Obrat českých e-shopů loni poprvé meziročně klesl, a to z 223 miliard Kč v roce 2021 na 197 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy Asociace pro elektronickou komerci a internetového srovnávače cen Heureka.cz. Poprvé na českém trhu klesl i počet e-shopů, a to o 885 na 50.100 obchodů. Důvodem byly vysoké provozní náklady a rostoucí inflace.
Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.
Hospodářská recese v Británii může být v letošním roce skoro stejně hluboká jako ta v Rusku. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs totiž podle serveru CNBC očekávají, že hrubý domácí produkt (HDP) Británie letos klesne o 1,2 procenta, zatímco pokles HDP v Rusku předpovídají na 1,3 procenta. Zdůvodňují to válkou na Ukrajině a nutností vyrovnávat se s dopady západních ekonomických sankcí.
Premiér Petr Fiala ve svém novoročním projevu hovořil hned o několika protichůdných ekonomických cílech. Jeho kabinet chce letos totiž na jednu stranu sesekat výdaje státu o 70 miliard korun, na straně druhé ale přidává na důchodech, dorovnává cenové stropy, nebo pokračuje s podpůrnými tarify, které mají pomoci s vysokými cenami energií. Pravicová vláda tak navzdory některým slibům o brzdění poněkud absurdně a celoplošně pumpuje do ekonomiky další peníze.
Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.
Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo
Dne 1. ledna Česko oslavilo nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok, a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.
Česká republika se z ekonomického hlediska musí připravit na náročný rok 2023. Stávající vysoká inflace a složitá energetická situace způsobily, že se Češi zrovna nehrnou do nakupování a tržby v maloobchodu se tak propadají takřka nejvíce v historii. Těžký rok vyhlížejí také zaměstnavatelé – ekonomickou recesi jich očekává 9 z 10. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lidé často podléhají různým iluzím.
Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.
České akcie podle indexu PX během letošního roku oslabily o 15,73 procenta. Více než z poloviny tak umazaly zisky z loňského roku, kdy zpevnily o 38,8 procenta, uvedl analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Z globálního hlediska se PX podle něj zařadil do skupiny indexů spíše s horší výkonností. Směrem dolů táhly podle Boháče pražský index především jeho největší akcie, tedy banky a ČEZ. Z bank nejvíce klesala Erste. Oslabila o 30,08 procenta na 717 korun.
Růst životních nákladů a vysoká inflace se podepsaly i na nákupech Čechů ke konci kalendářního roku. Každý třetí z nich musel podle průzkumu pro firmu Provident Financial omezit své výdaje nebo sáhnout do úspor, více než polovina pak šetřila na nezbytných věcech jako jídlo nebo oblečení, které navíc nakoupila ve slevě. Maloobchodní tržby se tak meziročně propadly o 9,4 procenta, horší výsledek v tomto tisíciletí zaznamenal statistický úřad jen na počátku pandemie.
Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.
Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.
Rozdíl v životní úrovni mezi Českem a Slovenskem se za 30 let od rozdělení společného státu zmenšil. V obou zemích se také životní úroveň vyjádřená v hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly přiblížila průměru Evropské unie. Česko však nadále zůstává hospodářsky výkonnější zemí. V příštím roce se v Česku očekává recese, na Slovensku stagnace ekonomiky. Podle Eurostatu dosahoval v roce 1995 HDP na obyvatele v Česku 77,9 procenta průměru zemí, které jsou dnes v EU.
ÚHEL POHLEDU: Velké investory na Wall Street stejně jako babičku v nejzapadlejší české vesnici bude zajímat, jak moc silně bude v příštím roce kousat inflace. Tady mám dobrou a zároveň špatnou zprávu. Dobrou zprávou je, že tempo inflace se v příštím roce zmírní. Špatná zpráva zní, že ceny dál porostou tempem, které bylo v posledních letech jen těžko představitelné. Zatímco za celý rok 2022 tempo inflace v Česku dosáhne v průměru za celý rok zhruba 15 %, v příštím roce to bude kolem 10 %. První polovina roku 2023 se odehraje v duchu dvouciferné inflace, ve druhé polovině roku tempo inflace zeslábne na jednociferné hodnoty.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 30,8 miliardy Kč na 81,78 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci září 9,448 bilionu korun, což je o 926 miliard více než na konci roku.
