Německé úřady věděly, že atentátník z Berlína Anis Amri představuje vážnou hrozbu, ale rizika spojená s Tunisanem podcenily, napsal web listu Süddeutsche Zeitung (SZ). Při pátrání po teroristech se Němci zabývali Amrim více než rok a loni v únoru ho zařadili mezi nebezpečné osoby. Policii neuniklo, že navázal kontakt s teroristickým Islámským státem a že chtěl vyrobit bomby. Uvažovalo se dokonce o jeho okamžité deportaci.
Islamistický útok, k němuž došlo loni 28. října na univerzitě v Columbusu v americkém státě Ohio, nesl typické rysy teroristických akcí, na něž si americká veřejnost už pomalu zvykla – dochází k nim každých pár měsíců. Pachatel, mladý muslimský imigrant, najel autem do lidí a pak začal útočit nožem.
Evropská unie chce zpřísnit pravidla pro pořizování a držení střelných zbraní. Na kompromisním znění směrnice se zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem dohodli jen den po útoku v Berlíně. Od novely, kterou Evropská komise začala prosazovat po loňských podzimních teroristických útocích v Paříži, si slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nepřeje obrat v evropském přístupu k uprchlíkům. Běženci se podle něj nesmí paušálně podezírat z terorismu. Na útoky páchané přistěhovalci má prý Brusel jiná řešení v podobě lepší unijní koordinace. "Evropa musí nabídnout útočiště lidem, kteří prchají z válečných oblastí a před terorem," řekl Juncker.
Německé úřady dokončily identifikaci všech dvanácti obětí pondělního atentátu na vánoční trh v Berlíně, je mezi nimi šest žen a šest mužů. Vedle Češky zahynul v německé metropoli také Polák, jehož kamion byl k útoku zneužit, dále jedna Italka, jedna Izraelka a osm Němců, informoval web Der Spiegel.
Okolo Tunisana, který je podezřelý z pondělního vražedného útoku v Berlíně, a po kterém se pátrá po celé Evropě, se objevují skutečnosti, které moc nesvědčí ve prospěch německých úřadů. Anis Amri nedostal azyl, přesto nebyl vyhoštěn, údajně proto, že neměl doklady. Používal vícero identit, od února žil v německé metropoli, ale pohyboval se po celém Německu. Úřady také musely pozdržet zásah v centru, kde pobýval, kvůli formální chybě.
Německá střední škola v Istanbulu se staletou tradicí, která je financovaná spolkovou vládou, prý podle médií zakázala pedagogům vyučovat o vánočních tradicích, slavit ve třídách Vánoce a zpívat koledy. V Německu se kvůli tomu bouřila jak média, tak i politici. Škola to považuje za nedorozumění a nic takového podle svých slov nenařídila. Informuje o tom BBC.
Počet muslimů žijících v Německu od roku 2011 vzrostl o zhruba 1,2 milionu. Celkem jich v zemi na konci loňského roku žilo 4,4 až 4,7 milionu. Vyplývá to ze zprávy o migraci za rok 2015, kterou dnes schválila vláda. Podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci činí 5,4 až 5,7 %. V Německu žije celkem asi 81,4 milionu lidí.
Soud projedná případ muslimské studentky, které před dvěma lety vedení zdravotnické školy na Praze 10 spolu s další dívkou zakázalo nosit hidžáb, šátek zakrývající vlasy a krk. Dívka somálského původu školu zažalovala za nepřímou diskriminaci. Spor tehdy vyvolal bouřlivé debaty o přítomnosti náboženských symbolů ve veřejných institucích. Verdikt by mohl padnout ještě dnes.
Modelka si upravuje oblečení, s hlavou vzhůru a s náznakem úsměvu pohlédne do kamery, a fotograf začne mačkat spoušť. V tomto ateliéru na asijské straně Istanbulu je ale všechno jinak: nejsou zde žádné šaty dokonale přiléhající k tělu. V Turecku, které je převážně muslimskou zemí a kterému vládne strana AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zaznamenává toto odvětví zavádějící rovnováhu mezi módou a náboženskými hodnotami čím dál tím větší úspěch.
Čtyři z pěti Němců jsou pro zákaz nošení burek, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku pro oči. Ukázal to průzkum veřejného mínění, který dnes zveřejnil německý deník Bild. Většina obyvatel spolkové republiky si podle něj přeje také stanovení maximální roční hranice pro přijímání běženců.
