Itálie přijme ve svém přístavu loď Ocean Viking s více než stovkou migrantů na palubě, uvedla v úterý agentura AFP. Loď humanitární organizace se stala důvodem výrazné diplomatické rozepře s Paříží, když ji v polovině listopadu nechtěly italské úřady pustit do přístavu. Nakonec plavidlo s 230 migranty převzala Francie. Provozovatelé lodě si však stěžují, že jim Řím určil bezpečný přístav až na severu země.
Současnou migrační krizí se na pátečním mimořádném jednání v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU. Po jednání zaznělo, že Evropská komise připraví plán opatření, který má pomoci řešit problémy s vlnou nelegálních migrantů mířících do EU přes západní Balkán, a to nejpozději do 6. prosince.
Postřeh, že pozornost je limitovaný statek, platí zřejmě kromě jednotlivců i pro veřejný prostor a média. Příkladem tu budiž další migrační vlna směřující na starý kontinent, která se letos naprosto ocitla ve stínu války na Ukrajině a energetické krize. A to přesto, že vedle právě ukrajinské složky obsahuje i silnou složku blízkovýchodní, která je sice v absolutních číslech pořád několikrát menší než za první migrační vlny 2015–2016, ale jinak Evropa přijímala víc běženců naposledy v roce 1993, za válek v bývalé Jugoslávii.
Od zavedení kontrol hranic mezi Slovenskem a Českou republikou překročilo od konce září nelegálně hranice v Jihomoravském kraji více než 5300 migrantů. Novinářům to v sobotu řekl ve Strážnici na Hodonínsku ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil. Většina uprchlíků uvádí, že přichází ze Sýrie, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která místo navštívila. Denně je na dvanáctihodinovou službu v kraji nasazeno 150 policistů, podle Černochové se za celou dobu vystřídali vojáci ve 4000 směnách.
Většině z dospělých migrantů z lodi Ocean Viking, kterou po víc než dvou týdnech marného čekání na povolení od italských úřadů nechala minulý týden Francie zakotvit ve svém přístavu, bude zřejmě odmítnut vstup do Francie, informovala AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. Z celkem 234 běženců z této humanitární lodi je 189 dospělých, kteří byli zatím umístěni v „čekací zóně“. Francouzský úřad pro uprchlíky Ofpra vydal 123 nepříznivých stanovisek a těmto osobám byl odepřen vstup do země.
Podezření, že do pašování migrantů je vedle afrických gangů zapojeno i italské podsvětí, existovalo již dlouho. Nyní po třech letech policejního vyšetřování prokuratura v Caltanissettě oznámila, že bylo zatčeno a vzato do vazby 18 pašeráků z Itálie a Tuniska. Za jednu jízdu člunu ze Sicílie k Africe a zpět vydělávali i 70 tisíc euro, informuje agentura ANSA. Z 18 zatčených je 11 Tunisanů a sedm Italů, někteří s mafiánským pozadím. Dalším šesti pašeráků se podařilo při zátahu uniknout.
Česko-slovenskou hranici kvůli přílivu nelegálních migrantů střeží už několik měsíců čeští policisté i vojáci. Na hranice byl jako člen armádních aktivních záloh povolán i europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který po návratu poskytl redakci rozhovor. Během nasazení se setkal i s Afghánci, kteří se vydávali za Syřany.Během každé služby ztotožňovali desítky lidí.
Čeští policisté a vojáci na konci září znovu obsadili hranici se Slovenskem. Situace připomíná období hluboké epidemie covidu, místo viru teď ale za kontrolami na hranicích stojí příliv nelegálních uprchlíků mířících západobalkánskou trasou nejčastěji do Německa. Česko není v zavádění hraničních kontrol samo, kontroly komplikují provoz i na jiných hranicích uvnitř schengenského prostoru. Podle evropské pohraniční stráže Frontex přišlo do EU od ledna do září 228 tisíc nelegálních migrantů, to je nejvíc od roku 2016.
V přístavu jihofrancouzského města Toulon dnes zakotvila humanitární loď Ocean Viking s 230 migranty na palubě, informovala agentura AFP. Plavidlo od konce října neúspěšně žádalo italské úřady o povolení k vylodění. Nakonec mu ho ve čtvrtek udělila francouzská vláda, ale až poté, co ostře zkritizovala odmítavý postoj Itálie a pozastavila plán na přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě.
Nynější situace na česko-slovenské hranici nemůže pokračovat, benefitem schengenského prostoru, do kterého patří Česko i Slovensko, je volný pohyb. Před čtvrtečním jednáním s českým premiérem Petrem Fialou to novinářům řekl předseda slovenské vlády Eduard Heger. Česko na konci září zavedlo kvůli stoupajícímu počtu migrantů kontroly na hranicích se Slovenskem, jejichž trvání pak prodloužilo.
