Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Ministři žádají desítky miliard navíc. Nesmíme následovat populistické vlády, říká Stanjura

ODS by chtěla tlačit na rychlejší tempo snižování deficitu státního rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se začínající debatou o návrhu rozpočtu na příští rok, který by měl mít deficit 235 miliard. Podle Stanjury mají nicméně členové vlády významné rozpočtové nadpožadavky a je tak potřeba být realistický. Tento týden začíná první kolo politických debat o návrhu rozpočtu na rok 2025.

Rozmáchlé české výsluhy za miliardy. Do voleb se na ně už nesáhne, tvrdí stát

Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.

Vláda schodkem 235 miliard na r. 2025 dodrží zákon, nabízí se ale další škrty, míní ekonomové

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje na příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Debata v tuto chvíli teprve začíná, nicméně je jasné, že požadavky na navýšení jednotlivých kapitol budou obrovské. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně považuje za důležité, že vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v konsolidaci. Ekonomové však vidí prostor pro další změny, které by mohly ušetřit více peněz, respektive naopak přinést další prostředky.

Stanjura avizuje na rok 2025 deficit 235 miliard. Chceme nižší schodek, říká část koalice

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje pro rok 2025 rozpočet se schodkem maximálně 235 miliard. Oproti letošku by se tak jednalo o snížení o 17 miliard. Debata je nicméně teprve na začátku a názory na to, jakým způsobem by se mělo s deficitem na příští rok pracovat, se uvnitř koalice výrazně liší. Například lidovci i TOP 09 by si představovali výrazně rychlejší tempo konsolidace.

Stát hledá peníze, kde se dá. „Finančák“ loví firmy téměř na jistotu

Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.

Bude to zadarmo nebo za osm miliard. Jurečkův návrh nové dávky nezná odpověď

Návrh nové sjednocené sociální dávky má výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. A také by mohl navýšit výdaje na dávky o dalších osm miliard. Problém je, že to ministerstvo práce neví, jaký byl byl výsledek nového opatření. Návrh nabízí odhad dopadů od ušetření pěti procent současných výdajů až po jejich růst o téměř polovinu. Přesně vyčíslení podle resortu není možné, Národní rozpočtová rada však volá po tom, aby se odhad alespoň zpřesnil.

Stanjura chce na konci druhé Fialovy vlády vyrovnaný rozpočet. Budou potřeba další úspory

Pokud by u moci byla po volbách v roce 2025 druhá vláda Petra Fialy (ODS), měla by mít ambici na konci volebního období mířit k vyrovnanému rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že nynější opoziční strany by rozpočtu v budoucnu akorát škodily. Chce také změnit systém projednávání rozpočtů. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že úspěch ambice záleží na politické odvaze. Budou totiž pravděpodobně potřeba dodatečné úspory až ve výši zhruba 90 miliard korun.

Nový tlak na růst platů státních zaměstnanců. Jurečka už koalici předložil data

Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.

Pekarová moc utrácí, zlobí se Kverulant i ANO. Směšujete nesouvisející věci, brání se sněmovna

Koalice Spolu před volbami slibovala úspory ve státní zprávě, poslanecká sněmovna pod vedením Markéty Pekarové Adamové se tím ale dlouhodobě neřídí – tak by se dala shrnout kritika spolku Kverulant, který ve své zprávě píše, že dolní komora nešetří, ale naopak opakovaně přesahuje původně stanovené výdaje.

Rozpočet nevypadá vesele. Požadavky ministrů mohou tlačit na zvýšení schodku, míní ekonomové

Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.

Macron chce válčit na Ukrajině, ale Francie se řítí do velkého finančního průšvihu

V posledních týdnech se výrazně stupňují ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hrát vůdčí roli v Evropě, když mimo jiné nevylučuje vojenskou intervenci na Ukrajině. Nicméně zpráva z tohoto týdne, že deficit dosáhl v roce 2023 5,5 procenta HDP, což je výrazně více, než byl vládní cíl 4,9 procenta, a také v rozporu s pravidly EU, vyvolala šokové vlny napříč francouzským establishmentem, píše server Politico.

Na účtech obcí a krajů leží rekordní miliardy, stát se topí ve schodcích

Zatímco státní rozpočet se pohybuje v deficitu a veškeré úřady šetří, kde mohou, samosprávy jako města, obce či kraje už několikátým rokem hospodaří s přebytky. Ten loňský byl podle čerstvých čísel ministerstva financí opět rekordní – tentokrát na účtech samospráv zbylo 72,2 miliardy korun, což je nejlepší výsledek v historii České republiky.

Schodek státního rozpočtu v únoru vzrostl na 102 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Nová závazná restriktivní rozpočtová pravidla pro země EU. Rozpočty a investice budou pod větší kontrolou Bruselu

Evropský parlament a členské státy v sobotu potvrdily text, který se velmi blíží prosincovému kompromisu mezi sedmadvacítkou. Dohodnutý dokument zahrnuje požadavky Berlína a znamená automatickou povinnost snižování dluhu a deficitu těch zemí, jejichž míra zadlužení přesahuje 60 % HDP. Píše o tom francouzský ekonomický deník Les Echos.

