První kamion s humanitární pomocí z Brazílie projel do Venezuely. Na twitteru to oznámil šéf opozice Juan Guaidó. Ten organizuje odjezd další části humanitární pomoci z Kolumbie. U hranic s touto zemí se shromáždily davy lidí, kteří přesvědčují armádu, aby navzdory rozkazům prezidenta Nicoláse Madura nechala pomoc projet.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil, že jeho vláda ve čtvrtek uzavře hranice s Brazílií a zvažuje i uzavření hranic s Kolumbií. Chce tak zabránit opozici, aby do země dostala humanitární pomoc, kterou Maduro označuje za snahu USA a opozice ho svrhnout. Uzavření hranic oznámila vláda jen krátce poté, co k hranicím s Kolumbií vyrazil kvůli humanitární pomoci venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó.
Americká vláda letos v lednu dvakrát tajně jednala v New Yorku s venezuelským ministrem zahraničí Jorgem Arreazou. V rozhovoru s agenturou AP to ve čtvrtek řekl prezident Nicolás Maduro. Uvedl také, že doufá v brzké setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož ale opět kritizoval za vměšování do záležitostí Venezuely. Spojené státy minulý měsíc uznaly prezidentem Venezuely šéfa opozice Juana Guaidóa a vedou intenzivní kampaň za Madurovo odstoupení. Dnes Washington vyhlásil další sankce vůči představitelům Madurova režimu.
Prezident Miloš Zeman trochu zamotal hlavu svým početným příznivcům. Dal najevo, že jako venezuelského prezidenta uznává opozičního představitele Juana Guaidóa, a nikoli dosavadního držitele úřadu Nicoláse Madura, stoupence chávezovské bolívarské revoluce. Politické síly a média prezidentovi nakloněné se přitom drží ruské verze událostí v té latinskoamerické zemi – výměna ve vedení státu je projev kontrarevoluce, hanebného amerického vměšování, mezinárodního intrikaření proti zájmům venezuelského lidu a podobně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterním telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před jakýmkoli použitím síly ve Venezuele, která se potýká s mocenskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Pompeo byl v úterý na návštěvě Slovenska.
Nestává se často, aby komunisté kritizovali prezidenta Miloše Zemana. Nyní zástupci strany, která má k prezidentovi blízko, Zemana kritizují za pozvání prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa na návštěvu Česka. Podle komunistického poslance Zdeňka Ondráčka Zemanovi přeskočilo. Leo Luzar si zase myslí, že pozvání souvisí se Zemanovou snahou dostat se do Bílého domu.
Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, jejíž první část podle kolumbijských úřadů dorazila k hranicím. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy doručit potraviny a léky strádajícím obyvatelům země stižené těžkou hospodářskou krizí.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
Česká vláda v pondělí uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Na twitteru to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stejný krok v pondělí učinila i řada dalších států Evropské unie. Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb.
Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v rozhovoru se španělskou televizí La Sexta odmítl ultimátum, které mu do neděle daly evropské země, aby oznámil nové prezidentské volby. Španělsko, Francie, Británie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko uvedly, že jinak uznají za úřadujícího prezidenta lídra opozice Juana Guaidóa, jako to učinily už dvě desítky zemí, včetně USA.
Nějaká míra utopičnosti se dá najít i v dnešním lidovém euroskeptickém hnutí, adoraci francouzských Žlutých vest a podobně. Utopické představy mohou být toxické, pokud jejich nositelé dosáhnou nějaké míry moci.
Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. Maduro před svými stoupenci v Caracasu uvedl, že návrh ještě musí schválit ústavodárné shromáždění, složené výhradně z jeho stoupenců. V Caracasu i dalších městech se v sobotu rovněž konaly i další demonstrace příznivců opozice.
Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Vyplývá to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.
Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.
