Autoritářský prezident Venezuely Nicolás Maduro odmítl sobotní ultimatum evropských mocností, aby do osmi dní vypsal svobodné volby. Podle něj se lídr venezuelské opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó, který se v týdnu prohlásil novou hlavou státu, dopustil porušení ústavy. Jsem však připraven jednat, řekl Maduro.

Maduro to prohlásil v nedělním rozhovoru s televizí CNN Turk. Tam se nechal slyšet, že je „otevřen dialogu“ a že setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem je nepravděpodobné, ale ne nemožné. Spojené státy totiž v sobotu vyzvaly k uklidnění situace ve Venezuele a k urychlení předání moci Guaidóovi. Na jejich žádost se k tomu sešla Rada bezpečnosti OSN a setkání Madura s šéfem Bílého domu bylo jedno z témat.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při zasedání rady vyzval k podpoře venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa a k co nejrychlejšímu uskutečnění svobodných a poctivých voleb ve Venezuele. Španělsko, Francie, Německo a Británie předtím oznámily, že jsou připravené Guaidóa uznat jako prezidenta a vyzvaly Madura, aby jeho vláda do osmi dnů vyhlásila nové prezidentské volby. Vysloužily si za to kritiku od Venezuely a Ruska.

Rusko, které silně investovalo do venezuelského ropného průmyslu, se neúspěšně snažilo jednání rady zablokovat. Proti zasedání byly spolu s Moskvou také Čína, Jihoafrická republika a Rovníková Guinea. Devět zemí ale hlasovalo pro uskutečnění schůze a Pobřeží slonoviny a Indonésie se zdržely hlasování. Rusko, Čína, JAR a Rovníková Guinea nicméně zablokovaly snahu USA o přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které by vyjádřilo plnou podporu venezuelskému parlamentu jako jediné demokraticky zvolené instituci v zemi.

Při projevech v Radě bezpečnosti ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja označil osmidenní ultimátum za absurdní a obvinil Washington z převratu. Ultimátum evropských mocností kritizoval také venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, který dodal, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa.

Předseda venezuelského parlamentu Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie. Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko. EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím výslovně společně za prezidenta neuznala.

Centrální banka Británie (Bank of England) odmítla Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Podle agentury Bloomberg se tak stalo na žádost USA, které se snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak Guaidóovi uspořádat demokratické volby.

Naopak z Moskvy přišla zpráva, že do Venezuely v posledních dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace z kruhů ruských kozáků.