Jihokorejská vláda se na narychlo svolaném zasedání shodla na zrušení stanného práva, které před několika hodinami vyhlásil prezident Jun Sok-jol. Informovaly o tom agentury. Prezident se krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Vyhlášení stanného práva provázely bouřlivé protesty, které měla potlačit armáda i policie.

Proti stannému právu, které v úterý vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, se vymezovali Korejci v ulicích, před parlamentem i na sociálních sítích. Korejský parlament poté prezidenta vyzval, aby stanné právo zrušil. Ten o několik hodin později oznámil, že tak učiní.

Hlasování o zrušení stanného práva předcházel chaos uvnitř parlamentu i před ním. Budovu krátce obsadila armáda a policie hlídala vchodu do budovy, hlasování o zrušení stanného práva ale nezabránila. Nasazeny byly vrtulníky i obrněné transportéry. Více jsme psali zde.

„Je to krok, který jsem v Jižní Koreji 21. století nikdy nečekala,“ komentovala vyhlášení stanného práva podle stanice BBC jedna vysokoškolská studentka. „Žádnými slovy nemohu vyjádřit, jak moc se bojím, aby se to pro naše občany nezvrhlo v něco, jako je Severní Korea,“ řekl další z protestujících. „Přišel jsem bránit demokracii. Za vlády diktátorů jsme se nemohli ozvat, teď ale můžeme,“ prohlásil podle Reuters 66letý demonstrant, který u parlamentu odkazoval na dobu před demokratizací země v roce 1987.

Někteří Jihokorejci zprvu nechápali, co se vlastně stalo. „Stanné právo? Myslel jsem, že je to deepfake,“ napsal jeden uživatel na síti X poté, co viděl prezidentův televizní projev. „První, co mě napadlo, když vyhlásil stanné právo, byla válka se Severní Koreou,“ napsal jiný uživatel.

O výsledku hlasování parlamentu a jeho požadavku zrušit stanné právo už prezidentskou kancelář a ministerstvo obrany informoval předseda parlamentu. Z právního hlediska je prezident povinen stanné právo odvolat a Jun Suk-jol později skutečně uvedl, že stanné právo zruší a bude respektovat rozhodnutí zákonodárného sboru.

Jun Sok-jol při vyhlášení stanného práva obvinil opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Žádné konkrétní důkazy ale nepředložil, upozornila BBC.

Jun Sok-jol byl zvolen do úřadu v květnu 2022, ale od letošního dubna, kdy v parlamentních volbách v zemi drtivě zvítězila opozice, není jeho vláda schopna prosazovat své návrhy zákonů a místo toho se omezuje na vetování zákonů schválených opozicí.

Popularita hlavy státu u voličů zároveň klesla v souvislosti s několika korupčními skandály – včetně toho, že Junova manželka přijala darem kabelku od Diora, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Minulý měsíc byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany.

Tento týden pak opozice navrhla snížení rozpočtu vlády, přičemž rozpočtové zákony v Jižní Koreji nelze vetovat. Opozice zároveň navrhla zbavit funkcí některé členy kabinetu a několik vrcholných státních zástupců kvůli tomu, že odmítli vyšetřovat možné přečiny první dámy.