komentář

Třetí válka v Zálivu na spadnutí

komentář
Třetí válka v Zálivu na spadnutí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení. Zdá se, že jedna taková situace nyní nastala v Perském zálivu. Po první válce v Zálivu a válce v Iráku tak v oblasti hrozí třetí takový konflikt.

Dva ropné tankery, Front Altair a Kokuka Courageous, byly ve čtvrtek napadeny neznámým způsobem. Obě posádky se evakuovaly. Někteří námořníci skončili v Íránu a někteří na amerických lodích, které v oblasti hlídkují. I když se nejedná o americké lodě, pro USA je to přímá výzva. Námořnictvo USA je garantem svobody moří a přes Ománský záliv plují všechny tankery z Perského zálivu. Američané z útoku obvinili Írán a zveřejnili video, na němž mají příslušníci Íránských revolučních gard odstraňovat nevybuchlou magnetickou minu z lodi Kokuka Courageous. Jejich zjištění potvrdili Britové.

Íránci to popírají. Možná překvapivě někteří západní novináři mají tendenci více věřit verzi íránské islamistické diktatury než verzi americké vlády. Poukazují na to, že majitel lodi Kokuka Courageous tvrdí, že těsně před útokem viděl v okolí lodi létající objekty, což má odporovat verzi, že výbuch způsobily nejspíše miny, a na to, že po dvou letech zhoršených vztahů s USA se podařil průlom a Američané souhlasili, že budou znovu jednat o budoucnosti íránského jaderného programu. Proč by tedy měli Trumpa provokovat zrovna nyní? Nedůvěra pramení i ze zkušenosti s iráckou válkou, která byla založena na mylných informacích, že Sadám Husajn má zbraně hromadného ničení. Panuje hlavně obava, že Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo a jeho poradce pro národní bezpečnost John Bolton prezidenta ženou do dalšího blízkovýchodního dobrodružství. Bolton se nijak netají tím, že jeho cílem je změna režimu v Íránu.

Jenže létající objekt se dá vysvětlit například tak, že se jednalo o dron, který měl dohlédnout na splnění úkolu. Pravdou také je, že samotné vedení Íránu není úplně jednotné. O jakési smíření s USA se snaží především íránský prezident Hasan Rúhání a ministr zahraničí Mohammad Zaríf. Jenže reálnou moc třímá nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Američané spekulují, že útok Revolučním gardám nařídil přímo on. Rúhání se Zarífem doufají, že vyjednávaní s USA Íránu dá možnost se nadechnout, a tím mu umožní se stát hegemonem v regionu. Ajatolláhové věří, že cesta k hegemonii vede skrze vojenskou dominanci.

Právě snaha ukázat vojenskou připravenost a vyvinout tlak na USA, a tím ji donutit k ústupkům může stát za útokem na tankery. Případná vojenská odpověď USA je možná ve výpočtech Chameneího dokonce žádoucí. Írán je v těžkých ekonomických problémech, popularita vlády je na minimu. Omezený útok USA, například bombardování vojenské základny, je něco, co by reálně Íránu neublížilo, ale mohlo by sjednotit obyvatelstvo za vládou. Írán proto balancuje na hraně: aby Američany pořádně popudil, ale nedal jim záminku k rozhodnému útoku.

Na rozdíl od svých poradců však Trump po změně režimu v Íránu nejspíš netouží. Chce Írán vojensky slabý, aby neohrožoval americké zájmy v oblasti, ale co se děje uvnitř země, je mu celkem jedno. Útoky na dva neamerické tankery, které se navíc obešly bez obětí, nejsou pro Trumpa důvodem pouštět se do velké vojenské akce. Je tak možné, že Írán bude své provokace stupňovat. Čtvrteční útok na tankery nebyl první takovou akcí. Čtyři lodě byly poškozeny podobným způsobem již v květnu. Pokud budou útoky pokračovat, dá se očekávat růst cen ropy a rostoucí nestabilita v regionu. K vystupňování napětí mají vést i další íránské kroky. V pondělí Írán oznámil, že hodlá zvýšit obohacování uranu, což Američany určitě neuklidní. Ke zvládnutí takové krize je potřeba chladná hlava, strategické myšlení a schopnost soustředit se. Ani jednou z těchto charakteristik Trump zrovna neoplývá.  

18. června 2019