Tag: prezident

Články k tagu

Až nastane čas, chci být prezidentkou Ruska, oznámila Julia Navalná

Vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném Julija Navalná se chce stát prezidentkou Ruska, až skončí éra současného vládce Kremlu Vladimira Putina. Řekla to v rozhovoru s BBC. Navalná se však nehodlá vrátit do rodné země, dokud v ní bude u moci Putinův režim. Jeden z nejznámějších kritiků Kremlu Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné 19letý trest za extremismus. Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo náhle zle po návratu z procházky.

Boj na ostří nože o setiny procenta. Moldavané hlasovali o ústavním cíli vstupu do EU

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.

Co nám v roce 2025 poví T. G. Masaryk?

V minulých dnech se v médiích (nikoli poprvé) objevila zpráva, že za rok (pro puntičkáře: 19. září 2025) bude otevřena zapečetěná obálka obsahující tajemství: poslední slova umírajícího Tomáše Garrigua Masaryka. V první polovině září (?) 1937 je prý pronesl v Lánech k přítomnému synu Janovi. Ten si je pohotově zapsal a uschoval. Od Jana Masaryka se dostala do rukou právníka Antonína Suma (1919–2006), jeho tajemníka na ministerstvu zahraničí v letech 1947–1948. A JUDr. Sum v roce 2005 předal zapečetěnou obálku s Masarykovými „posledními slovy“ Národnímu archivu.

Putin se poprvé sešel s íránským prezidentem. Jednají o strategickém partnerství

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu Ašchabadu jednal se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Prezidenti se sešli při příležitosti plenárního zasedání mezinárodního fóra Vzájemné vztahy časů a civilizací – základ míru a rozvoje. Šlo o jejich první osobní setkání od zvolení íránského prezidenta, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Putin čeká, že se s íránským prezidentem znovu setká na summitu skupiny rozvíjejících se států BRICS.

Zvrat v penězích pro první dámu. Dostane je od Pavla. „Přepište zákon,“ vyzval Hrad Jurečku

Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.

Kameruňané si myslí, že jejich prezident je mrtvý, vláda to popírá

Paul Biya, nejstarší úřadující prezident na světě, je podle přesvědčení mnohých Kameruňanů mrtev. Vláda to popírá a tvrdí, že hlava státu se těší dobrému zdraví a momentálně pobývá v Ženevě, píší média. O prezidentovi je dlouhodobě známo, že je nemocný. Přesné informace o jeho zdraví však veřejnost nezná. Kamerunská vláda tento týden vydala prohlášení, ve kterém ujišťovala, že prezident je živý a zdravotně v pořádku. V prohlášení označila lidi, kteří spekulují nad možným skonem 91letého prezidenta, za „zlomyslné“.

100 tisíc pro Pavlovou jako neblahý luxus v čase krize. První dáma přitom už kancelář má

Z nápadu zavést měsíční náhrady pro manželku nebo partnera prezidenta se v době hlubokého rozpočtového deficitu stává poměrně nešťastný symbol. Návrh konkrétně počítá s tím, že tato náhrada by činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá samotná hlava státu, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. To ale vzbudilo vlnu nesouhlasu, zejména vzhledem k současnému stavu veřejných financí a dřívějšímu navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře.

Desetitisíce korun navíc? Arogance moci. Vláda to za vyšší platy těžce schytává

Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o 13 procent. Hodně nesprávná chvíle, říká Kalousek

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 000 korun a plat ministrů 200 000 korun. Vyplývá to z výpočtu z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je na takové zvyšování „hodně nesprávná chvíle“.

Platy exprezidentů zůstaly 20 let bez změny, ale vzniká „reprezentační fond paní prezidentové“

Na světlo světa se opět dostávají renty bývalých prezidentů. S tématem přišel bývalý europoslanec a viditelná figura ODS Jan Zahradil, jenž skrze to reaguje na informaci, že by první dáma Eva Pavlová mohla pobírat měsíční plat do výše až 95 tisíc korun. "Aktuálně si připomeňme, že renta ex-prezidentů se od roku 2004, kdy byla zavedena, nezměnila, bez ohledu na inflaci. Je to celkem ostuda a nelze se zbavit dojmu, že spíš než deklarovaná úspornost v tom sehrály roli osobní antipatie," uvedl Zahradil.

