Přicházející ukrajinské děti penzijní systém nezachrání, místo toho je na řadě skutečná důchodová reforma. Myslí si to analytici, kteří reagují na výrok ministra školství Petra Gazdíka (STAN), podle kterého když příchozí ukrajinské děti v České republice zůstanou, tak má generace Husákových dětí vyřešen důchodový příjem. Ekonomové však upozorňují, že takto jednoduché to rozhodně nebude a stále je velký počet proměnných, které jsou značně nejasné. Místo toho už není žádný prostor pro odklad důchodové reformy, kterou slibuje i nová vláda Petra Fialy (ODS).

Ministr školství Petr Gazdík uvedl, že výdaje na školství jsou vždy nejlepším receptem na ekonomickou budoucnost země. Bude proto přesvědčovat svého vládního kolegu ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), aby mířil se svými investicemi právě do školství. „Ukrajinské děti jsou pro Českou republiku obrovským přínosem. Pokud tady zůstanou, tak má moje generace Husákových dětí vyřešen důchodový systém. V případě, že tady ty děti zůstanou, české podniky nebudou zoufale žebrat o to, jestli najdou na trhu práce vhodného absolventa. Je to pro českou ekonomiku v příštích letech, kdybych to bral cynicky, pozitivní zpráva,“ řekl v rozhovoru pro LN Petr Gazdík.

Pozitivní zpráva má však hned několik otazníků. Jedním z nich je, že ani není přesný počet dětí, který od počátku války do České republiky dorazil z Ukrajiny. Česko zatím vydalo od ruské invaze přes 263 tisíc speciálních víz. Skutečný počet uprchlíků má však být daleko vyšší. Podle premiéra Fialy by to mohlo být až 300 tisíc, z toho skoro polovina jsou děti.

Zatím ani není jasné, zda všechny děti budou v České republice vyrůstat nebo se budou vracet zpět do své vlasti. „Výrok byl pronesen v náladě euforie, která v prvních týdnech přijímání uprchlíků panovala. Myslím si, že není zcela jasně ekonomicky opodstatněný, byť nechci snižovat důležitost imigrace pro udržení tuzemských veřejných financí i důchodového systému,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj je zatím ve vzduchu spousta proměnných, které musí být zodpovězeny dříve, než takový výrok politik pronese. „Otázka je, zda ukrajinské děti zůstanou. Také nevíme, jakou mají Ukrajinci kvalifikaci nebo jak zapadají do českého trhu práce. A také, zda pro ně podmínky mohou být adekvátní a mohli se dále rozvíjet. To se týká zejména kvalifikace. Je to předčasné, protože nemáme důležitá data. Pokud by přišli pochopitelně mladí lidé, zůstali tu a byli by kvalifikovaní, tak by to nepochybně pomůže,“ řekl dále Kovanda.

Problém s odchodem Husákových dětí do důchodu však přetrvává. Jednalo se totiž o velmi silnou generaci, která je zatím stále v produktivním věku. I kvůli této skupině se hlasitě mluví o potřebě důchodové reformy. „Všichni se děsíme toho, až populačně silné ročníky půjdou do důchodu a nebudou již platit na penze, ale budou přijímat penze od slabší generace. Proto je tedy potřeba udělat důchodovou reformu,“ řekl pro Echo24 poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle něj totiž přijde na systém velký náraz tím, jak silné ročníky vystřídají ty slabší. Jedná se tak o problém, který zatěžuje nejen důchodový systém. „Protože najednou vždycky generace bude mít nedostatek míst v porodnicích, ve školkách, ve školách, vysokých školách a na trhu práce. Ideální je, když jsou ročníky zhruba stejně velké. Rozhodně to působí problémy a není to jen důchodový systém,“ dodal Křeček.

Místo toho má přijít konečně důchodová reforma. O tu se ve vládě Petra Fialy pokusí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V současné době je ustanoven expertní tým, který má reformu připravit. Ve skupině jsou zástupci koaličních stran a také ministerstev. Návrh by měl být připraven do konce příštího roku.

Důchodové komise

Před tím se o důchodovou reformu snažila expertní skupina exministryně práce Jany Maláčové (ČSSD). Zatím poslední skupinu vedla ekonomka Danuše Nerudová. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) před dvaceti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.

Druhá Bezděkova komise začala fungovat za „úřednické“ vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedeného následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.

Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.