Kontroly na česko-slovenských hranicích podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní kvůli migrantům zrušit nelze, čekací doby dopravců by se ale mohly zkrátit. Ministr to v pondělí řekl novinářům v souvislosti s noční blokádou jednoho z hraničních přechodů slovenskými autodopravci.
Bílé stany, které rakouské úřady zřizují na jihu a západě země, aby v nich ubytovávaly migranty a žadatele o azyl, vzbuzují podle agentury AFP kritiku a obavy. Ve srovnání s loňským rokem do země letos již nyní přišel dvojnásobek žadatelů o azyl. Podle úřadů stany představují jen dočasné řešení, což však odmítají někteří obyvatelé a část představitelů samospráv. Na jihu a západu Rakouska, kde nejčastěji migranti a možní žadatelé o azyl překračují hranici, úřady zřídily na 35 stanů.
Převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie, dnes ráno havaroval na kraji Břeclavi poté, co se od hraničního přechodu snažil ujet policejní hlídce. Dodávka narazila do zaparkovaných aut a do domu, zranilo se 21 lidí, z toho šest těžce a 15 středně těžce a lehce. Bylo mezi nimi i pět děti, uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Převaděč ujížděl až do Břeclavi, kde nezvládl průjezd křižovatkou, narazil do dvou zaparkovaných aut, dopravní značky a domu.
Rakousko od čtvrtka zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom dnes mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na krok České republiky, která v pondělí ohlásila dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci. Kontroly, které zavádí Rakousko, mají rovněž platit od půlnoci ze středy na čtvrtek, tedy od stejného okamžiku jako na hranicích mezi Českem a Slovenskem.
Slovensko respektuje rozhodnutí České republiky zavést kontroly na společné hranici. Bratislava ale chce, aby se o tomto kroku jednalo na úrovni Evropské unie, protože rozhodnutí Prahy má vliv i na další evropské země, informovala o tom mluvčí slovenského ministerstva vnitra Zuzana Eliášová. Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) označila obnovení kontrol na hranicích za selhání ministra vnitra Romana Mikulce.
Desítky tisíc syrských migrantů se v posledních dnech přes sociální síť Telegram připojily v Turecku ke skupině, která se chce společně dostat přes řeckou hranici do Evropské unie. Informoval o tom ve středu deník The Guardian. Podle něj jde o akci organizovanou zřejmě samotnými syrskými běženci, kteří ji nazvali Karavana světla. Britský deník uvedl, že podle organizátorů je v této skupině přes 85.000 lidí.
Migrační situace v Evropě se zhoršila, primárně proto, že Turecko otevřelo stavidla. Řekl to ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro deník Právo. Dodal, že Česká republika je logická cesta, přes kterou se migranti dostávají dál na Západ. Česko podle něj zareagovalo dostatečně včas, například stažením některých policistů ze Severní Makedonie nebo posílením Správy uprchlických zařízení. Situace je ale podle Rakušana vážná.
Policisté při dvoudenním cvičení ke znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem zajistili 277 migrantů, převážně ze Sýrie. Zajistili také sedm převaděčů z různých zemí, které začali vyšetřovat pro podezření ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Na webu policie to uvedla mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová. Policie podle ní zajistila zejména velké skupiny mladých mužů.
Tři mladí muži, včetně nezletilého, byli v noci na sobotu zabiti nožem v centru západofrancouzského města Angers. Tři další jsou lehce zraněni. Podezřelý súdánský uprchlík byl policií zatčen. Informují o tom francouzská média. K útoku došlo kolem třetí hodiny ráno na promenádě Coeur de Maine. Jak přesně k vražednému incidentu došlo, není podle prokurátora Érika Bouillarda zatím zcela jasné. Tronásobné vraždě předcházela okolo jedné hodiny hádka o poslech hudby a následná rvačka.
Napětí na tzv. balkánské trase se stupňuje. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó je jižní hranice Maďarska „prakticky v obležení kvůli nelegální migraci“. Agresivita a útoky migrantů prudce rostou. V sousední Vojvodině došlo u maďarských hranic počátkem července k přestřelce mezi Pákistánci a Afghánci. Zůstal jeden mrtvý a několik zraněných. Srbská police u nich zabavila automatické pušky a řadu dalších zbraních. Maďarsko zahájilo nábor do nového zvláštního pluku pohraničních myslivců.
