Mossad: „Skutečným nebezpečím pro Izrael je Turecko.“ Změny otřásají Blízkým východem
Yossi Cohen, současný šéf Mossadu, se v poslední době již vícekrát nechal slyšet, že „skutečným nebezpečím pro Izrael je Turecko“.
Yossi Cohen, současný šéf Mossadu, se v poslední době již vícekrát nechal slyšet, že „skutečným nebezpečím pro Izrael je Turecko“.
Ve čtvrtek odpoledne došlo k opravdu historické události. Izrael a Spojené arabské emiráty uzavřely společnou mírovou smlouvu.
Americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a šejk Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Dhabí, oznámili velký průlom v diplomatických vztazích na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty normalizují své vztahy s židovským státem, takže se stanou celkem teprve třetí arabskou zemí (po Egyptu a Jordánsku) a první zemí mezi „ropnými“ monarchiemi, která tak učiní.
Írán opravdu nemá dobrý rok. Nejdříve mu letos v lednu Američané zabili klíčového generála Kásima Solejmáního, pak v rámci své nervozity omylem sestřelili dopravní letadlo. Následovaly protirežimní protesty. Pak dorazila pandemie, kterou Írán nezvládl. A nyní mu již několik týdnů záhadně vybuchují vojenská a vědecká zařízení, která jsou napojená na jeho jaderný program.
I české ministerstvo zahraničí trpí po ratifikaci Lisabonské smlouvy, která většinu evropské agendy přenesla do hájemství premiérů, úbytkem váhy. Ale ministr Tomáš Petříček jako kdyby měl zvláštní dar ocitat se co chvíli uprostřed nějaké potyčky. Naposledy to byl střet nad českou politikou k Izraeli a Palestincům a nejnověji sága ruského diplomata, který měl údajně chystat pogrom ricinem na několik komunálních politiků v Praze. Jak pevně sedí Petříček ve funkci? A jak vidí v tichosti projednávaný evropský dluhopis a tzv. plán obnovy, který naši budoucnost může ovlivnit víc a trvaleji než spor o sochu na jednom náměstí v Dejvicích?
V Salonu Týdeníku Echo se na téma Izrael pohádali dva dlouholetí přátelé, političtí souputníci a bývalí ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra. Doplnili je předseda Česko-izraelské obchodní komory Pavel Smutný a místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, pirát Jan Lipavský. Diskutovalo se nejen o Trumpově plánu a Netanjahuově vládě, ale i o tom, proč v české společnosti právě Izrael budí už léta takové vášně. Jak trefně poznamenal Alexandr Vondra šlo o střet pražského a vídeňského pohledu na Izrael.
Velmi vyrovnaně hovořil čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru s deníkem Právo o koronavirové pandemii, ale také ve vztahu k Izraeli a o domácí politice. Dvaaosmdesátiletý Schwarzenberg jednoznačně řekl, že v příštích volbách do poslanecké sněmovny už kandidovat nebude, byl by podle svých slov přestárlý. Vyjádřil také překvapení nad úspěšným vedením TOP 09 předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou. Koronavirová nákaza ho prý příliš nepřekvapila.
Tři bývalí čeští velvyslanci v Izraeli Jiří Schneider, Michael Žantovský a Tomáš Pojar se pozastavují nad způsobem, jakým kapitáni české diplomacie vyjadřují své výhrady vůči politice spřáteleného státu Izrael. Ty se podle nich vůči spojencům obvykle tlumočí diskrétními diplomatickými metodami. „Přechod na megafonovou diplomacii vůči Izraeli je zarážející,“ píší ve svém prohlášení. Echo24 jej publikuje v plném znění.
Jako podlou zradu Izraele označil nynější europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) otevřený dopis, který v sobotu zveřejnili ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Možná anexe židovských osad na Západním břehu Jordánu, která je součástí dohody o společné vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a centristy Bennyho Gance, by byla „jednostranným krokem hrubě porušujícím mezinárodní právo“, který by de facto znemožnil vznik palestinského státu.
