Demokrat Jimmy Carter, který včera ve věku sta let zemřel ve svém domě v Plains ve státě Georgia, zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období a po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír.

Ještě letos podpořil Kamalu Harrisovou, ani jeho hlas ale k vítězství demokratické kandidátky nad Donaldem Trumpem nestačil.

Mezi úspěchy jeho čtyřletého působení ve funkci amerického prezidenta patří především skutečnost, že v roce 1978 byla dohodnuta v americkém Camp Davidu mírová smlouva mezi Izraelem a Egyptem. Obnovil také diplomatické kontakty mezi USA a Kubou a vyjednal propuštění tisíců politických vězňů. Carter, který v Bílém domě úřadoval v letech 1977 až 1981, dokončil jednání o navázání plných diplomatických vztahů mezi USA a Čínou a pod jeho vedením byla uzavřena dohoda o navrácení Panamského průplavu Panamě.

Méně úspěšný byl při rozhovorech se SSSR o omezení strategických zbraní. Jednání sice vedla v roce 1979 k podpisu smlouvy SALT 2 mezi ním a sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, nezdařila se ale její ratifikace - po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu ji americký Kongres odmítl. Druhý ropný šok a neúspěch pokusů o propuštění zajatých členů americké mise v Íránu zastínily přínosy Carterovy politiky. V boji o druhé prezidentské období ho v listopadu 1980 porazil republikán Ronald Reagan.

"Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu," uvedl v kondolenčním příspěvku dosluhující prezident Joe Biden, spolu se svou manželkou Cartera označili za "drahého přítele, muže zásad, víry a pokory". Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům.

I zvolený republikánský prezident Donald Trump uznal, že "výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době" pro USA a že "udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů". "Za to vše mu všichni dlužíme uznání," dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.

Po odchodu z prezidentského úřadu Carter v roce 1982 založil s manželkou Rosalynn humanitární středisko, které nese jeho jméno - Carter Centre. Tato organizace pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Zabývá se též dodržováním lidských práv a zmírňováním utrpení v zemích třetího světa. Známé jsou aktivity centra ve snaze o řešení sporů mezi Izraelci a Palestinci.

V roli mírotvůrce také "žehlil" konflikt na Haiti, přispěl k návratu rwandských uprchlíků do vlasti, během občanské války v Bosně se vypravil i do bývalé Jugoslávie. Ve stejné době, v roce 1994, poprvé navštívil komunistickou Koreu a setkal se s tehdejším vůdcem Kim Ir-senem. Do KLDR se vrátil mimo jiné v roce 2010, aby dosáhl propuštění zajatých Američanů. Několikrát se vypravil také na castrovskou Kubu, poprvé v roce 2002.

V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.

V roce 2015 Carter přiznal, že trpí rakovinou kůže, která se rozšířila do jater a mozku. Podrobil se sedmiměsíční léčbě, po které snímky další známky nemoci neodhalily. V roce 2019 podstoupil operaci hlavy a ve stejném roce si při pádu ve svém domě přivodil zlomeninu pánve. Loni v únoru oznámil, že odmítl další lékařské zákroky a nastoupil hospicovou péči.