Jiný kraj, jiný mrav. To platí, alespoň zčásti, také o islámských zemích a dodžování pravidel půstu během měsíce ramadánu. Ten začal letos 27. květa a skončí 25. června. Ramadán je zde dosti flexibilní záležitostí. V hlavním městě Dakaru je nemálo muslimů, kteří si od strastí oficiálního půstu odskočí kolem poledne ulevit do nějaké restaurace. V čase ramadánu také razantně narůstá počet křesťanů, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). 

V Senegalu jsou důležité zdání a vnější dojem, a to je patrné i během ramadánu. Pro mnohé není hlavním ani tak půst, ale snaha vypadat ve společnosti jako dobrý muslim. Je zarážející, jak zaplněné jsou nyní v poledne malé restaurace v Dakaru. Podle průzkumu deníku „Walf Quotidien“ nezaznamenávají jejich majitelé žádný pokles tržeb. 

V metropoli existuje posměšný výraz wooru Gale, což doslova znamená „ramadán doma.“ Označují se tím lidé, kteří drží půst jen doma. Kolem oběda si rychle odskočí do restaurace, pak se vrátí mezi své blízké a stěžují si, jak je trápí hlad a sucho v krku. 

Na rozdíl od jiných islámských zemí, v Senegalu muslimy, kteří nedodržují půst, nikdo neudává, ani je nikdo třeba nemlátí. Skupinový tlak sice existuje i tady, ale je menší, ne tak snadno rozeznatelný. V už zmíněném deníku Walf Quotidien senegalský sociolog náboženství Djibril Diakhaté vysvětluje, jak důležitý je v zemi pohled druhého. 

„Islám zde spíše než jako duchovní realita existuje jako konvence a sociální tlak. Žijeme ve společnosti, kde hra předstírání a utajování dosáhla obrovských rozměrů," říká. Jinými slovy, tyto hodnoty nejsou vroucné, spíše jde o sociální soudržnost, jež vyvěrá z náboženství a jeho zvyků. Stačí povrchní dodržování pravidel, zbytek je soukromá záležitost.

Kromě toho existují i tací, kteří otevřeně přiznávají, že se nepostí. Ale také oni potřebují legitimitu. Mnozí z nich tvrdí, že trpí žaludečními vředy nebo cukrovkou. Ženy zase rády uvádějí, že mají své dny, nebo že jsou těhotné, což je podle koránu osvobozuje od povinnosti dodržovat půst.

Jako nejsnadnější vysvětlení, proč člověk nehladoví a nežízní, je ale tvrzení, že je křesťan. Na konto tohoto dočasného křesťanství lze už i docela dobře vtipkovat. Otázka: "Jak vysoký je podíl křesťanů v senegalské společnosti?" Odpověď: "Přijde na to. Během roku pět až deset procent, ale během ramadánu zhruba padesát procent."

Úředně se odhaduje, že v Senegalu žije zhruba 92 procent vyznavačů islámu. Jde většinou o sunnity školy Málikí s prvky súfismu. Islám v zemi existuje od 11. století. 

Business Monitor24, pp