Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, plánuje zahájit předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro 20. února. Oznámil to v úterý Nicolás Maduro. Ten už dříve řekl, že vláda vydá 100 milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard Kč).
Protivládní protesty ve Venezuele kvůli nedostatku potravin si za dva týdny vyžádaly již šest obětí. Tuto tragickou bilanci naposledy zvýšila čtyři čtvrteční úmrtí při rabování obchodů na severozápadě země ve státě Mérida. Informovala o tom agentura AFP. Na sociálních sítích také koluje video z téhož regionu, na němž skupina mužů vnikla na cizí farmu a s pokřiky „Máme hlad“ umlátila krávu.
Venezuela, která má problémy se splácením státních dluhopisů, v příštích dnech představí svoji vlastní digitální měnu petro. Oznámil to na tiskové konferenci ministr pro komunikace a informace Jorge Rodríguez. Na rozdíl jiných digitálních měn, jako bitcoin, má být petro kryté, a to ropou, píše agentura Bloomberg.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro řekl, že hlavní opoziční strany budou příští rok vyloučeny z prezidentských voleb , informoval dnes zpravodajský server BBC. Podle Madura budou moci kandidáta nominovat jen ty strany, které se zúčastnily nedělních voleb starostů. Vedení stran Především spravedlnost (PJ), Demokratická akce (AD) a Vůle lidu (VP) volby bojkotovala, protože volební systém podle nich není objektivní.
„Kupte si arepu proti Madurovi,“ vyvolává nad termoboxem naplněným silnými kukuřičnými plackami vysoký mladík. Má baseballovou čepici v teplých barvách venezuelské trikolory a vínový dres tamní fotbalové reprezentace. Snaží se v přístavu peruánské metropole Limy přesvědčit lidi ke koupi typického venezuelského pokrmu, a solidárně tak přispět k pádu diktatury v jeho vlasti.
Hospodářské sankce, které Spojené státy uvalily v pátek na režim autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, podle analytiků můžou způsobit bankrot Venezuely. USA totiž Caracasu výrazně omezily další zadlužování na amerických trzích, exportu venezuelské ropy do USA se ale sankce příliš nedotknou. Podle některých expertů se však ještě zhorší humanitární krize ve Venezuele, což může zvýšit sociální napětí v zemi.
Sesazená venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová a její manžel a poslanec rozpuštěného parlamentu Germán Ferrer uprchli do Kolumbie. Oba v minulosti podporovali prezidenta Nicoláse Madura, v posledních době ho ale kritizovali kvůli údajné snaze nastolit diktaturu a kvůli porušování lidských práv.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek pokračoval ve své ostré rétorice z tohoto týdne a po KLDR pohrozil vojenským řešením i autoritářské vládě Venezuely. Podle Trumpa mají USA v případě Venezuely mnoho možností, včetně vojenského řešení. Americký prezident to podle agentury AP řekl novinářům v New Jersey, kde tráví dovolenou. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino Trumpova slova označil za akt šílenství a maximálního extremismu.
Asi 25 tisíc lidí přejde denně hranice z Venezuely do Kolumbie, většina proto, aby si tam nakoupila základní potraviny. Každý desátý už ale v Kolumbii zůstává, informoval server eldiario.es s odvoláním na kolumbijskou pohraniční stráž. Její vedení se obává, že počet venezuelských uprchlíků dále poroste i kvůli upevňování autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura.
Venezuelská vláda v neděli potlačila rebelii v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána vyhlásila rebelii proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Zemřel při tom nejméně jeden člověk, podle opozičního deníku El Nacional jsou oběti nejméně dvě. Ke kasárnám na předměstí třetího největšího města země Valencie vyšly protestovat desítky lidí, které vláda rozehnala.
Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, v sobotu odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta dlouhodobě viní vládu prezidenta Nicoláse Madura z nedemokratických postupů a za neústavní označila i vznik Ústavodárného shromáždění.
Do čela kontroverzního venezuelského Ústavodárného shromáždění byla v pátek jednomyslně zvolena bývalá ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Ustavující schůze nového orgánu, který vznikl z vůle socialistického prezidenta Nicoláse Madura, dnes začala za mimořádných bezpečnostních opatření a provázely ji manifestace stoupenců vlády i opozice.
Účast v nedělních volbách do Ústavodárného shromáždění ve Venezuele byla nejméně o jeden milion voličů nižší, než uvádí tamní vláda. Prohlásil to ve středu na tiskové konferenci v Londýně výkonný ředitel firmy, která po technologické stránce zajišťovala nedělní hlasování. Volební účast už dříve zpochybnila venezuelská opozice, která volby bojkotovala jako nedemokratické.
Venezuelská tajná služba v noci na úterý odvedla z jejich domovů dva významné opoziční vůdce Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu. Informovala o tom média s odvoláním na jejich rodinné příslušníky. Oba přední kritici prezidenta Nicoláse Madura, které předtím venezuelský režim poslal do domácího vězení, byli převezeni na neznámé místo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se vysmál sankcím, které na něj uvalily v pondělí Spojené státy kvůli nedělním kontroverzním volbám. Maduro také kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že se plete do záležitostí Venezuely. Den voleb, které považuje za nedemokratické nejen místní opozice, ale i velká část zemí regionu, označil autoritářský prezident za historický.
Ve Venezuele se konají volby do nového Ústavodárného shromáždění, které mohou posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice ovládající parlament volby bojkotuje, neboť ve shromáždění vidí další krok směrem k autoritativně řízenému státu.
