Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.
Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců včetně Ruska se dnes dohodli na prodloužení rekordního snížení těžby ropy o měsíc, tedy do konce července, informovala o tom agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu schválil vyhlášení stavu nouze v polárním městě Norilsk, kde z tamní elektrárny a teplárny uniklo velké množství ropného paliva do řeky. Putin v přímém televizním přenosu káral vysoce postavené hodnostáře, že se o všem dozvěděli příliš pozdě a nedokázali správně reagovat.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v květnu v pondělí ztratila veškerou hodnotu a dostala se do mínusu. Prodejci tak museli svým zákazníkům za barel ještě platit.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionů barelů denně
Jako mnoho jiných organizací vznikl i spolek zemí vyvážejících ropu vlastně jako ochrana proti mocnějším hráčům. Brzy se však začal chovat jako oni.
Šoky většinou chodí v sériích. Přesně v takové sérii teď dostává zásah světová ekonomika. K epidemii koronaviru, která zasáhla vedle Číny, Koreje a Spojených států už také většinu evropských zemí, se přidal ropný šok. Od těch předchozích se liší v tom, že tentokrát neletí cena strategické suroviny prudce nahoru, ale naopak se propadla na nejnižší úroveň od války v Perském zálivu v roce 1991. V pondělí večer, kdy odcházelo toto číslo Týdeníku Echo do tiskárny, se cena severomořské ropy Brent propadla k 28 dolarům za barel. Je to náhlý, velmi prudký pád. Vyvolala ho svým rozhodnutím Saúdská Arábie, největší producent udávající tón ropnému kartelu OPEC. Rozjela rychlou cenovou válku proti Rusku, které chce připravit o jeho podíl na trhu. Obětí Saúdských Arabů jsou ale také američtí těžaři, kteří pumpují ropu z břidlicových ložisek. Technologie frakování je finančně dost náročná a od určité cenové hranice se těžba přestává vyplácet. V pondělí se cena propadla pod tuto laťku.
Cena ropy v pondělí na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel.
Rusko zastavilo dodávky ropy do běloruských rafinerií, surovina do nich neproudí už od 1. ledna, oznámila dnes běloruská státní energetická společnost Belněftěchim. Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na podmínkách dodávek na letošní rok. Bělorusko je důležitou tranzitní zemí pro přepravu ruské ropy do zemí Evropské unie, včetně České republiky. Tranzit ale pokračuje bez přerušení, uvedla agentura Reuters.
Íránský prezident Hasan Rúhání v neděli oznámil, že na jihu země bylo objeveno nové ropné pole, kde se podle odhadů nachází zhruba 53 miliard barelů ropy. Pokud je informace pravdivá, představovalo by to podle agentury AP zvětšení prokázaných íránských ropných rezerv zhruba o třetinu. Írán dosud uváděl, že má 150 miliard barelů ropných rezerv.
Saúdskoarabský regulátor v neděli schválil žádost státní ropné společnosti Saudi Aramco o vstup na domácí burzu. Mohlo by se jednat o největší primární nabídku akcií na světě a sama firma by se mohla stát největší veřejně obchodovanou společností na světě. Firma zároveň zveřejnila své hospodářské výsledky za uplynulých devět měsíců, za něž vykázala čistý zisk 68 miliard dolarů (přes 1,5 bilionu Kč).
Moskva obvinila Spojené státy z rozsáhlé krádeže syrské ropy. Vyplývá to ze zprávy agentury TASS citující vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany generálmajora Igora Konašenkova, který se odvolal na snímky pořízené ruskou kosmickou rozvědkou.
Společnost První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš ze skupiny PBS Group odmítla, že by její motory typu TJ100 byly použity při nedávných útocích na ropná zařízení Abkajk a Churajs v Saúdské Arábii.
Klišé o tom, jak v globalizaci obýváme jeden propojený svět, nemohlo být pravdivější, než když v neděli Saúdská Arábie oznámila útok na dvě své rafinerie a výpadek poloviny kapacity zpracování surové ropy. Cena ropy na světových trzích hned skočila o 20 procent. Uprostřed obav z hospodářského zpomalení a očekávání recese v Německu by se člověk bez takových zpráv obešel.
Ceny ropy zažívají divoký vzestup. V souvislosti se sobotními útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii se ocitly na nejvyšší hodnotě za poslední čtyři měsíce, severomořská ropa Brent dokonce vystoupala o celých 19,5 procent na 71,95 dolarů za barel, což pro tento typ znamená nejvyšší procentní jednorázový nárůst od války v Perském zálivu v roce 1991.
Ve dvou ropných zařízeních společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie vypukl v sobotu časně ráno požár, který způsobily střely z bezpilotních letounů. Útoky zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie snížily produkci ropy o 5,7 milionu barelů denně. Dřívější informace světových médií potvrdil saúdskoarabský ministr energetiky, princ Abdalazíz bin Salmán, informovala agentura Reuters. Pokles odpovídá asi polovině denní těžby země a více než pěti procentům globálních dodávek ropy.
