Tag: energetika

Články k tagu

Budiž tma

V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.

Zelení jedou s Bidenem. Až se dostanou k moci, zruší Nord Stream 2, který je před dokončením

Němečtí Zelení zařadili do svého volebního programu požadavek na zrušení sporného plynovodního projektu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do největší ekonomiky v Evropě. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž tím vzniká překážka pro možný vznik povolební vládní koalice ekologické strany s konzervativním blokem CDU/CSU.

Stmelí Visegrád energetika?

Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.

EU poklonkuje před Putinem

Nemusíme za každým trochu neortodoxním komentářem na internetu hned vidět Moskvou placeného trolla a domnívat se, že americké volby zvrátilo pár Rusy vyrobených karikatur Hillary Clintonové, abychom uznali, že Rusko představuje pro Českou republiku jednu z největších zahraničněpolitických hrozeb.

Velký evropský jaderný střet

Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.

Moskva a Kyjev podepsaly dokument o tranzitu plynu do Evropy

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. Podle agentury RIA bude nová smlouva o tranzitu platit pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.

Babiš bojoval málo. Rozhodnutí EK může v budoucnu ohrozit dostavbu Temelína a Dukovan

Spory o jadernou energetiku skončily kompromisem, kvůli kterému bude Česká republika odkázána na jednotlivá rozhodnutí Evropské komise. Takový výsledek mají jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která řešila pravidla pro definici udržitelných investic. Jádro však zůstalo na půl cesty, kdy nespadá do kategorie čistých zdrojů, ale ani do tzv. špinavých zdrojů. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je to prohra Andreje Babiše a jeho vyjednávání, přestože se to premiér snažil prodat jako svůj úspěch.

Čistá energie? Vrtule z větrných elektráren lze obtížně recyklovat, odpad zaplňuje skládky

Zatímco zhruba 90 % větrné elektrárny může být recyklováno, u jejich vrtulí je to horší. Obrovské a těžko manipulovatelné rotory recyklovat nejdou a nezbývá než je skládkovat, což zabírá mnoho místa. Jak s nimi nakládat, řeší rovněž v USA, kde by v příštích 20 letech mělo přibýt až 720 tisíc tun vrtulí z těchto elektráren - jako odpad. Informuje o tom server NPR.

Energetika dobrého života

Docela dobře se může stát, že za tři čtyři roky budeme o energetice slýchat stejně často, jako dnes hovoříme o suchu. Zatím si to moc neuvědomujeme, protože stále ještě žijeme v přebytkovém období zděděném ze socialistického režimu. Jenže už v roce 2021 Německo uzavírá jaderné elektrárny a i my přicházíme o důležitou část kapacit výroby energie z hnědého uhlí. Na evropském trhu začínají docházet dodavatelé stabilního množství na počasí nezávislé energie.

Lidé v Německu větrné elektrárny nechtějí, nové se staví jen pomalu. Situace připomíná katastrofu

Stavba větrnḯků v Německu stagnuje. A to tak, že už se v kuloárech hovoří o krizi a ministr pro hospodářství a energetiku svolal summit, na kterém se dramatické zpomalení rozvoje bude intenzivně řešit. Větrná energie se u našich sousedů setkává především s rostoucím odporem obyvatelstva. Ketzin 1 a Ketzin 2 jsou větrné elektrárny poblíž města Nauen, které se nachází 50 kilometrů od Berlína. Patří mezi největší a nejstarší v Německu a jejich více než 200 turbín vyrábí elektřinu pro zhruba 20 tisíc lidí. Nyní však s ohledem na plánované rozšíření čelí problémům.

Vyčerněný blackout v Británii

Událost, která se nestane mediálním trhákem, i když má předpoklady se jím stát: okurková sezóna; Londýn, město tak emblematické pro západní civilizaci a její pokrok, dějiště různých dystopií včetně docela nedávného filmu Potomci lidí; zvýšená pozornost věnovaná v posledních měsících tzv. klimatické politice a s tím spojený důraz na "zelenou energii".

Návrh sankcí USA za Nord Stream 2 je podle Moskvy „rusofobní“

Za nový projev rusofobní kampaně dnes ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.

Konec uhlí v Česku? Vláda schválila komisi pro útlum

Vláda dnes schválila vznik takzvané uhelné komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí i strukturou výroby energií. Zásadní výstupy by komise mohla předložit podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) už koncem příštího roku. Podíl energetiky založené na uhlí by podle Státní energetické koncepce měl do roku 2040 klesnout na deset až 15 procent. Loni měly hnědouhelné elektrárny podíl na výrobě elektřiny přes 40 procent. Ministerstvo životního prostředí dnes také sdělilo, že dalo kladný posudek k prodloužení těžby uhlí v Bílině do roku 2035, což kritizují ekologové.

Křetínský kupuje elektrárny Uniperu ve Francii

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získá elektrárny a další aktivity německé skupiny Uniper ve Francii. Ve čtvrtek byly podepsány všechny související smlouvy. Informoval o tom EPH Daniel Častvaj. Cenu nespecifikoval. Obě strany už podle něj také získaly všechna potřebná schválení od státních a regulačních orgánů.

ČEZ prodal svá bulharská aktiva firmě Eurohold za 8,6 miliardy Kč, odchází z balkánské země

Energetická skupina ČEZ prodala svá aktiva v Bulharsku tamní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek mluvčí ČEZ Alice Horáková. ČEZ, jehož většinovým vlastníkem je stát, se tak stahuje z Bulharska. Ze země se rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s tamními úřady, které se táhnou od února 2013. Transakci ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a bulharský energetický regulační úřad.

Češi si mohou na čas vydechnout. Hlavní vlnu zdražování energií mají za sebou

Hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen mají české domácnosti za sebou. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles cen ve zbytku roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé. Analytici už dříve odhadli, že během roku 2019 mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně.

Nejen Bulharsko. ČEZ prodá další majetek v zahraničí, změní i vyplácení dividend

Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Prodej bulharských aktiv odložen. ČEZ ukončil kupní smlouvu s Inercomem

Společnost ČEZ ukončila kupní smlouvu s firmou Inercom o prodeji svých bulharských aktiv. Sdělila to mluvčí ČEZ Alice Horáková. Smlouvu firmy podepsaly loni. Podle Horákové je důvodem kroku počínání bulharského státu, který svým protiprávním jednáním zmařil splnění odkládacích podmínek, a tím i vypořádání smlouvy. „Jednání o prodeji aktiv dále pokračují,“ uvedla mluvčí.