Současný americký prezident Joe Biden má před listopadovými volbami hlavy státu nepatrný náskok jednoho procentního bodu před svým předchůdcem Donaldem Trumpem. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu mínění společnosti Ipsos pro agenturu Reuters. Oba dva kandidáti si již zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do očekávaného souboje o Bílý dům.
Rusové budou o nadcházejícím víkendu po šesti letech opět volit prezidenta. Už předem se očekává další drtivé vítězství současné hlavy státu Vladimira Putina. Ten zastával funkci už čtyřikrát a o mandát se může znovu ucházet jen díky předchozí změně ústavy, která měla dnes 71letému Putinovi umožnit vládnout de facto neomezeně. Kdo se budoucímu vítězi postaví a bude mu ve volbách dělat komparz v rolích soupeřů?
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal v pondělí odpoledne v pražské Kramářově vile bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Clinton je hlavním řečníkem na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která ve Španělském sále Pražského hradu v úterý připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. V Praze je od sobotního večera, schůzka s Fialou je plánovaná na zhruba půl hodiny. V pondělí zároveň Bílý dům oznámil, že bude Fiala 15. dubna jednat se současným prezidentem Joem Bidenem.
Polský prezident Andrzej Duda a premiér Donald Tusk na nadcházející návštěvu Spojených států poletí každý jiným letadlem. Podle polských médií o tom informovalo tiskové oddělení vlády. Před necelými 14 lety Polsko během letecké katastrofy u západoruského Smolensku ztratilo prezidenta nebo velení armády. "Předpisy neumožňují, aby dvě (tak důležité) osoby letěly jedním letadlem," řekl zástupce tiskového oddělení vlády. "Jde o následek smolenské katastrofy," dodal.
Bývalý americký prezident Bill Clinton, který do Prahy dorazil v sobotu večer, se v neděli navečer zúčastnil neformální společenské akce v jazzovém klubu Reduta. Na akci dorazil i český prezident Petr Pavel s manželkou, bývalá první dáma Dagmar Havlová, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či ministři zahraničí a vnitra Jan Lipavský (Piráti) a Vít Rakušan (STAN). Vyplývá to informací CNN Prima News a České televize (ČT).
Příští víkend čeká Rusko volba hlavy státu. Ačkoliv se opět očekává drtivé vítězství současného prezidenta Vladimira Putina, kandidovat proti němu se rozhodli další tři muži: komunistický poslanec Nikolaj Charitonov, místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov a nacionalista Leonid Sluckij. Nikolaj Charitonov je veteránem ruské politické scény. Od roku 1993 je poslancem Státní dumy a od roku 1998 je členem Komunistické strany Ruské federace (KPRF).
"Je jedním střípkem do mozaiky, na jehož základě se rozhoduji". Podle prezidenta Petra Pavla se ale role jeho poradce a "přítele po boku" Petra Koláře zveličuje. Představy o jeho velkém vlivu na Pražském hradě jsou podle něj "z říše hypotéz". Petr Pavel tak reagoval na dotaz ohledně personálních změn na Hradě během prvního roku ve funkci v rozhovoru pro Českou televizi. V posledních týdnech se spekulovalo, že za koncem kancléřky Jany Vohralíkové stojí právě Kolář.
Bývalý americký prezident Donald Trump zvýšil náskok na svou jedinou soupeřku v klání o republikánskou volební nominaci Nikki Haleyovou, když v pondělí získal podporu stranických shromáždění ve státě Severní Dakota. Podle zveřejněných odhadů výsledků Trump jednoznačně Haleyovou porazil, informují tiskové agentury. Dnes oba čeká takzvané superúterý, kdy se konají primárky nebo stranická volební shromáždění v 16 různých státech.
Slovenské prezidentské volby, které se konají už za necelé tři týdny, jsou zatím naprosto ve stínu činnosti vlády Roberta Fica, jehož radikální politika může nakonec uškodit favoritovi voleb – šéfovi koaličního Hlasu – Peteru Pellegrinimu. Ten s největší pravděpodobností svede těsný souboj s bývalým ministrem zahraničí Ivan Korčokem. Fico se v posledních týdnech ostře vymezuje vůči pomoci Ukrajině. Oslovený expert očekává, že pravá bouře přijde až po volbách.