K medicínskému „zázraku“ došlo v izraelském Jeruzalémě, když se podařilo úspěšně operovat muže, který při rekonstrukci bytu nedopatřením spadl z druhého patra a při dopadu si do hlavy zarazil železnou výztuhu do betonu.
Virus se šíří geometrickou řadou, prohlásil minulý týden o koronavirové pandemii izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Jeden člověk nakazí dva lidi. Každý z nich nakazí další dva. Čtyři infikují osm, osm infikuje šestnáct, šestnáct nakazí dvaatřicet, dvaatřicet nakazí čtyřiašedesát, čtyřiašedesát infikuje sto dvacet osm a tak dále.“ Podle této logiky by se ale během chvíle každý Izraelec stal nositelem viru, namítá vědec Dan Yamin z univerzity v Tel Avivu. Úmrtnost nebude zdaleka tak vysoká, jak se obáváme, už proto, že se lidé chovají jako lidé, řekl v rozhovoru pro deník Haarec.
Prezident Miloš Zeman v dopise izraelskému protějšku Reuvenu Rivlinovi oznámil, že Česká republika odpověděla Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v souvislosti s rozhodováním této instituce o údajných válečných zločinech Izraele vůči Palestincům, oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman tak odpověděl na dopis, který od Rivlina v této věci dostal. Česká diplomacie již dříve uvedla, že ICC předala právní názor, ve kterém vyjadřuje pochyby o tom, zda se tento soud může zabývat údajnými válečnými zločiny Izraele vůči Palestincům na jejich území.
Izrael v noci na pondělí podnikl nálety proti radikální palestinské skupině Islámský džihád v Sýrii a v Pásmu Gazy.
Česká republika předala ve čtvrtek Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní názor, ve kterém vyjadřuje pochyby o tom, zda se tento soud může zabývat údajnými válečnými zločiny Izraele vůči Palestincům na jejich území.
Prezident Donald Trump čelí všeobecnému výsměchu. Minulý týden publikoval svůj plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který byl okamžitě odsouzen jako nereálný. Pobavení vyvolal fakt, že hlavním autorem plánu je Trumpův zeť Jared Kushner. Ten na otázku, proč je expert na řešení složitého blízkovýchodního konfliktu, odpověděl, že o tématu si přečetl 25 knih. Plán celkem nepokrytě straní Izraeli, dává mu právo na řadu území dnes přisuzovaných Palestincům. Výměnou by měli dostat prázdnou oblast v Negevské poušti. Palestinci plán okamžitě odmítli. Přesto Trump možná na něco kápl a odsuzovat plán předem k neúspěchu není moudré.
Americký prezident Donald Trump ve svém mírovém plánu pro Blízký východ navrhuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislé Palestiny po boku Izraele. Informovala o tom agentura Reuters. Jeruzalém podle vyjádření Trumpa zůstane nerozděleným hlavním městem Izraele.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který čelí obvinění z podvodu, zneužití důvěry a korupce, ve středu oznámil, že požádá parlament o imunitu před trestním stíháním. Učinil tak krátce před tím, než mu o půlnoci vyprší lhůta pro podání této žádosti. Netanjahu obvinění odmítá a považuje je za politicky motivovaná a za pokus o převrat. Podle místních médií se premiér snaží oddálit začátek soudního procesu, protože parlament se jeho žádostí bude zřejmě zabývat až po volbách plánovaných na 2. března.
Izrael a jeho okolí je bohaté archeologické naleziště. Zřídka se stává, že by uběhl měsíc bez významného objevu otisku lidské historie a rok 2019 nebyl v tomto ohledu výjimkou.
Jordánský král Abdalláh II. se nechal slyšet, že vztahy mezi jeho zemí a Izraelem jsou nejhorší, jaké kdy byly, částečně kvůli problémům s územím, částečně kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu.
Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit obvinil premiéra Benjamina Netanjahua z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. Oznámilo to ve čtvrtek izraelské ministerstvo spravedlnosti. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá. Ve čtvrtek v televizním projevu přirovnal obvinění své osoby z korupce k pokusu o převrat.
Česko nezmění názor na právní postavení židovských osad na Západním břehu Jordánu a nadále se drží rezolucí OSN.
Izraelské letectvo krátce obnovilo údery proti Islámskému džihádu v Pásmu Gazy v reakci na ostřelování raketami, jímž tato palestinská radikální skupina porušila příměří dohodnuté ve čtvrtek. Informovala o tom v noci na ze čtvrtka na pátek izraelská armáda. Během dne vydala prohlášení, podle něhož série leteckých úderů skončila. V oblasti je podle agentury AP od té doby klid.
Kauza s označováním výrobků z izraelských osad je tak dobrým připomenutím, že zatímco znuděná Evropa vymýšlí nálepky proti Židům, jediná funkční demokracie na Blízkém východě musí neustále bojovat o právo na svou existenci.
Jordánský král Abdalláh II. v neděli oznámil, že Jordánsko má opět plnou svrchovanost nad dvěma územími, které na 25 let propůjčilo Izraeli v rámci mírové dohody. Informovala o tom agentura AP. Král dnes při zahájení zasedání parlamentu uvedl, že Jordánsko ukončí „(izraelskou) anexi dvou oblastí- Ghamar (hebrejsky:Cofar) a Bákúra (Naharajim) (plynoucí) z mírové dohody a nastolí plnou (jordánskou) svrchovanost nad každým kusem těchto území“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici, a mandát na sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Kancelář hlavy státu mezitím informovala, že šanci na sestavení nové vládní koalice nyní bude mít Netanjahuův rival, lídr centristické strany Modrá a bílá, Benny Ganc. Informoval o tom izraelský list The Times of Israel.
Izraelská tajná služba Mosad prostřednictvím svého šéfa pohrozila několika vysoce postaveným lidem působícím na Blízkém východě. Yossi Cohen vzkázal íránskému generálmajorovi, veliteli speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard Kásimovi Sulejmanímu, že jeho zabití „není nemožné“. Pohrůžku vznesl i k Hasanovi Nasralláhovi, současnému šéfovi libanonské militantní islámské politické strany Hizballáh.
Od dramatického umění se očekává, že by mělo – aspoň někdy – promlouvat k dnešku, vyjadřovat se k tématům, která aktuálně hýbou světem nebo společností v té které zemi. Nakonec i různá díla dnes vnímaná jako klasická, a proto i nadčasová, měla také výrazný dobový rozměr. Otázka ale je, jestli je něco takového dnes možné, respektive je-li možné vytvořit drama, nad nímž by se skutečně vedla debata, nesloužilo by jen k utvrzování petrifikovaných postojů té či oné strany.
Dvoje parlamentní volby za pět měsíců jsou i na poměry izraelské politiky výjimečné. Navíc když za rohem možná čekají třetí. Krátká rekapitulace: na jaře zvítězila konzervativní strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua před novým centristickým hnutím Modrá a bílá generála Bennyho Gance. Pravice měla hladkou většinu, ale co zpočátku vypadalo jednoduše, skončilo po sedmi týdnech překvapivým neúspěchem. Nejen o těchto volbách jsme si povídali s britsko-izraelským expertem Jonathanem Spyerem.
Izraelský prezident Reuven Rivlin ve středu požádal dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, aby sestavil i příští vládu. Zda má šanci uspět, není jisté. „Rozhodl jsem se dát vám příležitost sestavit vládu,“ řekl při nominaci Rivlin Netanjahuovi. „Úkol přijímám,“ uvedl Netanjahu. Nyní bude mít 28 dnů na to, aby sestavil vládu, případně může prezidenta požádat o dvoutýdenní prodloužení této lhůty. Pokud bude nyní politik úspěšný, stane v čele izraelské vlády už popáté.