Růst životních nákladů a vysoká inflace se podepsaly i na nákupech Čechů ke konci kalendářního roku. Každý třetí z nich musel podle průzkumu pro firmu Provident Financial omezit své výdaje nebo sáhnout do úspor, více než polovina pak šetřila na nezbytných věcech jako jídlo nebo oblečení, které navíc nakoupila ve slevě. Maloobchodní tržby se tak meziročně propadly o 9,4 procenta, horší výsledek v tomto tisíciletí zaznamenal statistický úřad jen na počátku pandemie. Ekonomové proto hovoří o „nejdražších a nejchudších“ svátcích, prodraží se i Silvestr.

„Zdá se, že letošní rok byl pro české domácnosti určitou finanční zkouškou, v níž bylo třeba nejen se uskromnit, ale také více plánovat a přemýšlet nad rodinným rozpočtem. Ten se v důsledku vysoké inflace a zdražování u mnoha rodin ještě značně ztenčí, a tak je velmi pravděpodobné, že v následujícím roce budou lidé muset sáhnout i do úspor, případně řešit nedostatek financí i jinak,“ uvedl manažer úvěrových rizik z Providentu Marek Reichl.

Na 64 procent respondentů čeká v dalším roce jisté finanční změny. Zatímco čtvrtina z nich odhaduje, že vyšší výdaje ustojí, více než třetina lidí má v souvislosti se svou finanční situací výrazné obavy (32 procent).

Podle dat společnosti KRUK Česká a Slovenská republika 54 procent českých domácností nakupuje potraviny výhradně ve slevách. Asi třetina z nich na ně měsíčně vynaloží jen 3 až 5 tisíc korun, další třetina 5 až 10 tisíc. Necelých 19 procent domácností začalo nakupovat méně kvalitní potraviny, než byly zvyklé, a 15 procent Čechů se snaží omezit svoje náklady na potraviny úpravou jídelníčku.

„Více než pětiny českých domácností se zdražování potravin zatím nijak nedotklo a nakupují je stejně jako dříve. Uskromnit se ale museli především penzisté, rodiče na rodičovské dovolené a lidé bez zaměstnání. Zásadní pomoc s pořizováním potravin, například prostřednictvím potravinové banky, ale zatím potřebuje pouze minimum českých domácností,“ uvedla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka KRUK.

Důvěra v českou ekonomiku je nyní nejnižší od loňského března. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v prosinci klesl meziměsíčně o 0,6 bodu na hodnotu 89,5, vypočítal Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra se snížila mezi podnikateli a také u spotřebitelů. Nižší je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově také proti loňskému prosinci.

„V prosinci byl zaznamenán propad zejména ve stavebnictví a v maloobchodě. Stavebnictví je ale současně jediným odvětvím, kde se důvěra přes výrazný prosincový pokles stále drží nad dlouhodobým průměrem,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Tržby v maloobchodu podle některých klesly meziročně o deset až dvacet procent. „To není málo. A mohlo by to znamenat dokonce historicky rekordní propad maloobchodních tržeb. Není se co divit. Kupní sílu Čechů nahlodává citelně inflace. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z důvodu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory. Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. Podobný vývoj je nutné předpokládat i za listopad a prosinec,“ hodnotí ekonom Lukáš Kovanda.

Ten také upozorňuje na stoupající ceny v potravinářství. Ingredience pro přípravu štědrovečerní hostiny vyšly podle ČSÚ na 195 korun. Letos už je to 321,1 korun, což odpovídá nárůstu o 64,7 procenta.

Nejdražší v historii bude podle všeho i letošní Silvestr. Celkem za něj Češi dají přibližně 14 miliard korun, na člověka to činí asi 2600 korun, což je vůbec nejvíce. „Uvedená suma 2600 korun zahrnuje výdaje za potraviny (průměrně 1250 Kč), alkohol (průměrně 750 kč) či pyrotechniku (průměrně 600 Kč), nikoli ovšem za silvestrovské zájezdy a pobyty. Celkově Češi letos vydají za Silvestra, včetně silvestrovských zájezdů a pobytů, zhruba čtrnáct miliard korun, jako loni. Z hlediska obchodníků je tak Silvestr i letos druhou nejvýnosnější sváteční příležitostí, umisťuje se po suverénně vedoucích Vánocích a před Velikonocemi,“ uvádí Kovanda.