„První vyžírka na Hradě.“ Šéf Motoristů kritizuje ženu prezidenta, vystartoval po něm Pavlův poradce

Spekulace kolem výplaty pro první dámu vyvolává silné emoce napříč politickým spektrem. Šéf Motoristů a mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka se ostře pustil do toho, že by Eva Pavlová pobírala za svoji funkci plat ve výši až 95 tisíc korun, jelikož dosavadní první dámy žádný plat neměly. Připomněl, že v minulosti žádná manželka českého prezidenta plat nepobírala a označil ji za "první vyžírku". Manželky Petra Pavla se zastal prezidentův poradce, exdiplomat a lobbista Petr Kolář.

„Naše ruka je natažená,“ říká šéf FPÖ Kickl po jednání s prezidentem. Van der Bellen ale zatím mlčí

V Rakousku pokračuje povolební jednání. V pátek spolu jednali rakouský prezident Alexander Van der Bellen a lídr vítězné strany FPÖ Herbert Kickl. Ačkoliv Kickl zatím nebyl prezidentem vyzván k sestavení vlády, sám má jasno a chce vést novou vládu z pozice kancléře. Podle něj nelze ignorovat to, že voliči svými hlasy vložili do FPÖ svou důvěr, uvádí rakouský list Kurier. Herbert Kickl vítězství své strany FPÖ označil za suverénní.

Revoluční změna kolem manželky prezidenta. Eva Pavlová by mohla dostávat 95 tisíc měsíčně

V blízké budoucnosti může dojít ke změně v odměňování prvních dam. Eva Pavlová, manželka prezidenta Petra Pavla, by měla od příštího roku dostávat pravidelnou měsíční finanční podporu ve výši 95 250 korun. Tato částka je určena na pokrytí výdajů spojených s jejími reprezentačními povinnostmi. Informaci přinesl deník Blesk. Nová úprava se opírá o návrh zákona, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Francouzská politika začíná počítat s pádem Macrona. Bývalý premiér Philippe ohlásil prezidentskou kandidaturu

Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci. Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil.

Nový prezidentský speciál „Marine One.“ Šéf Bílého domu má po 20 letech novou super helikoptéru

Bílý dům se po více než 20 letech dočkal nové vrtulníkové flotily. Prezident USA Joe Biden se loučí se staršími modely vrtulníku VH-3D a VH-60N, které nově nahradí helikoptéra VH-92A Patriot. Tento model byl přidělen k vrtulníkové letce Nighthawků, která spadá pod námořní pěchotu a zodpovídá za cesty amerického prezidenta vrtulníkem. Joe Biden letos poprvé za posledních 20 let použil nový vrtulník, když letěl z chicagského letiště na nedaleké letiště Solider Field kvůli Národnímu sjezdu Demokratické strany, uvedl server U. S. Naval Institute.

Harrisová přijala nominaci demokratů na prezidentku. Hovořila o Trumpovi i Gaze

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci.

Souboj o nejhoršího viceprezidenta

Týmy, které budou usilovat o nejvyšší americký úřad, jsou od tohoto týdne jasné. Po rošádě, kterou si vynutilo rychle upadající zdraví prezidenta Joea Bidena, kdy ho na pozici demokratického kandidáta nahradila jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, si ona musela zvolit svého volebního parťáka. Americký viceprezident má minimum pravomocí. Jeho hlavním úkolem je být připraven nastěhovat se do Bílého domu, kdyby se prezidentovi něco stalo. Viceprezidenti jsou tak vybíráni hlavně podle jejich schopností přilákat voliče z jiné části společnosti než prezident.

První průzkumy po konci Bidena. V klíčových státech jsou na tom Harrisová a Trump stejně

Podle prvních průzkumů po odstoupení Joe Bidena si demokraté novou pravděpodobnou kandidátkou na prezidentku USA Kamalou Harrisovou polepšili. Jejich souboj v tzv. swing states je vyrovnaný, když v Michiganu a Pensilvánii mají oba 49 % a ve Wisconsinu má Trump 50 % a náskok jednoho procentního bodu. Alespoň podle průzkumu Fox News. Podle průzkumu New York Times vede v celých USA Trump se 48 % oproti 47 % Kamaly Harrisové.

Bidenovi hrozili demokraté sesazením. Měl to umožnit dosud nepoužitý dodatek ústavy

Nejvyšší představitelé demokratické strany, kteří v posledních týdnech tlačili na prezidenta Joe Bidena, aby vzdal svou kampaň na znovuzvolení, mu hrozili i sesazením z funkce. Biden čelil několikatýdennímu tlaku, aby obhajobu mandátu vzdal. A to především poté, co mu po nepovedené debatě s Donaldem Trumpem klesly preference. Dalším faktorem mohlo krom volebních preferencí, mělo podle zdrojů New York Post i to, že mu bylo naznačeno, že z funkce může být vládní stranou sesazen.

