Maduro taktizuje, navrhl posunout volby na letošek. Mohutné protesty jeho odpůrců pokračují
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. Maduro před svými stoupenci v Caracasu uvedl, že návrh ještě musí schválit ústavodárné shromáždění, složené výhradně z jeho stoupenců. V Caracasu i dalších městech se v sobotu rovněž konaly i další demonstrace příznivců opozice.
Opozice mezitím získala na svou stranu významného stoupence. Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Madura a za vůdce země považuje Juana Guaidóa. Vyplynulo to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Generál Yanez, člen velení venezuelského letectva, který má na starosti strategické plánování, na videu vyzývá i ostatní příslušníky armády, aby zběhli na druhou stranu. "Přechod k demokracii se bezprostředně blíží," uvedl Yanez. Madura označil za diktátora a Guaidóa naopak za svého prezidenta. Zda je stále ve Venezuele, nebo již zemi opustil, nebylo jasné. Jak na videu rovněž tvrdí, že "90 procent" příslušníků armády v zemi je proti Madurovi. Armádní velení generála nedlouho poté ve svém prohlášení na twitteru obvinilo z velezrady.
V krátkém telefonátu s reportérem agentury AP, z kolumbijského čísla, Yanez potvrdil pravost videa. Jak nicméně sdělil, žádné další vyjádření poskytovat nebude až do chvíle, než k tomu dostane povolení od "velitele ozbrojených sil, kterým je prezident Juan Guaidó".
Generál rovněž vyzval své armádní kolegy, aby se zúčastnili sobotní masové demonstrace pořádané venezuelskou opozicí. Podpora armády je pro změnu režimu v této jihoamerické zemi klíčová. Mnozí očekávají, že dříve či později se armáda na stranu opozice přidá. I armádní velení totiž postihne vysychání zdrojů státních příjmů. Jako protiakci svolala manifestace i vládní socialistická strana - na sobotu připadá 20. výročí nástupu do úřadu zesnulého levicového prezidenta Huga Cháveze.
Davy stoupenců opozice se shromáždily v metropoli Caracasu, ale i v Maracaibu, Valencii a Puertu Ordaz. Jedna z účastnic protestu v hlavním městě, 59letá Xiomara Expinozaová se novinářům svěřila, že cítí změnu energie u protestujícího davu. "Demokracie je už blízko," řekla třímajíc v ruce venezuelskou vlajku.
Guaidó před desítkami tisíc svých příznivců uvedl, že do hlubokou ekonomickou krizí zmítané země během několika příštích dní začne proudit humanitární pomoc. Potřebné potraviny a léky se do země dostanou přes přechod ze sousední Kolumbie.
Šéf opozicí ovládaného parlamentu Guaidó se tento měsíc prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Pětatřicetiletý politik se pomocí demonstrací snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.