Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? Vyčerpal se náš model průmyslové výrobní ekonomiky a už se s ním k růstu nezvedneme? Potřebujeme novou transformaci? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři České republiky. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy.
Rodina zesnulého Petra Kellnera zakládá společnost Amalar Holding, do které se postupně včlení všechna rodinná aktiva. Cílem je zjednodušení vlastnické struktury, která bude plně pod kontrolou rodiny Kellnerových, řekl mluvčí rodiny Tomáš Perman. Novou společnost označuje jako superholding. Amalar bude podle něj koncentrovat aktiva a akciové podíly všech společností, které Kellnerovi vlastní, a to včetně skupiny PPF.
Stěžejním tématem české ekonomiky je inflace a stěžejním problémem České národní banky, naší hráze proti inflaci, je dosud chybějící bezpečnostní prověrka guvernéra Aleše Michla. Jeho předchůdcem ve funkci byl do loňského června Jiří Rusnok. Probíráme s ním obě témata.
Především jako nesystémové hodnotili v dnešním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) a premiér Jiří Rusnok chystaný návrh, kterým chce vláda omezit mimořádnou červnovou valorizaci důchodů. Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls a emeritní rektor VŠE varoval také před zpětnou účinností opatření s tím, že věc může skončit u soudu.
Jiří Rusnok (62), který loni v červnu opustil funkci guvernéra České národní banky (ČNB), se s platností od 1. února 2023 stane poradcem představenstva Allianz pojišťovny. Allianz o tom dnes informovala v tiskové zprávě. „Předjímat rizika, včetně makroekonomických, a pracovat s nimi v produktových i investičních strategiích, je jednou z klíčových expertiz naší pojišťovny, která tak bude ještě významně posílena,“ uvedl předseda představenstva Allianz pojišťovny Dušan Quis.
Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.
Zachování výpočtu, podle kterého mají vyšší důchody ti, kteří odejdou do předčasného důchodu v letošním roce, než ti, kteří tam půjdou v lednu či únoru příštího roku, je manažerské selhání ministerstva práce a sociálních věcí. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý premiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch míní, že jde o nespravedlnost.
Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Což je několikanásobně vyšší částka než před rokem, kdy se cena elektřiny pohybovala kolem 30 až 50 eur. Kabinet také hodlá uzákonit to, že výrobce energií bude 10 až 20 procent prodávat státu.
Boj proti inflaci znovu lidem a firmám prodraží úvěry a hypotéky. Česká národní banka se chystá na své poslední zasedání v současném složení. Od července totiž skončí hned trojice jmen ze sedmičlenné bankovní rady. Tedy guvernér Jiří Rusnok, viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Volba Aleše Michla novým guvernérem České národní banky jejího současného šéfa Jiřího Rusnoka překvapila. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce. Šéf odborářů a kandidát na prezidenta republiky Josef Středula by v pozici guvernéra raději viděl člena bankovní rady Marka Moru. Současný šéf České národní banky původně nechtěl volbu Aleše Michla komentovat. "Rozhodně mě [jeho volba] překvapila," odpověděl na naléhání Rusnok.
Vrchol inflace vidí šéf odborářského svazu Josef Středula i guvernér České národní banky Jiří Rusnok okolo 15 procent s tím, že by mohl nastat v létě. Oba se na tom shodli v nedělních Otázkách Václava Moravce. Poslední meziroční míra inflace dosáhla v Česku 14.2 procenta. Rusnok, který odchází z postu guvernára, rovněž naznačil, že ČNB pravděpodobně ještě v červnu zvýší znovu úrokovou sazbu. "Mé přání je, aby byla inflace co nejnižší. Je evidentní, že inflace je způsobená i vnitřní situací,"řekl Středula
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na počátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala. Jejich pokles tak letos nelze čekat. Rusnok to dnes řekl novinářům po představení nového návštěvnického centra ČNB. Bankovní rada ČNB na konci března zvýšila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Šlo tak o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Českou centrální banku čekají velké změny. Blíží se totiž konec mandátů některých členů bankovní rady, která v poslední době razantně navyšuje základní úrokové sazby. První šestiletý mandát vyprší Vojtěchu Bendovi a také viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému. Zásadní změna však bude na místě guvernéra, kde své funkční období ukončí Jiří Rusnok. Znovu kandidovat nemůže. Jako žhavý favorit je podle informací deníku Echo24 z několika zdrojů současný šéf HK Vladimír Dlouhý, který by měl "přeskočit" oba viceguvernéry Nidetzkého a Marka Moru.
Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se nechal slyšet, že přetrvávající vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP podle jeho mínění může koncem letošního roku klesnout až k „černé nule“, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Vyjádřil se také k hospodářské situaci Ruska, které sevřely ekonomické sankce celého světa.
Česká národní banka (ČNB) očekává vyšší inflaci a nižší růst ekonomiky, než odhadovala na sklonku minulého roku. Koruna na tuto zprávu zareagovala výrazným oslabením. Další razantní zvyšování úrokových sazeb by podle ČNB již nemělo být zapotřebí, pokud se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to v pondělí Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.
Mělo by se zavést školné pro studenty vysokých škol a některé obory by byly více zvýhodněny. S takovou tezí přišel guvernér České národní banky Jiří Rusnok, podle kterého by se zvýhodňováním povedlo naplnit technické obory. Ty dnes studenty tolik nelákají a zejména pro firmy pociťují nedostatek takto kvalifikovaných zaměstnanců. Současná koalice ale nechce o školném ani slyšet. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pro Echo24 potvrdil, že v současném volebním období se školné zavádět nebude.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je bývalý politik. Ministr průmyslu, financí. Premiér prezidentské vlády Miloše Zemana, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Dodnes blízký přítel, kterého si jako jednoho z mála prezident skutečně váží. Rusnok dosluhuje už svůj druhý guvernérský mandát. Příští rok mu končí. Vedl banku za časů klidu a prosperity. To se tradičně pozná podle toho, že rozhodování centrálních bankéřů širší veřejnost, a dokonce ani politiky vůbec nezajímá.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok potvrdil, že se do konce roku ještě bude zvyšovat základní úroková sazba. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si představuje navýšení nad 2 procenta. V tom s ním souhlasí i ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl. Bankovní rada naposledy rozhodla o zvednutí úrokových sazeb ve čtvrtek, a to poměrně výrazně.
Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby plánované ze strany České národní banky. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Obnažilo by se tak, jak moc vše zdražuje. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se už ale nechal slyšet, že odmítá politický tlak. Češi si podle něj nemohou zvykat na trvalou inflaci.
Šedivý, nevýrazný guvernér v kritice Babišových nápadů opozici úplně zastínil. Je to nejostřejší politický komentář ČNB od časů Josefa Tošovského, který pak jako politik svou dráhu v Česku skončil.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce. Nově letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. Na čtyřprocentní růst by se měla ekonomika podle ČNB dostat až v roce 2022.
USA se aktuálně potýká s rozsáhlou pandemií koronaviru. Nakažených je více než 120 tisíc lidí a již více než 2 tisíce lidí onemocnění Covid-19 podlehlo. S radou, jak zlepšit současný stav, přispěchal český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na Twitteru napsal, aby se vydal „českou cestou“, tedy aby Američané začali na veřejnosti nosit roušky.
Ceny bytů jsou v období bytové krize silně nadhodnocené, další růst by pak vyvolal velké problémy. Česká národní banka (ČNB) o tom varuje ve zprávě Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory, která hodnotí vývoj na trhu s nemovitostmi.
Guvernér České národní banky (ČNB) a bývalý úřednický premiér Jiří Rusnok navrhuje více zdanit ty vlastníky nemovitostí, kteří drží více než dvě. Řekl to v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Rusnok zároveň nepředpokládá, že by ČR měla zasáhnout nějaká významná ekonomická recese, před níž varují někteří ekonomové.
