Ve washingtonské Národní katedrále probíhá pohřeb 39. amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který zemřel 29. prosince 2024 ve věku 100 let. Jeho pohřbu se účastní pět žijících amerických prezidentů kromě dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, který pronese řeč, také Bill Clinton, George Bush mladší a Barack Obama, jakož i exprezident Donald Trump, který se po výhře v listopadových prezidentských volbách 20. ledna vrátí po čtyřleté pauze do Bílého domu.

Před pohřbem byla rakev šéfa Bílého domu z let 1977-1981 a 39. amerického prezidenta od úterý vystavena v rotundě Kapitolu, sídla amerického Kongresu. Tam byly exprezidentovy pozůstatky letecky přepraveny z jeho rodné Georgie, kam se vrátí po dnešním obřadu a kde se uskuteční soukromý pohřeb.

Mezi smutečními řečníky vystoupí současný prezident Joe Biden. Kromě něj také vystoupí syn Carterova viceprezidenta Waltera Mondalea Ted, který přečte smuteční řeč, kterou Mondale napsal před svou smrtí v roce 2021. Zazní také smuteční řeč, kterou měl připravenou Carterův předchůdce v úřadu prezidenta Gerald Ford, který zemřel v roce 2006.

President-elect Trump arrives at the funeral of President Jimmy Carter, followed by former Presidents Obama, Bush and Clinton. pic.twitter.com/GTort2M4NT

— CSPAN (@cspan) January 9, 2025

Americká média si všímají, některých setkání na pohřbu. Například Donald Trump se poprvé po čtyřech letech osobně setkal se svým prvním viceprezidentem Mikem Pencem, se kterým si potřásl rukou. Vedle Trumpa si sedl exprezident Barack Obama a oba muži spolu dlouho debatovali.

President-elect Trump shakes hands with former Vice Presidents Al Gore and Mike Pence. pic.twitter.com/ObHj9pXwhS

— CSPAN (@cspan) January 9, 2025

Carter, který se dožil nejvyššího věku ze všech amerických prezidentů, bude pochován vedle své ženy a někdejší první dámy Rosalynn Carterové, která zemřela v listopadu 2023.

President Obama laughs during conversation with President-elect Trump at President Carter's funeral. pic.twitter.com/TdJkH1uj8g

— The American Conservative (@amconmag) January 9, 2025

Demokrat Carter se v prezidentském úřadu musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky či krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let. Podílel se však kromě dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem i na dohodě o odzbrojení SALT II nebo dohodě o navrácení Panamského průplavu Panamě. Přesto ve volbách v roce 1980 jasně podlehl republikánovi Ronaldu Reaganovi. Za své aktivity po skončení ve funkci obdržel Carter v roce 2002 Nobelovu cenu za mír.