Venezuela zakázala všechny demonstrace, které by mohly narušit či ovlivnit nedělní volby do nového Ústavodárného shromáždění. Za porušení zákazu hrozí až deset let vězení. Podle BBC to oznámil ministr vnitra Néstor Reverol. OSN v pátek postup režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura kritizovala a vedení země vyzvala, aby umožnilo občanům poklidně vyslovit nesouhlas a aby se každý mohl ve volbách svobodně vyjádřit.
Venezuelská opozice vyhlásila na příští týden dvoudenní stávku namířenou proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Stávka je součástí protestů, které mají prezidenta přimět ke zrušení kontroverzních voleb do nového Ústavodárného shromáždění. To by mělo nahradit nynější parlament, který kontroluje opozice.
Nejméně dva mladí demonstranti přišli o život ve Venezuele při potyčkách během čtvrteční generální stávky, vyhlášené opozicí proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Oznámily to místní úřady. Demonstrant, zastřelený na předměstí Caracasu Los Tuques, měl 24 let, druhý, zastřelený ve Valencii na severu země, byl o rok mladší, upřesnila prokuratura, aniž by se zmínila, kdo je za zastřelení obou mladých mužů zodpovědný.
Nedělního neoficiálního referenda uspořádaného opozicí k záměru venezuelské vlády svolat Ústavodárné shromáždění se zúčastnilo 7,18 milionu lidí. Informovali o tom v noci na pondělí podle agentury AFP po sečtení 95 procent hlasů rektoři univerzit dohlížejících na organizaci hlasování. Podle agentury Reuters vládní záměr odmítlo 98 procent hlasujících, ale účast na opoziční akci zůstala za očekáváním.
Do budovy venezuelského parlamentu, který ovládá opozice, ve středu násilně vnikli příznivci vlády. Několik poslanců a novinářů bylo v potyčkách zraněno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na svědky.
Policejní vrtulník pilotovaný vojákem vyzývajícím k rebelii proti vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se v úterý pokusil zaútočit na budovu nejvyššího soudu a ministerstva vnitra. Informovaly o tom venezuelské úřady, podle nichž z helikoptéry mířilo 15 střel a čtyři granáty. Žádné oběti ani zranění nejsou hlášeni. Maduro, který čelí dlouhodobým masovým protestům kvůli kritické situaci v zemi, označil akci za teroristický útok s cílem destabilizovat vládu.
Protivládní protesty ve Venezuele si vyžádaly další oběť, když v neděli podlehla vážným zraněním sedmačtyřicetiletá žena. Informovalo o tom venezuelské ministerstvo vnitra, podle něhož při demonstracích od začátku měsíce zemřelo už 23 lidí.
Venezuelské úřady převzaly kontrolu nad továrnou americké automobilky General Motors a zabavily její další majetek v zemi. Firma oznámila, že považuje tyto kroky za nelegální a hodlá se proti nim bránit. K zabavení majetku největšího amerického výrobce automobilů dochází v době prohlubující se politické a ekonomické krize ve Venezuele.
Ekonomická krize ve Venezuele dusí tamní obyvatele už třetím rokem. Nepomáhá, že o nedostatku potravin a základního zboží referují opakovaně světová média, ani pokusy opozice vyjednávat s vládou Nicoláse Madura. A účinný není ani tlak mezinárodního společenství. Šance, že by se povedlo dotlačit současného prezidenta k rezignaci, je skoro nulová, myslí si venezuelský politolog a mediální expert Andrés Cañizález, který do Prahy přijel na festival dokumentů o lidských právech Jeden svět.
Venezuelský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že převezme kompetence venezuelského parlamentu ovládaného opozicí. Verdikt zdůvodnil tím, že zákonodárný sbor už delší dobu neplní různá rozhodnutí tohoto soudu, informovala dnes agentura EFE. Rozhodnutí soudu, který je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi, odsoudil jako převrat šéf Organizace amerických států (OAS).
Ekonomická krize ve Venezuele dusí tamní obyvatele už třetím rokem. Nepomáhá, že o nedostatku potravin a základního zboží referují opakovaně světová média, ani pokusy opozice vyjednávat s vládou Nicoláse Madura. A účinný není ani tlak mezinárodního společenství. Šance, že by se povedlo dotlačit současného prezidenta k rezignaci, je skoro nulová, myslí si venezuelský politolog a mediální expert Andrés Cañizález, který do Prahy přijel na festival dokumentů o lidských právech Jeden svět.
Socialistická vláda Venezuely zkonfiskovala téměř čtyři miliony hraček největšího prodejce v zemi a hodlá je nadělit pod vánoční stromek chudým dětem. Firma Kriesel přijde o hračky proto, že porušila pravidlo o férovém oceňování výrobků, které vynucují úřady země stižené zoufalou ekonomickou situací.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dubnu oslavil třetí rok v úřadu. Od začátku se potýká s problémy na mnoha frontách, v půlce mandátu však krize přerostla do obřích rozměrů.
Devětatřicetiletá Kolumbijka Marley Díazová žila po deset let na venezuelské straně hranice ve městě San Antonio del Táchira, aniž by měla zařízené potřebné dokumenty. Nepotřebovala, tady na pomezí to nikdo neřešil. Před měsícem ji však vytáhli z její chýše, postavené z několika kusů plechu, příslušníci venezuelské Národní gardy.