Protidluhová změna Ústavy. Vychází z nedůvěry v politické rozhodování, říká odborník

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.

Dvacet miliard „stojí bokem“. Jak funguje mytický Státní fond dopravní infrastruktury

Státní fond dopravní infrastruktury – to je pojem, který se ve veřejné debatě objevuje v posledních týdnech a měsících velmi často v souvislosti se státním rozpočtem. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že s ním stát pracuje správně, opozice i někteří ekonomové „schovávání“ peněz do SFDI kritizuje. Deník Echo24 přináší rozbor, k čemu tento fond vlastně slouží a zda jsou praktiky spojené s fondem skutečně za hranou.

Jak zvrátit trend zadlužování? Potřebujeme masivní soukromé investice, říká Stanjura

Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.

„Žádná sláva.“ Ale vláda udržela schodek. Pomohla EU a mimorozpočtový fond, říkají ekonomové

Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.

Stanjura vyzývá k dalším škrtům. Čas prosadit některé změny prý ještě je

Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.

Státu za pár dní propadnou desítky tisíc nemovitostí. Co s nimi bude pak?

Desítky tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem zřejmě propadnou na konci letošního roku státu. Právě na konci letošního prosince totiž uběhne desetiletá lhůta daná zákonem na to, aby se přihlásili případní zájemci například o zahájení dědického řízení. Velkou většinu nemovitostí tvoří pozemky, například orná půda či lesní pozemky, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Následný prodej majetku by mohl pomoci státnímu rozpočtu.

Kancléř Scholz navzdory rozpočtové krizi odmítl sociální škrty a přislíbil další pomoc Ukrajině

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes navzdory rozpočtové krizi jednoznačně odmítl sociální škrty. „Je mi naprosto jasné, že v takové situaci k žádné demontáži sociálního státu nedojde,“ řekl. Současně přislíbil další pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou ozbrojenou agresí. Německo bude Ukrajině nadále pomáhat finančně i zbraněmi, prohlásil Scholz ve vystoupení na sjezdu své sociální demokracie (SPD). Prohlásil také, že rozpočtová krize, se kterou se Německo potýká a kvůli které země stále nemá rozpočet pro rok 2024, je řešitelný problém a že na nápravě jeho vláda intenzivně pracuje.

Naivní prognózy nevyšly, ze státního rozpočtu nemůže mít nikdo radost, říkají experti

Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 269 miliard korun, v samotném listopadu byl rozpočet v deficitu 58 miliard korun a dvanáctiměsíční saldo pokleslo na -292 miliard. Takové jsou základní hodnoty státního rozpočtu po listopadu. Navzdory původním odhadům ve výši až 400 miliard, se nakonec podle expertů, které oslovil deník Echo24, v roce 2023 podaří udržet schválený deficit. Radost z toho ale nikdo mít nebude.

Špatná zpráva pro Česko. Stát potřebuje další balíček škrtů, varuje rozpočtová rada

Strukturální deficit veřejných rozpočtů by se měl v roce 2024 zlepšit a přiblížit se k hladině 2 % HDP. I přes toto zlepšení, které lze přičíst konsolidačním opatřením vlády na roky 2024 a 2025, zůstává v systému i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, jež si vyžádá další opatření na příjmové i výdajové straně po roce 2025. Uvedla to ve čtvrtek ve své zprávě Národní rozpočtová rada (NRR).

ANO se na Ústavní soud kvůli konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce

Hnutí ANO se na Ústavní soud (ÚS) kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček. Kritizoval mimo jiné způsob přijetí novely v Poslanecké sněmovně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není správné přenášet politické spory před soudy. Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, podepsal prezident Petr Pavel minulý týden.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 mld. Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.

Škrtněte ideologii a bude na důchody

Ze všech stran slyšíme, že demografická situace je neudržitelná, bez reformy se důchody neobejdou. Když od vágních politických výkřiků přejdeme k sofistikovanějším rozborům, slýcháme občas, že průběžný systém může měnit jen tři parametry: Můžeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, nebo snižovat výši důchodů procentuálně k průměrné mzdě, nebo zvyšovat odvody pracujících do systému. Nic jiného než úpravu těchto tří parametrů nevymyslíme. A také se dozvídáme, že bez těchto změn, „nejlépe“ všech třech najednou, penzijní systém zkolabuje. A já vám chci ukázat, že to není pravda.

Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 252 miliard korun

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák

„Milé děti, profesor, nezvládl by ani první třídu,“ opřel se Babiš do Fialy ve sněmovně

Další důležité téma v Poslanecké sněmovně, další výživný projev expremiéra Andreje Babiše – tak by se dalo shrnout dění z dolní komory v poslední době. Šéf hnutí ANO ve středu opět vystoupil s kritickou řečí během závěrečného projednávání návrhu státního rozpočtu. Během něj opakovaně obviňoval předsedu vlády Petra Fialu z nekompetentnosti a vrstvil jednu hlášku za druhou. Návrh státního rozpočtu předpokládá meziroční snížení schodku o 43 miliard korun na 252 miliard, poslanci o něm mohou hlasovat až do půlnoci.