Londýnská policie zahájila vyšetřování, které má objasnit, za jakých okolností se čtyřnásobný olympijský vítěz Mo Farah dostal jako dítě do Británie. Devětatřicetiletý britský běžec v dokumentu BBC řekl, že byl jako dítě do země zavlečen a musel pracovat jako sluha v domácnosti. „Víme o zprávách v médiích týkajících se Sira Mo Faraha. Specialisté na tuto problematiku již zahájili vyšetřování a v současné době vyhodnocují všechny dostupné informace,“ uvedla policie v tiskovém prohlášení.
Nejméně čtyřicet šest mrtvých těl nalezla v pondělí večer místního času (v noci na úterý SELČ) americká policie v nákladním prostoru kamionu na okraji texaského města San Antonio. Jejich smrt způsobilo horko. S odvoláním na šéfa místního hasičského sboru Charlese Hooda to uvedla agentura Reuters. Podle listu The New York Times (NYT) se jednalo o migranty. Historicky jde o třetí nejhorší tragédii svého druhu co do počtu obětí nalezených v nákladním automobilu.
Ikonické pařížské náměstí Place du Trocadéro, známé z mnoha filmů, a místo, odkud chodí turisté obdivovat Eiffelovu věž na druhém břehu Seiny, se stalo ohniskem zločinu a dalším z řady nebezpečných míst francouzské metropole, kam není radno moc chodit. Plně ho ovládly gangy ozbrojených migrantů. Před návštěvou Trocadéra varuje v deníku Le Figaro Matthieu Valet, mluvčí Nezávislých odborů policejních komisařů.
Vedení radnice pražské deváté městské části nesouhlasí se záměrem magistrátu otevřít v areálu ve Vysočanech ubytovnu, sdělil v úterý starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). Otevření městské ubytovny ve Skloněné ulici Praha nyní zvažuje, informoval v pondělí pražský radní Adam Zábranský (Piráti). Ubytovna by měla poskytovat zázemí lidem bez domova, kteří v Praze dosud obývali takzvané humanitární hotely, jež má Praha pronajaté do konce června. V úterý Zábranský uvedl, že objekt v areálu by jako ubytovna sloužil dočasně.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) bude na pátečním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) požadovat vytvoření systému rozmisťování ukrajinských uprchlíků do méně vytížených krajů. Ve hře je stále možnost motivovat uprchlíky k přesunu za pomoci snížení dávek pomoci v přetížených krajích. Praha v noci na čtvrtek uzavře Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech. Důvodem jsou přeplněnost metropole a nedostatečné kapacity.
Stále více mladých Afričanů chce emigrovat, vyplývá z průzkumu provedeného v 15 afrických zemích. Zatímco podle předchozího průzkumu z roku 2020 chtěly více než dvě třetiny mladých lidí zůstat v rodné zemi, nyní se jich 52 procent plánuje v příštích třech letech přestěhovat do zahraničí. V Nigérii a Súdánu jsou to dokonce tři čtvrtiny. Mezi faktory, které přispívají k jejich pesimistickému pohledu na budoucnost kontinentu, patří podle zjištění především covid-19, klima, nestabilita a násil.
Vedení hlavního města se nyní nechystá ustoupit od záměru uzavřít ve středu Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech. Centrum ještě ve středu bude fungovat a uzavře se o půlnoci na čtvrtek. Důvodem jsou přeplněnost metropole a nedostatečné kapacity. Zároveň vláda městu stále nepředložila požadovaný plán přerozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů. Na místě KACPU zůstane informační služba pro uprchlíky. Uvedl to primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Hrozba Prahy, že k 15. červnu uzavře centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech kvůli přetíženosti hlavního města, se setkává s nespokojeností jiných krajů. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) mají tento krok za nekolegiální. Netolický dokonce prohlásil, že pokud k němu Praha přistoupí, zavře uprchlické centrum ve svém kraji i on. Zástupci vlády chtějí s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) o situaci jednat.
Uprchlické centrum na pražském hlavním nádraží, kde nocovaly stovky uprchlíků, s posledním květnem zavřelo. Nouzové ubytování najdou lidé čekající na schválení dočasné ochrany ve stanech v Troji a nově také v Malešicích. Ačkoli uprchlíků nocujících na nádraží ubylo, hlavní město stále nemá dostatek ubytování pro všechny žadatele. Ve hře je i úplné uzavření přijímacího centra ve Vysočanech, rozhodne se ve středu.
Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí. Podle webu Interfax-Ukrajina to na facebooku uvedla ukrajinská pohraniční služba. Trend trvá od 9. května a je nejvýraznější od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V sobotu přes západní hranici z Ukrajiny odcestovalo 37 000 lidí a v pátek 34 000. Na Ukrajinu ale zároveň v sobotu přijelo 46 000 lidí a v pátek 40 000.
