Pozemek na okraji malé rolnické obce na jihu Ruska se koncem loňského léta začal plnit desítkami nově vykopaných hrobů vojáků zabitých na Ukrajině. Místa odpočinku označují jednoduché dřevěné kříže a pestrobarevné věnce se znaky ruské Wagnerovy skupiny, obávané a utajované soukromé armády, píše agentura Reuters. Její reportéři navštívili ves Bakinskaja v Krasnodarském kraji na konci ledna, na hřbitově napočítali kolem 200 hrobů.
Evropská unie i jiné části světa v posledních letech silně tlačí v oblasti dopravy na elektřinu. Důkazem toho se nyní stal i nizozemský výrobce limuzín a pohřebních vozů Derks, jenž odhalil svou přestavbu Modelu 3 automobilky Tesla na pohřební verzi. Již v minulosti se objevily přestavby elektrických vozů pro účely transportu rakví, nicméně poprvé se jedná o Model 3, menší z dvojice sedanů v nabídce kalifornské technologické firmy. Informují o tom weby Electrek a InsideEVs.
Mnohé zahraniční deníky popsaly pondělní pohřeb britské královny Alžběty II. jako velkolepou událost, některé ji označily až za „pompézní show“ či „největší televizní show století“. Řada médií ale také vyzdvihla jednotu, s jakou celá Británie truchlila za svou nejdéle vládnoucí panovnici, a napsala, že její smrtí končí jedna éra. Za „něco velkolepého, anachronického a zároveň nádherně pompézního,“ označil pohřeb francouzský deník Le Monde.
Ve filmu Nejtemnější hodina (2017) britský premiér Winston Churchill bojuje s tlakem svých appeaserských ministrů, aby přistoupil na vyjednávání s Adolfem Hitlerem. Nejdříve za ním přijde král, jenž mu oznámí, že má jeho plnou podporu. Pak Churchill uteče do londýnského metra, kde se setká s prostými Brity, kteří jsou ochotni bojovat do samého konce. Nakonec svým slavným projevem Nikdy se nevzdáme získá na svou stranu i parlament. Je to úsměvný sled scén, Churchill nikdy metrem nejel, ale vyjadřuje důležitou myšlenku o tom, co tvoří britský stát. Totiž koruna, lid a parlament.
Manželky britských princů Williama a Harryho, Kate a Meghan, na pohřeb královny Alžběty II. zvolily symbolické šperky, kterými ozdobily své smuteční šaty. Obě si na sebe vzaly doplňky, které jim věnovala zesnulá panovnice. Kate, která se po smrti královny stala princeznou z Walesu, na sobě měla čtyřřadý perlový náhrdelník s diamantovou sponou, který patřil Alžbětě II. Šperk vytvořilo slavné britské klenotnictví Garrard. V roce 1982 jej na sobě měla princezna Diana při státní návštěvě nizozemské královny Beatrix v Londýně.
Premiér Petr Fiala měl při příležitosti pohřbu britské královny Alžběty II. v Londýně možnost krátce hovořit se současným panovníkem Karlem III. nebo americkým prezidentem Joem Bidenem. Krále Karla Fiala nepřímo pozval na návštěvu České republiky, na akci, kterou označil za největší setkání státníků v 21. století, zastupoval prezidenta Miloše Zemana. „Měl jsem možnost osobně vyjádřit hlubokou účast jménem České republiky králi Karlu III. Měli jsme i možnost s ním krátce mluvit,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci po skončení pohřbu.
V Londýně se koná pohřeb královny Alžběty II. Ve Westminsterském opatství se nejdříve konala zádušní mše pro 2000 lidí, následovat bude smuteční obřad na hradě Windsor, kde bude následovně královna pohřbena. Smuteční slavnosti vám přinášíme živě:
V Moskvě se v úterý konal pohřeb zavražděné dcery ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Darja Duginová (29) zemřela v sobotu, když explodoval její vůz. Ruská tajná služba FSB obvinila z její smrti ukrajinské zpravodajské služby, což Kyjev odmítá. Dugin ve svém smutečním projevu na pohřbu v prostorách moskevského televizního studia Ostankino řekl, že jeho dcera zemřela „za národ a za Rusko“.