Svou zvrácenost opět ukázal tzv. Islámský stát. V pondělí zveřejnil nové video, na němž je zachycena poprava skupiny více než deseti vězňů, které extremisté povraždili na jatkách. Vězňům u kanálu pro odtok krve podřezali hrdla a zavěsili je na háky. Informovala o tom britská a americká média.
Známý rakouský kardinál a vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn varoval Evropu před současným přívalem imigrantů z arabského světa. Podle údajně jednoho z bývalých kandidátů na papeže se muslimové snaží vymýtit křesťanství a ovládnout Evropu, píše rakouský server The Local.
Islámským státem rozklad Blízkého východu a arabského světa nezačal a ani bohužel neskončí. „Třicetiletá válka Arabů“, jak byl současný mnohostranný konflikt nazván (arabština má pro „válku v srdci islámu“ slovo fitna), spíš teprve začala a její konec je v nedohlednu. Ani Islámský stát nebude bohužel její konečnou stanicí.
Na některých francouzských plážích se v polovině srpna odehrávaly výjevy, které by byly komické, kdyby zároveň neukazovaly na rozporuplnou situaci současné západní Evropy. Mezi téměř naháči chodili četníci a vyhlíželi a pak vyháněli z pláže ženy oblečené do burkin, muslimského hitu letní sezony.
Radikálové z takzvaného Islámského státu (IS) zveřejnili videozáznam, na kterém je pět chlapců, jak zabíjejí vězně v Sýrii. Mezi chlapci je podle zpravodajského serveru BBC i jeden, který pochází z Británie.
Pro rostoucí počet muslimů je ráj opět v módě. Jde samozřejmě o vizi starou jako korán, která věrným věřícím detailně vykresluje potěchy (včetně sexu a vína) posmrtného života. Nicméně donedávna v mnoha postkoloniálních státech Maghrebu a Blízkého východu platila spíš (byť historicky mladší) touha po lepším životě na zemi, zamýšlí se v eseji pro deník New York Times alžírský spisovatel a novinář Kámel Daúd.
Povstalci i syrská armáda dopravili k městu Aleppo posily a další zbraně. Odpůrci režimu Bašára Asada oznámili, že připravují rozhodující bitvu o ovládnutí celého města. V sobotu se jim podařilo prolomit armádní pozice na jihu a některé čtvrti ovládané armádou obklíčit.
Severosyrské město Manbidž už nepatří radikálům z tzv. Islámského státu, ale syrským povstalcům. Město dobyli s podporou aliance vedené USA. O Aleppo se vedou tvrdé boje. Podle televize Al Jazeera povstalci prolomili blokádu města, které týdny obléhají vládní jednotky.
Johna Eibnera, viceprezident Křesťanské mezinárodní solidarity (CSI) má na starosti její blízkovýchodní program.
Britský intelektuál, znalec islámu, „skeptický muslim,“ spisovatel a vydavatel Ziauddin Sardar jde při rozplétání kořenů mnohem dál.
Migrační tsunami valící se do Evropy z Blízkého a Středního východu a severní Afriky vyvolává vzrušené debaty nejen o tom, jak se k tomuto stěhování národů a jeho důsledkům postavit, ale také o jeho příčinách. Lze dokonce říci, že čím je Evropa bezradnější v hledání racionální odpovědi na otázku „co dělat“, tím víc odpovědí nabízejí diskutující na otázku, „kdo“ nebo „co za to může“.
Tak divný a ostrý spor Bosna ještě nezažila. Oba muži, kteří jsou na opačné straně barikády, vypadají stejně. Mají plnovous, zvláštní výraz ve tváři a blízkovýchodní oděv. Nusret Imamović a Bilal Bosnić. Po léta nejvýznamnější představitelé islamistické komunity v Bosně. Roky společně vyzývali Bosňáky, ať se dají na cestu pravého islámu.
O tom, proč se právě křesťané stali ohroženou skupinou současného Blízkého východu, hovoří Michal Řoutil z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zní to cynicky, ale zavraždění francouzští novináři nejsou hlavní problém, říká český muslim Petr Pelikán, který se účastnil diskusního Salonu Týdeníku Echo. Většinová společnost má podle něj „plné zuby“ jiných věcí. Například toho, že se čtvrti některých evropských měst mění. Existuje „islámské“ nebezpečí, nebo je to výmysl xenofobů?