Experiment jménem Rwanda

V malé středoafrické zemi jménem Rwanda se schyluje k volbám. Kandidáti jsou tři, skutečný ovšem jen jeden: Paul Kagame, faktický vládce země od roku 1994 (a formální prezident od roku 2000). V minulých volbách získal pěkných 98,79 procenta hlasů, což vůbec není podezřelé. Ani letos to nevypadá na méně než 97 procent; co by za to Petr Pavel nebo Donald Trump dali… Legrácky stranou, Kagame je ten nejmíň typický a nejhůř „zpracovatelný“ druh diktátora: poměrně osvícený a schopný jedinec, který dokáže své horší stránky držet na uzdě.

„Už se nesnesou.“ Vztahy prezidenta Macrona a premiér Attala výrazně ochladly

Francouzský prezident Emmanuel Macron vytáhl současného premiéra Gabriela Attala do nejvyšších pater politiky, v posledních dnech ale jejich vztahy výrazně ochladly, píší francouzská média. Pětatřicetiletý Attal začínal jako mluvčí vlády, mluvilo se o něm i jako o Macronově chráněnci nebo možném nástupci. To se ale podle médií od červnového vyhlášení předčasných voleb mění. „Už se nesnesou,“ řekl o prezidentovi a premiérovi podle AFP jeden z poradců vlády.

Po atentátu zemřeli čtyři američtí prezidenti, Reagan a Roosevelt vyvázli

Na následky atentátu zemřeli ve svém funkčním období celkem čtyři američtí prezidenti - Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě. Další dva byli ve funkci postřelení. Naposledy se stal 13. července terčem atentátníka bývalý americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku v Pensylvánii. Vyvázl s poraněním ucha, útočník je po smrti.

George Clooney potápí Bidena. Vyzval demokraty, ať jej vymění

Hollywoodský herec a hlavní podporovatel prezidenta Joea Bidena George Clooney ve středu vyzval k výměně Bidena na postu demokratického kandidáta s ohledem na jeho výkony v debatě. V článku pro New York Times Clooney uvedl, že 81letého Bidena „miluje“, ale Bidenův věk podle něj ohrozil jeho snahu o znovuzvolení v souboji s Donaldem Trumpem. „Je zdrcující to říct, ale Joe Biden, se kterým jsem byl před třemi týdny na dobročinném večírku, nebyl ten úžasný Joe Biden z roku 2010,“ napsal Clooney.

První půlrok pana Motorovky

Při veškerém evropském politickém kvasu je lehké na to zapomenout, ale i mimo Evropu se dějí zajímavé věci. O Latinské Americe málokdy uvažujeme jako o součásti západního světa, ale minimálně Chile a Argentina do západního světa nepochybně patří – i když leží tak daleko, že nám „zapadly za obzor“. Obě země jsou vesměs osídleny bělochy evropského původu, s jen nepatrným podílem indiánského obyvatelstva. Ještě důležitější než etnické složení je však politická afinita – jak Chile, tak Argentina „dovezly“ svoji politiku ze zemí západního světa

Reformista Masúd Pezeškján zvítězil v prezidentských volbách v Íránu

V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím.

„Argentinský Donald Trump“ míří do Prahy. Prezident Milei bude jednat s Petrem Pavlem

Česko v pondělí navštíví zhruba půl roku po svém zvolení do funkce argentinský prezident Javier Milei. S českým protějškem Petrem Pavlem budou večer na Pražském hradě jednat nejen o vzájemných vztazích, ale také o globální bezpečnosti, sdělili zástupci zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Už odpoledne Milei vystoupí v Paláci Žofín s přednáškou na téma Jak na neefektivní vládu. Převezme také výroční cenu Liberálního institutu.

Je obtížné být prezidentem všech, reagoval na Pellegriniho projev Zeman. Inaugurace se účastnil osobně

Český exprezident Miloš Zeman má za to, že předchozí politické zkušenosti nové hlavy státu jsou výhodou. Řekl to novinářům po dnešní inauguraci slovenského prezidenta Petera Pellegriniho, který podobně jako Zeman před nástupem do vrcholné politické funkce působil i na jiných vysokých státních pozicích. Zeman také kritizoval březnové rozhodnutí vlády českého premiéra Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům na klíčová zahraničně-politická témata,