Čeští archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy objevili u obce Račiněves pod Řípem pravěkou mohylu určenou jako místo posledního spočinutí významného jedince z pozdní doby kamenné. Stavba má unikátní konstrukci s dutým prostorem uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám. Taková konstrukce byla na území ČR objevena vůbec poprvé, informovali archeologové.
Národní katedrála ve Washingtonu ve čtvrtek oznámila, že bude 27. dubna hostit pohřeb bývalé ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightové. První žena, která kdy zastávala post šéfa americké diplomacie, zemřela 23. března ve věku 84 let. Do své smrti byla členkou řídícího orgánu chrámu, v němž se pravidelně konají rozlučky s významnými americkými politiky.
V Rusku poprvé vznikla státní norma stanovující požadavky na hromadné hroby lidí i zvířat za války či za mimořádných událostí, tedy katastrof a pohrom nejrůznějšího druhu. Normu vypracoval výzkumný ústav podřízený ministerstvu pro mimořádné situace, které její text zveřejnilo. Začne platit od 1. února 2022, uvedl list Kommersant na svém webu. Norma stanovuje požadavky zejména ohledně pohřebního území, stěn hrobu a vzdálenosti mezi rakvemi.
Posledního rozloučení se zpěvákem a skladatelem Miroslavem Žbirkou se v Praze se v pátek zúčastní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, oznámila tisková zpráva Kanceláře prezidenta Slovenské republiky. Populární hudebník zemřel 10. listopadu ve věku 69 let. Slovenská prezidentka se tak do ČR vrátí v tomto týdnu podruhé. Čaputová se jako čestný host zúčastní pohřbu ve strašnickém krematoriu, který začíná v pátek ve 14:00.
Za letošní Dušičky si lidé kvůli vyšším cenám květin připlatí. Evropská plynová krize donutila pěstitele po celé Evropě, a to zejména v Nizozemsku, přerušit provoz svých skleníků. ,,Energie jsou totiž tak drahé, že by se mnohým evropským pěstitelům pěstování a následný prodej květin nevyplácely," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bývalý nájemce ústeckého krematoria dostal pokutu 191 000 korun od ministerstva pro místní rozvoj za nedůstojné zacházení s nebožtíky. Na pochybení se přišlo před dvěma lety, když mělo krematorium od společnosti převzít město. Podle ministerstva firma například namísto řádného zpopelnění těla pouze nedostatečně spálila. Ostatky navíc neukládala spolu se značkou do pevně uzavíratelné urny, ukládala je hromadně do krabic, kovové venkovní popelnice a igelitových pytlů.
V posledních letech si všímám zvláštního jevu, který je vlastně dovršením odsunu. Do těch nejkrásnějších hrobek se stěhují noví nájemníci. Kaligrafické nápisy na žule jsou překryty lepicí páskou nebo nějakým jiným způsobem a místo Familie Klein, Uhl, Mayer etc. se objevuje nápis Rodina Čonkova, Horváthova, Farkašova…
Malé pohřební služby v České republice se potýkají s velkým nedostatkem brigádníků. Nemají například nosiče rakví. Shánět si je pak musí samotní pozůstalí, nejčastěji v řadách pozvaných smutečních hostů. Řekl to předseda spolku Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislav Kopal. Problémy s personálem mají i restaurace při pohřebních hostinách. Vznikají tak situace, kdy truchlící pozůstalý nese při pohřbu rakev a pak ještě obsluhuje při karu.
