítěte u praktika musí zaplatit tři tisíce korun. Vízum o dočasné ochraně jim přitom oběma zaručuje stejná práva, jako českým pacientům. Jedno podezření na takovou praxi pak řeší už i VZP.
Švédsku se nepodařilo integrovat velké počty migrantů, které v posledních dvou desítkách let přijalo. To vedlo ke vzniku paralelních společností a násilí vyvolávanému gangy, řekla ve čtvrtek švédská premiérka Magdalena Anderssonová, když představovala několik iniciativ k boji proti organizovanému zločinu.
Kdysi, před lety jsem dělal rozhovor s Peterem Demetzem, to je prosím velké jméno světové germanistiky a srovnávací literatury, profesor na Yaleově univerzitě a také je to pražský rodák. V říjnu mu bude sto let! A tato legenda, možná poslední pamětník a přímý účastník kosmopolitní předválečné Prahy, mi řekl, že Praha jeho mládí se od té současné liší hlavně v tom, že je nyní čistě slovanská.
Jednatřicetiletý Alex pochází z Kavkazu a v České republice žije už třetím rokem. Živí se jako mechanik a má umělecké ambice. Maluje. Píše. Před osmi lety, kdy Rusko obsadilo Krym, pochopil, že ve své domovině žít nechce. Začal se učit anglicky a připravovat na to, že jednou odejde. „Je drahé a komplikované dostat vízum do České republiky, když jste z Ruska. Dlouho se na to čeká,“ vysvětluje. Jeho manželka vízum nedostala. Jejich vztah na dálku to nevydržel a rozpadl se. „Takový je život, beru to, jak to je,“ svěřuje se Alex. Ví, že jeho bývalá manželka je v Rusku spokojená.
Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.
Experti mluví o uprchlické krizi i jako o příležitosti, jak získat kvalifikovanější pracovníky. Ti však mohou mít v některých případech smůlu a nezbyde jim, než jít pracovat na nekvalifikované pozice. Kdo si totiž při útěku před válkou nevzal všechny potřebné dokumenty, nezvládne ze zákona svou profesní způsobilost prokázat. Řešení problému, které navrhovala například už počátkem března Hospodářská komora, však zatím stále chybí.
Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.
Přicházející ukrajinské děti penzijní systém nezachrání, místo toho je na řadě skutečná důchodová reforma. Myslí si to analytici, kteří reagují na výrok ministra školství Petra Gazdíka (STAN), podle kterého když příchozí ukrajinské děti v České republice zůstanou, tak má generace Husákových dětí vyřešen důchodový příjem. Ekonomové však upozorňují, že takto jednoduché to rozhodně nebude a stále je velký počet proměnných, které jsou značně nejasné.
V roce 2011 vydala politoložka Kelly Greenhillová stále vlivnější knihu na téma, že masová migrace se může stát zbraní slabších států k destabilizování svých sousedů. Kniha vychází v dalších vydáních a nepřekvapují nás překlady například do estonštiny. Zdá se, že v době svého vydání šlo spíš o historickou studii asi 60 sebraných případů, kdy uprchlíci byli použiti jako zbraň dlouhodobého a téměř hromadného ničení.
Rozdmýchávání závisti je nestoudné, prohlásila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Reagovala tak na vystoupení šéfa SPD Tomia Okamury, který kritizoval vládu za formy pomoci ukrajinským uprchlíkům. Stejně jako předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítla tvrzení opozice, že by vláda nemyslela na české občany. Okamura podle předsedy STAN Víta Rakušana šíří dezinformace.
Země Evropské unie by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí, tento systém by však měl být zcela dobrovolný. Před pondělním jednáním ministrů vnitra členských zemí se na tom shodlo několik zástupců vlád a místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Ministři v pondělí podpořili desetibodový akční plán komise, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil žádost vlády o sněmovní souhlas s prodloužením nouzového stavu až do konce května v souvislosti se zvládáním příchodu uprchlíků z Ukrajiny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministerský předseda uvedl, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba. Sněmovna bude o žádosti jednat v úterý. Někteří ústavní právníci zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy.
Lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12.000 korun. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen. Schválila to ve středu vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle schváleného nařízení se nová dávka vyplatí tehdy, pokud příchozí v pokoji či bytě pobývali v měsíci nejméně 16 dní v kuse.
