Krize na východní Ukrajině musí být vyřešena mírovou cestou, a to splněním podmínek mírových dohod z Minsku všemi stranami konfliktu. Na úterní tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v jihoruském Soči to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že nedávná smrt pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSBE) na Ukrajině znamenala pro mírové úsilí značnou újmu.
Americký člen pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v neděli zahynul během kontrolní mise na východě Ukrajiny ovládaném proruskými separatisty. Podle agentury DPA je zabitým americký lékař, při incidentu byla rovněž zraněna členka mise z Německa. Jejich hlídkový vůz, který řídil Čech, najel u obce Pryšyb nedaleko Luhansku na protitankovou minu a vybuchl, uvedla Česká televize.
Podniky nejbohatšího ukrajince Rinata Achmetova byly obsazeny donbaskými separatisty, kteří se ve středu rozhodli vyvlastnit ukrajinské hutní a těžební provozy působící na jimi kontrolovaném území. Achmetovova finanční skupina System Capital Management (SCM) převedení svých podniků pod povstaleckou správu považuje ho za nepřijatelné. Achmetov jako odplatu separatistům nechal prostřednictvím operátora Ukrtelekom vypnout mobily až pětině lidí v Doněcku.
S novým „mírovým plánem“, který by měl vyřešit spor mezi Ruskem a Ukrajinou, přišel ukrajinský poslanec Andrej Artěmenko. Navrhuje Rusku propůjčit anektovaný Krym na 50 až 100 let. Plán v lednu konzultoval s Trumpovými poradci a návrh již dorazil i do Bílého domu. Podle ukrajinských vyšetřovatelů Artěmenkovi hrozí obvinění z vlastizrady, informoval list The New York Times.
Na východě Ukrajiny má od pondělí 20. února platit nové příměří a všechny zúčastněné strany se dohodly, že využijí svého vlivu, aby jej nastolily. Po schůzce se svými protějšky z Francie, Ruska a Ukrajiny to oznámil šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel. Současně avizoval, že další čtyřstranná schůzka o Ukrajině by měla následovat za několik týdnů a měla by být věnována politickému urovnání, kterého ale nelze dosáhnout bez příměří a stažení těžkých zbraní z fronty.
Východoukrajinští povstalci jsou odhodláni obsadit silou donbaská území kontrolovaná Kyjevem, pokud se to nepodaří politickými prostředky. Na tiskové konferenci v Luhansku to v pátek prohlásil vůdce doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. Kreml jeho slova odsoudil, přestože prý jeho stanovisko chápe.
Moskva v pondělí obvinila Kyjev z použití „zbraní hromadného ničení“ proti povstaleckým územím na jihovýchodě Ukrajiny. Vyšetřovací výbor Ruské federace podle agentury TASS oznámil, že má „nevyvratitelné důkazy“ o nasazení taktických raket Točka-U vybavených vysoce výbušnou střepinovou a kazetovou municí.
Nepřetržitá palba v ukrajinské Avdijivce, která si v posledních dnech vyžádala životy desítek lidí, zdaleka nemusí být u konce. Velitel ukrajinské armády Jevhen Dejdej popsal situaci jako opakující se sérii útoků a protiútoků. Zároveň dodal, že ukrajinské tanky jsou připravené na další bitvu.
Spojené státy se zasadí o obnovu míru na ukrajinsko-ruské hranici. Řekl to americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Petro Porošenkem. Šlo o první přímý kontakt mezi oběma politiky od nástupu Trumpa do úřadu, napsala dnes agentura Reuters.
V Doněcku, hlavní baště proruských separatistů na východě Ukrajiny, zahřměl v noci na pátek silný výbuch, který rozbil okna hned v několika čtvrtích. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svědectví ze sociálních sítí. Síla výbuchu prý připomínala explozi muničního skladu na počátku loňského prosince. Výbuch, který podle separatistů způsobilo nejspíše ukrajinské ostřelování, si vyžádal dva mrtvé a 13 zraněných.
Na východě Ukrajiny, zejména kolem města Avdijivka v Doněcké oblasti, se vyhrotily ozbrojené střety, které šéf NATO Jens Stoltenberg označil za zdaleka nejhorší v poslední době. Jen za poslední týden podle něj došlo k víc jak 5600 případům, kdy bylo porušeno příměří. Vyzval proto Moskvu, aby se zasadila o ukončení násilností. Informovala o tom agentura AFP.
Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, donedávna nesporná národní hrdinka ve své vlasti, opět rozpoutala svými kontroverzními výroky politickou bouři v Kyjevě. Tentokrát navrhla, aby se Ukrajina načas zřekla Krymu, anektovaného v březnu 2014 Ruskem, a to oplátkou za to, že dostane zpět východoukrajinský Donbas, ovládnutý proruskými separatisty.
Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.
V roce 2016 bylo v bojích s proruskými separatisty zabito 211 ukrajinských vojáků. Uvedl to v sobotu prezident Petro Porošenko, který v doprovodu amerických senátorů navštívil Mariupol, strategický přístav ležící v těsné blízkosti frontové linie. Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádal více než 9600 mrtvých.
Ruští hackeři napojení na Kreml zajistili proruským separatistům na východě Ukrajiny velkou výhodu. Infikovali totiž mobily ukrajinských vojáků a zaměřovali díky nim postavení ukrajinského dělostřelectva. Podle všeho se jednalo o ty samé hackery, kteří během prezidentské kampaně útočili na americkou Demokratickou stranu. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na společnost CrowdStrike, která se zaměřuje na kyberbezpečnost.
Silné boje propukly v noci na pondělí nedaleko města Debalceve na Donbasu. Ukrajinská armáda a povstalci se vzájemně obviňují z pokusů o proražení fronty a hlásí vysoké ztráty protivníka. U Debalceve, které je strategickým dopravním uzlem na trase mezi Doněckem a Luhanskem, se loni v únoru odehrála jedna z největší bitev donbaské války. Město nyní ovládají separatisté.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Berlíně uspořádá čtyřstranný summit o pokračování mírového procesu na východní Ukrajině. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert podle agentury Reuters oznámil, že se schůzkou všichni další účastníci, tedy ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a ukrajinská hlava státu Petro Porošenko, souhlasili. Ruská strana však účast podmiňuje tím, že se nebude jednat o Sýrii.
V samozvaných republikách v Doněcku a možná i Luhansku vznikly dětské tábory na rozkaz Kremlu. Malé děti v nich vedou k vlastenectví a cvičí je také k boji. Tvrdí to ukrajinský odborník na informační bezpečnost, který je obeznámený s informacemi ukrajinských tajných služeb Vjačeslav Husarov. Podle něj si tím Moskva chystá půdu pro odtržení obou území ovládaných proruskými separatisty od Ukrajiny.
Vyšetřovací výbor Ruska (SKR), což je ruská obdoba americké FBI, stíhá ukrajinského ministra obrany Stepana Poltoraka a jeho podřízené za „genocidu ruskojazyčného obyvatelstva“ při ostřelování separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Ve čtvrtek to oznámila agentura Interfax.
Konfliktu na východě Ukrajiny se mohly zúčastnit až desetitisíce ruských vojáků, usuzuje investigativní server Bellingcat. Vychází přitom z fotografií vojenských vyznamenání, jimiž se příslušníci ruské armády pochlubili na internetu.
