Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.

Venezuelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.

Guaidóa v pondělí uznaly mimo jiné Španělsko, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Finsko, Estonsko, Polsko a Česko. Podle nich má opoziční lídr jako dočasná hlava Venezuely legitimitu uspořádat svobodné volby.

Česká republika nemá ve Venezuele diplomatické zastoupení, podle stránek ministerstva zahraničí se o konzulární věci stará česká ambasáda v Havaně.

Pětatřicetiletý Guaidó přísahal jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil 10. ledna přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava.

Pondělní uznávání evropskými zeměmi odstartoval španělský premiér Pedro Sánchez, jehož za to Maduro kritizoval. „Jeho ruce budou navždy namočené v krvi a historie si ho bude pamatovat jako premiéra, který se dal do služeb válečné a intervenční politiky Donalda Trumpa,“ uvedl Maduro.

Humanitární pomoc pro Venezuelu

Venezuelská opozice se chystá s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie už během několika málo dní otevřít koridor pro humanitární pomoc do Venezuely. Podle španělského deníku El País jde o další krok, jímž může opozice dostat na svou stranu armádu. Její podporu se ale intenzivně snaží udržet autoritářský prezident Nicolás Maduro, který v pondělí navštívil kasárna ve městě Maracay a který pondělní snahu opozice dostat do země humanitární pomoc ze zahraničí označil za lacinou show.

„V zemi je 250 000 až 300 000 Venezuelanů, kterým bez humanitární pomoci hrozí smrt,“ varoval o víkendu lídr opozice Guaidó, který o víkendu také vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup humanitární pomoci do země umožnila.

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Podle deníku El País je snaha o otevření humanitárního koridoru a apel na armádu, aby tomu nebránila, dalším krokem opozice, jak dostat vojáky na svou stranu. Už minulý měsíc schválil parlament ovládaný opozicí zákon o amnestii pro ty, kdo pomohou v zemi obnovit ústavní pořádek a demokracii.

Prezident Maduro už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout. „Nemohou dělat Venezuele falešnou nabídku humanitární pomoci.. Nejsme žebráci! Odmítněme tuto lacinou show oligarchie!,“ napsal v pondělí Maduro na svém twitteru.

Maduro v pondělí také pokračoval ve snaze udržet vojáky na své straně. „Nikdy nepředáme naši vlast, nikdy se nevzdáme yankeeovskému imperialismu,“ prohlásil Maduro před vojáky v narážce na USA. Právě Spojené státy nejsilněji podporují venezuelskou opozici, Maduro je ale viní ze snahy o převrat a z vměšování do vnitřních záležitostí. Vojáky navštívil Maduro u příležitosti výročí pokusu o puč z roku 1992, jímž chtěl jeho předchůdce Hugo Chávez svrhnout prezidenta Carlose Péreze.

Podle analytiků i zběhlých vojáků, kteří poskytli v předchozích týdnech rozhovor zahraničním médiím, v armádě už dlouho roste nespokojenost s Madurovým režimem. Vláda ale i s pomocí kubánské tajné služby každou snahu o rebelii vždy včas odhalila, v předchozím více než roce také skončila ve vězení i řada armádních důstojníků, jejichž vzpoury se režim obával.

Guiadóa uznala za prezidenta veřejně zatím jen hrstka důstojníků. Jako první to udělal vojenský atašé venezuelské ambasády ve Spojených státech José Luis Silva, který vyzval vojáky, by učinili totéž. O víkendu odmítl loajalitu Madurovi vyšší důstojník venezuelského letectva, generál Francisco Yánez, který také řekl, že „90 procent“ vojáků v zemi je proti Madurovi, bojí se ale represí Madurovy vlády. V pondělí uznal Guaidóa za prezidenta kapitán letectva Carlos Vásquez González, který rovněž vyzval vojáky, aby udělali totéž.

První krabice s léky, zdravotnickým materiálem a potravinami už podle opozičního deníku El Nacional dorazily z USA do kolumbijské metropole Bogoty, odkud mají být převezeny k venezuelským hranicím. Právě hraniční město Cúcuta by mělo být hlavní branou pro humanitární pomoc. Další pomoc by se měla do Venezuely dostat z Brazílie a z nejmenovaného ostrova v karibské oblasti, uvedl o víkendu Guaidó.