Je úterý 8. března ráno, vystupuji z vlaku na nádraží v polské Přemyšli. Asi šedesátitisícové, na první pohled dost omšelé město se v posledních dnech stává symbolem nebývalé uprchlické krize, kterou spustila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Na hranici, jež nás dělí od války, je to ve skutečnosti ještě deset kilometrů, už zde je ale slyšet ze všech stran hlavně ukrajinština.
O maximální částce, kterou bude stát dávat domácnostem při ubytování uprchlíků, vláda ještě bude příští týden jednat. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí činí 9000 korun měsíčně, Rakušan nevyloučil navýšení částky.
Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má v situaci, kdy do Česka přicházejí po tisících uprchlíci z Ukrajiny, za logické prodloužit nouzový stav. Ten začal v Česku platit 4. března, vláda ho vyhlásila na maximální limit 30 dnů, pro jeho prodloužení bude třeba souhlas Sněmovny. Rakušan v sobotu uvedl, že téma zatím se zákonodárci předjednáno nemá. Ukázalo se podle něj, že pro rychlá krizová opatření nouzový stav stát potřebuje.
Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je k tomu potřeba 25 modulárních základen. "Kapacity státu jsou už vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.
Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety. Od začátku války z Ukrajiny podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí.
V posledních dnech utíkají z Ukrajiny, která se stala válečnou zónou, až stovky tisíc lidí denně. Není překvapivé, že přesuny tolika lidí výrazně ochromily veřejnou dopravu nejen na Ukrajině, ale i v dalších zemích. Po strop přeplněné vlaky a také nádraží na všech trasách vedoucích od ukrajinských hranic směrem na západ nejsou dnes žádnou výjimkou. Jízda ranním vlakem z polské Přemyšle se rovná zážitku, na který lze jen stěží zapomenout.
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostávat od úřadu práce příspěvek. Jeho výši a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. Počítá s tím pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) k vládní předloze, která má kromě jiného usnadnit vstup ukrajinských uprchlíků na tuzemský trh práce. Sněmovna tento návrh zákonaprojednává ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze.
Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?
Praha kvůli vyčerpání ubytovacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky začne připravovat nouzové ubytování v tělocvičnách. Osloví starosty 22 městských částí, aby každá připravila nocleh pro 100 lidí. Novinářům to ve čtvrtek řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ubytování už je podle něj vyčerpáno i v jiných krajích, kam dosud lidi z metropole hasiči převáželi. Dodal, že město znovu osloví také soukromé poskytovatele ubytovacích služeb.
Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Registrováno je podle středečních údajů 90.000 lidí, podle Rakušana už jde ale pravděpodobně o více než 100.000 osob. Rusko sousední zemi napadlo 24. února. Čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti, řekl poslancům Rakušan.
Influencery západního světa teď hodně zaměstnává problém ukrajinských uprchlíků. Konkrétně problém jejich přijetí v Polsku. Jak to, že je Poláci a ostatní země střední a východní Evropy přijímají? Na jedné straně to sice vítají, ale na druhé straně jim to přináší jistou kognitivní disonanci a mentální nepohodlí. Svět byl jednoduše rozdělený, ve východní Evropě převládali ti špatní, kteří uprchlíky odmítají. To bylo poučení z migrační krize v roce 2015.
Desítky tisíc lidí utíkají každý den před válkou na Ukrajině. Velká část z nich míří do Přemyšle na jihovýchodě Polska, odkud pak pokračují dál na západ. Šance dostat se ze země autem ji mizivá, na hranicích se tvoří dlouhé kolony. Takřka jedinou cestou, jak se dostat do bezpečí, je proto překročit hranici pěšky nebo vlakem. Většina lidí tu cestuje nalehko, na zabalení mají často jen minuty. Někteří s sebou berou také o generace starší příbuzné nebo domácí mazlíčky.
Z Ukrajiny už kvůli válce uprchly dva miliony lidí, uvedl na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich, respektive 1,2 milionu, zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Největšímu náporu uprchlíků čelí Polsko, jehož hranice v obou předchozích dnech překročilo přes 140.000 lidí.
Kraje požadují od státu peníze, které by pomohly pokrýt náklady spojené s ubytováním uprchlíků z Ukrajiny. Kraje musí migranty už z části umisťovat do privátních hotelů a penzionů. Informoval o tom předseda rady Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) po jednání hejtmanů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). A peníze na to bychom rádi dostali od státu. Myslím si, že ubytování uprchlíků je v této fázi nejaktuálnějším problémem," řekl Kuba.