Nebýt Donalda Trumpa, mohli by američtí demokraté letošní prezidentské volby už dávno odpískat. Prakticky jistý republikánský kandidát ale budí v části voličstva averzi natolik silnou, že to může opravňovat ne snad velké naděje, ale něco trochu trochu jiného než propastnou beznaděj. A jistě, dá se čekat, že se stupňující se kampaní republikánský kandidát využije možností pořádně se předvést. Ale i tak. Donald Trump nad Josephem Bidenem podle průzkumů vede, jeho náskok v rozhodujících tzv. swing states je podle šetření z minulého týdne v průměru šest procen
Petr Kolář dál pravidelně dochází do kanceláře hlavy státu i po ukončení pracovní smlouvy, kterou na Pražském hradě do prosince měl. Bývalý diplomat Kolář přitom nefunguje jen jako poradce dvou nejvyšších ústavních činitelů, ale z toho, co je známo, stále pracuje také pro jednu z největších mezinárodních lobbistických kanceláří Squirre Patton Boggs, jež v USA bojovala třeba za zájmy čínské firmy Huawei zasažené americkými sankcemi, nebo zbrojařskou skupinu Colt CZ Group miliardáře Reného Holečka.
Dosavadního předsedu maďarského ústavního soudu Tamáse Sulyoka v pondělí maďarský parlament zvolil novým prezidentem země, informovaly tiskové agentury. Sedmašedesátiletého Sulyoka do funkce navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Sulyokova předchůdkyně v úřadu hlavy státu Katalin Nováková odstoupila tento měsíc v důsledku aféry.
Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova. Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníky aktivních záloh.
Bývalý americký prezident Donald Trump podle očekávání vyhrál republikánské primárky v Jižní Karolíně, a přiblížil se tak zase o něco republikánské nominaci do listopadových prezidentských voleb. Na základě odhadů a průběžných výsledků o tom informují agentury AP a Reuters. Trump tím uštědřil další porážku své poslední zbývající významnější soupeřce Nikki Haleyové, navíc ve státě, kde byla dříve guvernérkou. Politička uvedla, že chce v klání navzdory výsledku pokračovat.
Do Prahy přijede na pozvání prezidenta Petra Pavla bývalý americký prezident Bill Clinton. 12. března vystoupí na 11. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost při příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO. Vedle Clintona na konferenci vystoupí také nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Clinton byl prezidentem USA mezi roky 1993 a 2001. Do Prahy přijede na pozvání českého prezidenta Petra Pavla.
Česko má Angole co nabídnout v oblastech bezpečnosti, rozvoje leteckého i dopravního průmyslu, zdravotnictví, chytrého zemědělství, těžebního průmyslu nebo geologického průzkumu. Po středečním jednání s angolským protějškem Joaem Lourencem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Angolská hlava státu na tiskové konferenci uvedla, že africkou zemi zajímá spolupráce s ČR v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, na úrovni univerzit, ve vědě či v cestovním ruchu.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mohlo Ukrajině zajistit dodání stovek tisíc dělostřeleckých nábojů nebo raket z třetích zemí. Opakovaná výzva zaznívá ve chvíli, kdy dodávky dříve slíbené Evropskou unií váznou. S podobnou iniciativou už se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pokoušeli uspět i v Bruselu, snahy o nákup skladové munice z unijních peněz ve světě, ale dlouhodobě blokuje několik zemí v čele s Francií.
Kromě diskuze o takzvané korespondenční volbě pro Čechy pobývající v zahraničí se vláda Petra Fialy pustila také do změn ve volbě prezidenta. Pětikoalice chce, aby v budoucnu mohli poslanci a senátoři mít možnost podpořit jen jednoho jediného kandidáta, získávání hlasů zákonodárců by se tak notně ztížilo. Petice by se navíc měly nově podepisovat i online. Do značné míry jde o reakci na nepořádek, který nastal v poslední předvolební kampani.
Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, v dnešním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Informují o tom tiskové agentury. Po sečtení 99 procent hlasovacích lístků měl Stubb 51,7 procenta hlasů, uvedla agentura DPA. Hlavním úkolem vítěze voleb bude vést zahraniční a bezpečnostní politiku této severské země, která loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vstoupila do NATO.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková se rozhodla abdikovat. Oznámila to dnes v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Reagovala tím na kritiku, že udělila milost muži, který kryl nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Udělala jsem chybu," uvedla šestačtyřicetiletá Nováková. "Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka," dodala.
Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.
Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 000, které jí Naděždin předložil. Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně 100 000 podpisů.
Pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat 15 procent podpisů podporujících kandidaturu Borise Naděždina do prezidentských voleb, oznámil v pondělí volební štáb tohoto uchazeče o úřad hlavy státu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb, a pokud bude potvrzeno, poskytne komisi důvod k vyloučení Naděždina z voleb, poznamenala agentura Reuters. Naděždin se jako jediný z kandidátů na úřad ruského prezidenta vyslovuje proti pokračování války Ruska proti Ukrajině.
Dva měsíce před prezidentskými volbami na Slovensku se na internetu začaly šířit dokumenty, které údajně pocházejí z archivů někdejší československé Státní bezpečnosti (StB) a které hovoří o kontaktech tajné policie s nyní druhým nejpopulárnějším prezidentským kandidátem Ivanem Korčokem. Bývalý ministr zahraničí a kariérní diplomat Korčok uvedl, že s StB nikdy nespolupracoval. Zastal se ho také Ústav paměti národa (ÚPN), který zveřejněné dokumenty označil za podvrh.
Odchod Jany Vohralíkové z funkce vedoucí prezidentské kanceláře (KPR) není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy. V pondělní rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál to řekl prezident Petr Pavel. Personální obměna je podle hlavy státu něčím, co se standardně děje ve všech institucích, organizacích či firmách. Hrad ve čtvrtek oznámil, že Vohralíková na postu skončí k 15. únoru. Důvody jejího odchodu jsou osobní, uvedl odbor komunikace KPR na webu.
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150 000 podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to dnes server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. V okamžiku zveřejnění informace Naděždina podle jeho webu podpisem podpořilo 158 006 lidí. Klíčová otázka však podle komentátorů zní, zda Naděždina k březnovým volbám pustí ústřední volební komise, která si může najít hodně záminek k vyřazení politika z klání.
Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková skončí k 15. únoru ve funkci. Oznámila to Kancelář prezidenta republiky. Vohralíkovou nahradí Milan Vašina, který v minulosti vedl slovenský a později český T-Mobile. V současnosti vede Aspen Institut. Prezident Petr Pavel její působení ocenil a uvedl, že na Hradě bude mít dveře otevřené. Vohralíková ve vyjádření uvedla, že práce kancléřky byla tou nejlepší zkušeností.
Polský prezident Andrzej Duda udělil milost dvěma politikům opozičního Práva a spravedlnosti, kteří jsou ve vězení kvůli zneužití pravomocí. Nedávné uvěznění Mariusze Kamińského a Macieje Wonsika bylo předmětem jednoho ze sporů, které vede proevropská vláda s konzervativním prezidentem Dudou, spojence Práva a spravedlnosti. Prezident v úterý vyzval k okamžitému propuštění Kamińského a Wonsika na svobodu a kritizoval ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Adama Bodnara za to, že jim výkon trestu nepřerušil.
O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100.000 podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl v pondělí server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.
Slovenské prezidentské volby zadělaly na zásadní politický rozkol v tamní vládní koalici premiéra Roberta Fica (Směr-SD). Šéfové jeho dvou koaličních stran se totiž s největší pravděpodobností v těchto volbách střetnou, navíc rozhodně ne v přátelské atmosféře. Šéfa Národní rady Petera Pellegriniho (Hlas-SD), který je favoritem voleb, totiž vyzve na souboj předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko. Ten uvedl, že odmítá vládu „sluníčkářů a liberálů“.
