Rozdíl v životní úrovni mezi Českem a Slovenskem se za 30 let od rozdělení společného státu zmenšil. V obou zemích se také životní úroveň vyjádřená v hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly přiblížila průměru Evropské unie. Česko však nadále zůstává hospodářsky výkonnější zemí. V příštím roce se v Česku očekává recese, na Slovensku stagnace ekonomiky.

Podle Eurostatu dosahoval v roce 1995 HDP na obyvatele v Česku 77,9 procenta průměru zemí, které jsou dnes v EU. Na Slovensku to tehdy bylo 48,9 procenta. V následujících letech obě země hospodářsky rostly, na Slovensku byl přitom růst intenzivnější, a životní úroveň se sbližovala.

Nejmenší rozdíl mezi Českem a Slovenskem byl v roce 2012. HDP na obyvatele v Česku tehdy dosáhl 83,8 procenta průměru EU, na Slovensku to bylo 77,4 procenta EU. V následujících letech se ale rozdíl začal znovu zvyšovat, zejména díky rychlejšímu hospodářskému růstu v Česku.

Nejvíc se životní úroveň v Česku přiblížila průměru EU v roce 2020, kdy HDP na obyvatele dosahoval 93,4 procenta evropského průměru. Na Slovensku byl dosavadní vrchol v roce 2015, kdy HDP na obyvatele dosáhl 78,6 procenta.

V posledních letech obě země vůči evropskému průměru ztratily kvůli hospodářskému oslabení způsobenému pandemií koronaviru. V současnosti ekonomická prognóza Česka ani Slovenska výraznou dynamiku neočekává. Pro příští rok předpokládá české ministerstvo financí recesi s poklesem HDP o 0,2 procenta. Slovenské ministerstvo financí předpokládá příští rok růst 0,6 procenta.

Obě země se také potýkají se schodkem státního rozpočtu. V Česku by měl podle prognózy ministerstva financí příští rok činit 4,6 procenta HDP, na Slovensku 6,4 procenta HDP.

HDP na obyvatele v paritě kupní síly (v procentech průměru EU 27)