Je to zvláštní stav. Ceny potravin v listopadu už osmý měsíc po sobě klesají. V téže době u nás jídlo stále rychleji zdražuje. Kdyby tady nebyl Viktor Orbán se svým chaosem, který vyvolal zastropováním cen a zvedl tím inflaci potravin meziročně na evropsky skutečně rekordních 47 procent, byli bychom s celkovým meziročním růstem cen jídla o 25 procent jedním z přeborníků v drahotě my. Jak je to možné, když současně třeba ve Švýcarsku zdražuje jídlo o 4,4 procenta?
Inflace v meziročním i meziměsíčním vyjádření překonala drtivou většinu expertních odhadů. Zaostala však za prognózou České národní banky (ČNB). Upozorňují na to odborníci v komentářích zaslaných deníku Echo24.
V příštím roce se chystá snižovat počty zaměstnanců osm procent firem. Na 57 procent podniků plánuje počet zaměstnanců zachovat a přes 26 procent bude nové pracovníky přijímat. Vyplývá to z výzkumu o plánech zaměstnavatelů na rok 2023, který pro společnost Sodexo Benefity zpracovala v listopadu agentura Ipsos mezi 154 zaměstnavateli.
Ceny vajec tento rok stouply o několik desítek procent na 4,50 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a také vysoké marže obchodníků. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), na které upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle údajů ČSÚ prodával začátkem letošního roku typický chovatel slepic jedno vejce průměrně za 1,94 Kč, což odpovídalo lednové průměrné ceně zemědělských výrobců.
Rainer Zitelmann je renesanční muž: promovaný historik a sociolog, v druhém životě konzultant na trhu s nemovitostmi, autor řady knih, ve svém zatím posledním životě misionář kapitalismu. Financuje překlady svých knih do různých jazyků a jezdí je propagovat po světě. Česky mu vyšly dvě, obě letos: Kapitalismus není problém, ale řešení a Deset největších omylů odpůrců kapitalismu. Zvlášť zajímavá bude pro českého čtenáře ta druhá, Zitelmann totiž do českého vydání připojil kapitolu o postojích Čechů k volnému trhu.
Moskva zvažuje, že jako odpověď na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o zavedení cenového stropu na ruskou ropu stanoví minimální cenu pro prodej své ropy v zahraničí.
Okresní správy sociálního zabezpečení přijaly za říjen a listopad 41.600 žádostí o předčasný důchod. Počet je tak výrazně vyšší, než bývá za celý rok. Běžně ročně o dřívější penzi žádá kolem 30.000 lidí. Letos v listopadu si pak o předčasný důchod řeklo téměř desetkrát víc mužů a žen než ve stejném měsíci loni. Aktuální údaje médiím poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Tržby v maloobchodě v Česku meziročně klesají už půl roku. V říjnu pokles zrychlil na 9,4 procenta po zářijovém revidovaném snížení o 5,3 procenta. Lidé méně utráceli zejména za nepotravinářské zboží. Proti září se říjnové tržby snížily o 1,8 procenta.
Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. "Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky (...)." píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O kryptofinančnictví se říká, že se pomalu učí, proč byly zavedeny všechny ty otravné regulace a kontrolní mechanismy, které tak svazují tradiční finanční byznys. Obchodování s kryptoměnami je dynamické, svobodné a bez velkých byrokratických překážek. Pokud ale nastane krize, není žádná instituce, která by zasáhla a zachránila aspoň vklady běžných střadatelů. Minimum dohledu také znamená, že podvody a neetické jednání jsou mnohem pravděpodobnější než v běžném bankovnictví. Připomíná to 18. nebo 19. století, kdy bylo možné přes noc vydělat obří jmění a další noc ho ztratit.
Země otřesená protesty kvůli válce na Ukrajině objevila způsob, jak čelit promoskevské propagandě: ekonomické starosti lidí utopí v penězích, píše Bloomberg. Podle agentury se Česku díky hotovostní injekci ve výši 8,5 miliardy dolarů (195 miliard korun) podařilo účinně zneškodnit jedny z největších protivládních demonstrací v EU. Bloomberg připomněl demonstraci ze září, kdy na Václavském náměstí protestovalo 70 000 lidí tlačilo. Srovnal ji s podobně zaměřenou demonstrací z 26. listopadu na Letné, které se účastnily jen stovky lidí (měla ovšem jiné organizátory).
Ceny paliv v ČR se za týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 39,34 Kč, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. O 1,85 koruny na litru zlevnila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 41 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny pohonných hmot se přibližují hodnotám, kterých dosahovaly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Míra inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku v měsíci říjnu ceny poklesly, a to o 1,1 procenta. Česká republika ale zároveň prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun.