Gibraltar v neděli odmítl žádost Spojených států, které na základě pátečního příkazu soudu ve Washingtonu žádaly, aby úřady tohoto britského teritoria dál blokovaly íránský ropný tanker. Informoval o tom na twitteru list Gibraltar Chronicle. Plavidlo zadržel Gibraltar začátkem července kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zapovídají sankce Evropské unie. O propuštění tankeru ve čtvrtek rozhodl gibraltarský soud.
Jemenští šíitští povstalci uvedli, že za pomocí bezpilotních letounů zaútočili na ropné pole v odlehlé oblasti sousední Saúdské Arábie. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters s tím, že nejmenovaný saúdskoarabský zdroj uvedl, že útok způsobil malý požár, ale neměl žádný dopad na provoz ropného pole.
Jižní části ropovodu Družba, kterou teče ropa i do Česka, byla opět naměřena zvýšená kontaminace. Informaci, kterou ČTK získala od několika zdrojů, potvrdil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.
Dva ropné tankery v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou lodí byly ale včas evakuovány. Podrobnosti incidentu se zatím vyšetřují a není ani jasné, co přesně požár na jedné z lodí způsobilo. Uvedla to agentura AP. Jeden z tankerů vlastní podle dostupných informací norská firma Frontline, druhý japonská společnost Kunihanna Sangjo.
Slovensko může i nadále počítat s Ruskem jako spolehlivým dodavatelem energetických surovin, ujistil ve středu ruský premiér Dmitrij Medveděv svého slovenského kolegu Petera Pellegriniho, který je na oficiální návštěvě Ruska. Pellegrini podle slovenských medií řekl, že energetická bezpečnost Slovenska není ohrožena. Za přítomnosti obou premiérů byla podepsána také dohoda o dodávkách jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku.
Americký ropný koncern ExxonMobil zažaloval u soudu v USA kubánskou státní společnost Cuba-Petróleo (Cupet) a kubánskou korporaci Cimex kvůli tomu, že kubánská vláda v 60. letech vyvlastnila majetek firmy Standard Oil, předchůdkyně Exxonu. Podání žaloby podle agentury Reuters umožnil americký prezident Donald Trump, který na rozdíl od svých předchůdců v nejvyšším úřadu přestal blokovat část amerického zákona z roku 1996.
Na hranici s Běloruskem již v poledne místního času (11:00 SELČ) dotekla ropovodem Družba čistá ropa, řekl podle agentury Reuters mluvčí místopředsedy ruské vlády Dmitrije Kozaka. Minulý týden se do ropovodu Družba, kterým teče ropa i do České republiky, dostala ropa znečištěná organickým chloridem, který může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto zastavily dovoz ruské ropy.
Kontaminací ruské ropy se zřejmě začnou zabývat i státní orgány, včetně těch činných v trestním řízení. Naznačil to během soboty ruský prezident Vladimir Putin. Okolnosti znečištění ropy, kvůli kterému teď neteče ropa jižní větví ropovodu Družba ani do České republiky, se zabývá provozovatel ropovodů Transněfť. Dovoz ruské ropy kvůli kontaminaci organickým chloridem pozastavilo tento týden vedle ČR také Polsko, Německu, Ukrajina a další státy. Moskva uvedla, že dodávky by měly být obnoveny do dvou týdnů.
Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ropa. Řekl to předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Litvínovská rafinerie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, má podle Švagra zásoby komodity asi na sedm dní. Situaci označil za vážnou a komplikovanou. Unipetrol podle něj odmítl kontaminovanou ropu přijmout z logických důvodů, protože je v rafinerii nezpracovatelná. Ropa znečištěná organickým chloridem by mohla poškodit zařízení rafinerie.
Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr svolal kvůli znečištěné ruské ropě, jejíž odběr evropské státy zastavují, na pondělí poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. ČTK to řekl mluvčí SSHR Jakub Linka. Důvodem podle něj je získání podrobných informací o aktuálních dodávkách do ČR.
Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.
Venezuela musí zaplatit společnostem americké ropné korporace ConocoPhillips více než osm miliard dolarů (přes 182 miliard Kč) jako odškodné za vyvlastňování. Podle agentury Reuters to oznámila Světová banka (SB), která tak uzavřela dlouholetý spor mezi energetickým gigantem a někdejší ropnou velmocí tonoucí v těžké hospodářské krizi. Venezuela se podle Reuters může proti verdiktu odvolat.
Spojené státy minulý týden vyvezly více ropy a pohonných hmot, než dovezly. Stalo se to poprvé od zahájení záznamů Úřadu pro energetické informace (EIA) v roce 1973. Tato skutečnost podtrhla rostoucí vliv země jako dodavatele ropy na světový trh, napsala agentura Reuters. Vývoz ropy v týdnu do 30. listopadu dosáhl rekordních více než 3,2 milionu barelů denně a při kalkulaci dovozu a vývozu ropy a ropných produktů export převýšil import o 211.000 barelů denně.
