Putin jede do Berlína na summit k Ukrajině. O Sýrii odmítá mluvit

Putin jede do Berlína na summit k Ukrajině. O Sýrii odmítá mluvit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Berlíně uspořádá čtyřstranný summit o pokračování mírového procesu na východní Ukrajině. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert podle agentury Reuters oznámil, že se schůzkou všichni další účastníci, tedy ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a ukrajinská hlava státu Petro Porošenko, souhlasili. Ruská strana však účast podmiňuje tím, že se nebude jednat o Sýrii.

Kreml Putinovu účast v Berlíně potvrdil, avšak upozornil, že se nemá jednat o Sýrii. „Ne, to se nepředpokládá. Prezident je otevřen posouzení syrské otázky, sám o tom doslova v předvečer hovořil, ale zítřejší setkání je v ‚normandském formátu‘,“ řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Mluvčí ještě nebyl s to upřesnit, zda se kromě čtyřstranného jednání počítá i s bilaterálními schůzkami.

Naopak podle agentury Reuters, odvolávající se na zdroj z německé vlády, Hollande a Merkelová hodlají s Putinem hovořit i o situaci v Sýrii.

O jednání v takzvaném normandském formátu, tedy ve složení Německo, Francie, Rusko a Ukrajina, média spekulují již několik dní. V pondělí Seibert prohlásil, že Merkelová by se s Putinem ráda sešla, žádné konkrétní datum ale nesdělil. O středě jako o termínu schůzky před týdnem hovořil ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov. Naposledy se rokování v normandském formátu konala loni v říjnu v Paříži.

Konflikt na východě Ukrajiny trvá od dubna 2014 a za tu dobu si vyžádal více než 9600 obětí na životech. Mírový proces, který byl dohodnut v Minsku, dosud spor mezi Kyjevem s proruskými separatisty neurovnal. Na výchově země nicméně platí příměří, které je však čas od času porušováno. Z neúspěchu mírových snah Kyjev obviňuje separatisty a Rusko, Moskva naopak dává vinu Ukrajině.

Zatímco Moskva naléhá, aby Kyjev omilostnil separatisty, zaručil autonomii Donbasu a uspořádal tam volby, Kyjev naopak naléhá na stažení cizích vojáků a převzetí kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí i v úseku, který dosud neovládá.

,