Guvernér České národní banky Jiří Rusnok potvrdil, že se do konce roku ještě bude zvyšovat základní úroková sazba. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si představuje navýšení nad 2 procenta. V tom s ním souhlasí i ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl. Bankovní rada naposledy rozhodla o zvednutí úrokových sazeb ve čtvrtek, a to poměrně výrazně.

„Není podstatné, jestli budou 2, 2,25 nebo 2,50. To teď nevím. Určitě se ale budou zvyšovat,“ uvedl Rusnok o základních úrokových sazbách. Podle něj je pravděpodobné, že další navyšování bude ústředním tématem každého dalšího měnového zasedání rady ČNB. „Myslím, že to platí i po čtvrtku, je to jen otázka kalibrace v čase,“ doplnil Rusnok. Další měnové zasedání čeká banku v listopadu.

ČNB ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Centrální banka zvýšila sazby nejvýrazněji od roku 1997. Důvodem byla především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.

Premiér Andrej Babiš zhodnotil krok ČNB negativně. Podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nevidí v navyšování sazeb řešení inflace. Naopak podle opozičních politiků se ČNB zachovala při zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová.

„Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování," uvedl Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační, tedy ve směru růstu cen. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá.

Guvernér ČNB zároveň uvedl, že kdyby nebyla obecně rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.