Písnička kapely MIG 21 Snadné je žít zahájila další část posledního rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou. V kostele sv. Anežky na pražském Spořilově, kam od dopoledne chodily desítky lidí položit květinu a svíčku, se sešli pozvaní smuteční hosté. Při mši promluvili její herečtí kolegové a přátelé a zazněla písnička v jejím podání. Po asi hodinu a půl trvajícím obřadu byla vynesena z kostela rakev za doprovodu liturgického průvodu a potlesku přihlížejících.
V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.
Ačkoliv vláda zavedla nová pravidla v reakci na zahlcená krematoria, většina z nich ve skutečnosti stíhá spalovat zesnulé a mají ještě rezervy. Nejkritičtější situace nastala v Moravskoslezském kraji, tam ale mají problém s kapacitami už roky. U zbytku krematorií by velký problém přišel ve chvíli, kdyby se covidem-19 nakazili zaměstnanci. Ti mají aktuálně napilno, a pokud by museli do karantény, není za ně náhrada. Už tak jich není příliš, ve strašnickém krematoriu se střídají čtyři pracovníci, v motolském tři.
Svatby a pohřby se od pondělí mohou v Česku konat jen s omezeným počtem účastníků, podle vládních opatření proti šíření koronaviru jich může být nejvíce 30.
Otázkou, jakým způsobem by hlavní město nakládat se zemřelými opuštěnými seniory, se zabývá pražská pirátská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro sociální politiku Eva Horáková. Řešením by podle ní mohlo být vybudování společné hrobky, kam by se ostatky ukládaly, a která by zároveň sloužila jako pietní místo. Horáková zatím shromažďuje informace od pražských domovů pro seniory, poté jejich odezvy vyhodnotí, uvedla pro Echo24.
Palác Žofín na Slovanském ostrově se v novodobé historii zřejmě stává tradičním místem rozloučení slavných osobností.
Desítky lidí se v neděli ve švýcarském kantonu Sankt Gallen vydaly na „pohřební pochod“ vysoko do hor k ledovci Pizol, který se v důsledku oteplování klimatu zmenšil natolik, že ho letos vědci poprvé přestali měřit. V srpnu se podobná akce konala na Islandu, kde se „pietního aktu“ zúčastnila i premiérka Katrin Jakobsdottirová či zástupci OSN.
Malíř Bořivoj Žufan, architekt Bedřich Bendelmayer, operní pěvkyně Marie Veselá-Kabeláčová nebo skladatel Rudolf Piskáček. Ostatky těchto a desítek dalších významných osobností spočívají v zapomenutých neopečovávaných hrobech. 196 takových už se dočkalo, nebo brzy dočká obnovy v rámci projektu Adopce hrobů. Dalších 184 je možné ještě adoptovat K podpoře programu se v koaliční smlouvě zavázala i nová pražská koalice.
V katedrále svatého Víta v Praze byly v pondělí večer v 20:00 uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a dnešním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Uložení kardinálových ostatků předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Zádušní mší a vojenskou ceremonií v západoněmeckém Speyeru skončila večer oficiální část smutečního rozloučení s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem. Po ní má být Kohl za přítomnosti nejbližších pohřben na zdejším hřbitově. Už odpoledne se s tímto velikánem německé i evropské politiky, který zemřel před dvěma týdny ve věku 87 let, rozloučila asi tisícovka lidí v ulicích jeho rodného Ludwigshafenu.
Noví podnikatelé v pohřebnictví zřejmě budou muset skládat zkoušku a mít praxi v oboru, zakážou se nejlevnější papírové rakve. Zpřísnění podmínek přinese vládní novela, kterou v pátek schválila Sněmovna. Předlohu, která také posílí kontrolu v oboru a upraví sankce za prohřešky, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Ústup od tradičních zvyklostí se v ČR ale prolíná s podivuhodně konzervativními postoji k tomu, jak by měly moderní hřbitovy vypadat. O jejich proměnu se pokouší Martin Červený.