Nicolási Madurovi, od 23. ledna vzdoroprezidentovi Venezuely, se během šesti let, co vládl bez pretendenta, podařil v podstatě zázrak. Kdysi nejbohatší zemi Latinské Ameriky s největšími zásobami ropy na světě naprosto zruinoval. Během minulého roku průměrný Venezuelan zhubl o 11 kilo, inflace dosáhla 1,3 milionu procent, od roku 2015 tři miliony lidí emigrovaly ze země. Z toaletního papíru se stalo luxusní zboží. Nelze se divit, že v takové situaci Madurovi vyrostl protivník.
Ve Venezuele krachuje tzv. socialismus pro 21. století. I když Češi mají dostatek zkušeností se starší verzí státního socialismu, a mohli by utrpení v jihoamerické zemi rozumět, zatím se k podpoře demokratické opozice neodhodlali.
Autoritářský prezident Venezuely Nicolás Maduro odmítl sobotní ultimatum evropských mocností, aby do osmi dní vypsal svobodné volby. Podle něj se lídr venezuelské opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó, který se v týdnu prohlásil novou hlavou státu, dopustil porušení ústavy. Jsem však připraven jednat, řekl Maduro.
Do Venezuely v minulých dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Nicoláse Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace z kruhů ruských kozáků. Vlivný ruský senátor v sobotu v moskevském rozhlasu prohlásil, že ruský stát o této akci nic neví.
Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.
Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.
První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.
Evropská unie vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb. V prohlášení to v noci na čtvrtek uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která rovněž sdělila, že EU plně podporuje venezuelské Národní shromáždění i jejího předsedu Juana Guaidóa. Guaidó, který vede opozici proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se ve středu v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Za hlavu státu Guaidóa uznaly Spojené státy, kterým následně Maduro vypověděl diplomatické vztahy, což ale Washington odmítá akceptovat.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jenž je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump a následně také Organizace amerických států (OAS).
Ruské strategické bombardéry, které v minulých dnech přiletěly do Venezuely, vykonaly desetihodinový let nad Karibským mořem. V Moskvě to ve středu oznámilo ruské ministerstvo obrany. Dva bombardéry Tu-160, schopné nést jaderné zbraně, obří transportní letoun An-124 Ruslan a doprovodné letadlo Il-62 dorazily do Caracasu v pondělí.
V karibské oblasti se v minulém roce výrazně zvýšil počet případů pirátství a praktiky pirátů jsou stále brutálnější, informuje server Washington Post. Za zhoršením situace je zřejmě politická a ekonomická krize v regionu. Podle pozorovatelů v oblasti se často pirátství děje s požehnáním a ve spolupráci se zkorumpovanými státními zaměstnanci, zejména ve vodách Venezuely, která se potýká s rozsáhlou politickou a ekonomickou krizí. „Je to kriminální chaos bez zábran všude kolem venezuelského pobřeží,“ řekl pro Washington Post Jeremy McDermott z neziskové organizace Insight Crime, která sleduje vývoj organizovaného zločinu v Latinské Americe a Karibiku.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v sobotu večer místního času (v noci na neděli SELČ) stal terčem neúspěšného pokusu o atentát. Uvedl to venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez. Poblíž místa, kde Maduro pronášel projev, explodovala výbušná zařízení. Levicový prezident i další členové vlády vyvázli z incidentu bez újmy. Zranění utrpělo sedm členů Národní gardy.
Nejméně 17 mladých lidí se v noci na sobotu udusilo slzným plynem v nočním klubu ve venezuelské metropoli Caracasu. Informovala o tom venezuelská média s odvoláním na ministerstvo vnitra.
Nedělní prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Po sečtení téměř 93 procent hlasovacích lístků získal 68 procent hlasů, informovala volební komise. Madurův hlavní vyzyvatel Henri Falcón, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu.
Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, plánuje zahájit předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro 20. února. Oznámil to v úterý Nicolás Maduro. Ten už dříve řekl, že vláda vydá 100 milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard Kč).
