Hlavní události venezuelské krize v datech

- 10. ledna – Autoritářský prezident Nicolás Maduro, který je hlavou státu od roku 2013, složil přísahu na druhé funkční období. Slib složil před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Maduro byl opětovně zvolen v květnu 2018, opozice a západní státy v čele s USA označily tyto volby za nedemokratické a nesvobodné. Několik zemí poté vyzvalo Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy oznámily, že ho nebudou uznávat, Peru na protest odvolalo z Venezuely svého chargé d‘affaires a Paraguay přerušila diplomatické vztahy.
- 23. ledna – Předseda parlamentu a vůdce opozice Juan Guaidó se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem.
- 24. ledna – Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise podpořili opozici a jí ovládaný parlament (prezidentem uznali poslanci EU Guaidóa až 31. ledna). Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly.
- 4. února – Španělská vláda jako první z EU oficiálně uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další země včetně České republiky.
- 6. února – Armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí. Český prezident Miloš Zeman pozval Guaidóa na návštěvu Česka.
- 8. února – Guaidó oznámil, že je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA.
- 12. února – Tisíce lidí vyšly do ulic Caracasu i dalších měst Venezuely, aby přiměly prezidenta Madura a armádu k otevření hranice pro humanitární pomoc. Maduro zopakoval, že zásoby do země nevpustí.
- 21. února – Vláda uzavřela hranice s Brazílií.
- 22. února – Podle nových údajů OSN z Venezuely uprchlo asi 3,4 milionu lidí.
- 23. února – Vláda nařídila částečně uzavřít hranice s Kolumbií, a to v místech, kudy se měla humanitární pomoc dostat do země.