V německém Erfurtu skupina aktivistů protestuje proti stavbě muslimské mešity. Na pozemku, kde se má stavět, byly už v březnu vztyčeny vysoké dřevěné křesťanské kříže. Nyní se zde objevila i hlava a vnitřnosti z mrtvého prasete, píše Der Spiegel.
Podle britské premiérky Theresy Mayové je možné, že do pondělního teroristického útoku v Manchesteru byla zapletena větší skupina osob. Hrozba dalšího teroristického útoku je tak bezprostřední. Británie proto zvýšila stupeň ohrožení terorismem v zemi na kritický, tedy nejvyšší možný. Mayová se tak vyjádřila po úterním zasedání vládního výboru COBRA, který se zabývá mimořádnými situacemi.
Hamza bin Ládin, syn známého vůdce teroristů z Al-káidy Usámy bin Ládina, zveřejnil propagandistické video, na kterém nabízí „rady pro ty, jež chtějí být mučedníky na západě“. Ve videu zveřejněném Al-Káidou navíc vyzývá k teroristickým útokům v Americe, na západě Evropy a v okupované Palestině. Podle agenta FBI se Hamza bin Ládin snaží jít ve šlépějích svého otce a pokusí se stát vůdčí postavou Al-káidy. Informuje o tom Jewish News Service.
Německé úřednice a členky armády budou mít při výkonu své funkce zakázáno zahalovat si obličej. Počítá s tím zákon, který v pátek schválila Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád jednotlivých německých zemí. Opatření směřuje především proti nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl a patřil ke kruhům „extrémního islamismu“ v zemi. Sdělila to dnes norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
Čína zavedla nové restrikce v neklidné provincii Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury. Zakázány jsou nově abnormálně dlouhé vousy a nošení závojů na veřejných místech.
Brit Khalid Masood, který minulou středu najížděl autem na Westminsterském mostě do lidí a poté se pokusil s nožem v ruce vniknout do nedalekého parlamentu, byl už od svého mládí několikrát ve vězení. Důvody byly různé, těžké ublížení na zdraví, napadení nebo nelegální držení zbraně. Podle jednoho ze spoluvězňů už tehdy Masood snil o tom, že bude zabíjet, píše server Independent. O šestnáct let později to skutečně udělal.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Vystoupení mladé šestnáctileté indické zpěvačky Nahid Afrinové ve státě Ásám vzbudilo velké pozdvižení. 46 imámů na ni kvůli jejím textům údajně uvalilo fatvu, porušuje podle nich právo šaría a mohla by přivolat hněv Alláha. Imámové se však podle informací serveru Hindustantimes brání tím, že chtěli jen zakázat její vystoupení.
Příbuzní obětí teroristického útoku - dvanácti mrtvých a desítek raněných -, který loni na vánočním trhu v Berlíně spáchal radikální muslim z Tuniska, hovoří poprvé od tragické události před kamerou. Pozůstalí si v aktuálním pořadu německé Spiegel TV stěžují mimo jiné na přístup úřadů a popisují obtížný život po šíleném činu Anise Amriho.
„Jaký je správný trest za rouhání?“ zeptala se moderátorka asijské pobočky BBC na Twitteru. Mluvila přitom o rouhání v Pákistánu, kde je takový čin trestán smrtí. Za necitlivě zformulovanou otázku byla posléze kritizována a BBC se musela za příspěvek omluvit, píše The Telegraph.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září.
Opoziční slovenské hnutí Jsme rodina-Boris Kollár chce zákonem prosadit zákaz výstavby mešit na Slovensku. Svůj návrh zdůvodnilo tím, že mešity představují bezpečnostní riziko. Islámská nadace na Slovensku v reakci uvedla, že jde o další krok namířený proti nepříliš početné muslimské komunitě.
Čech Petr Jašek, který byl koncem ledna v Súdánu odsouzen ke dvěma desítkám let vězení, se vrátil do vlasti. Přivezl ho ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před nedělní půlnocí na kbelském letišti v Praze.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA.
Soud v sicilském Palermu potrestal šest muslimských migrantů 18 roky vězení za to, že při plavbě přes Středozemní moře svrhli do vody 12 běženců křesťanské víry, kteří se utopili. Prokuratura viníky obžalovala z vraždy a žádala pro ně doživotí, soud ale podle listu Corriere della Sera odmítl uznat závažnou přitěžující okolnost, kterou měla být nenávist z náboženských důvodů.
Vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve, myslí si německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Přesto je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 000 běženců, jak tomu bylo loni.
Většina Evropanů souhlasí se způsobem, jakým se americký prezident Donald Trump pokouší omezit vstup občanů vybraných muslimských zemí do USA. Vyplývá to z průzkumu analytického střediska Chatham House, který se dotázal více než 10 000 občanů z deseti zemí Evropské unie. Průzkum byl proveden předtím, než Trump zveřejnil své nařízení o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA.
Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii.
Americký prezident Donald Trump v sobotu kritizoval páteční verdikt federálního soudce Jamese Robarta, který pozastavil platnost Trumpova antiimigračního dekretu. Nový šéf Bílého domu na svém twitterovém účtu mimo jiné napsal, že výrok soudce je směšný a bude zrušen.
Kdo chce v těchto dnech doložit, že je dobrý člověk, vyjadřuje veřejně rozhořčení nad zákazem vjezdu do USA, který vyhlásil americký prezident Donald Trump. Na zuřivé kritice Trumpa je aktuálně v naší zemi největší společenská shoda. Také já považuji způsob, jakým se Trump chová, za vulgární a realizaci zákazu vjezdu za amatérskou. Za ještě horší ale považuji samolibost a slepotu k faktům, nad nimiž se němečtí politici povznášejí. Zde je sedm nepohodlných bodů, které se rády (a vědomě) zamlčují, píše komentátor největšího německého deníku Bild.
V berlínských tělocvičnách a na bývalém letišti Tempelhof na jihozápadě německé metropole je dodnes provizorně ubytováno kolem dvou tisíc uprchlíků. I když se pro ně město snaží hledat lepší ubytování, zatím to nejde tak rychle, jak jeho zástupci plánovali. Přinejmenším tělocvičny by se ale během příštích dvou měsíců měly vrátit svému původnímu účelu.
Výše trestu českého občana Petra Jaška, který byl odsouzen v Súdánu za několik trestných činů včetně vyzvědačství, je 23,5 roku, a ne 20, jak uvedlo české ministerstvo zahraničí. V úterní tiskové zprávě to tvrdí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Česká diplomacie trvá na svém původním vyjádření, uvedla to mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Informace Zdechovského jsou podle ní chybné.
Holandský premiér Mark Rutte zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzývá k obraně národních hodnot. Všechny, kdo je nerespektují, vyzval k odchodu ze země. Lídr konzervativně–liberální Lidové strany pro Svobodu a přímou demokracii (VVD) před nadcházejícími volbami přiostřuje svou rétoriku, aby nalákal voliče. Tím ale popudil předsedu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, podle kterého Rutte jen vykrádá jeho program.
Když kolem něj prošli černě odění bojovníci Islámského státu, sevřela ho hrůza. Kdyby si osobu zahalenou v nikábu lépe prohlédli, zjistili by, že se v muslimském šátku ve skutečnosti skrývá muž, policista Abu Alawi. Ten se před islamisty schovával dva a půl roku poté, co teroristé ovládli irácké město Hammam al-Alil poblíž Mosulu. Jeho příběh přinesl korespondent BBC.
Německo podle kancléřky Angely Merkelové nepostupovalo v minulosti dost důsledně při integraci migrantů, ani při vracení těch, kteří v zemi nemohou zůstat. To se podle ní musí změnit. Merkelová to v pondělí řekla v projevu na zasedání svazu zaměstnanců státní správy v Kolíně nad Rýnem.
Státy, které nepřijmou zpět neúspěšné žadatele o azyl, by v budoucnu mohly přijít o hospodářskou pomoc z Německa. Právě s tímto návrhem přišel německý vicepremiér Sigmar Gabriel, kterého podporuje i tamní ministr vnitra Thomas de Maizière. Informaci přinesl server Deutsche Welle.
Německé úřady věděly, že atentátník z Berlína Anis Amri představuje vážnou hrozbu, ale rizika spojená s Tunisanem podcenily, napsal web listu Süddeutsche Zeitung (SZ). Při pátrání po teroristech se Němci zabývali Amrim více než rok a loni v únoru ho zařadili mezi nebezpečné osoby. Policii neuniklo, že navázal kontakt s teroristickým Islámským státem a že chtěl vyrobit bomby. Uvažovalo se dokonce o jeho okamžité deportaci.
