Koalice Spolu před volbami slibovala úspory ve státní zprávě, poslanecká sněmovna pod vedením Markéty Pekarové Adamové se tím ale dlouhodobě neřídí – tak by se dala shrnout kritika spolku Kverulant, který ve své zprávě píše, že dolní komora nešetří, ale naopak opakovaně přesahuje původně stanovené výdaje. K výtkám se obratem přidali i zákonodárci hnutí ANO, kteří se za to do šéfky sněmovny a zprostředkovaně i Spolu. Poslanecká sněmovna se proti tvrzení ohradila. Podle ní zpráva částečně směšuje některé údaje, výsledky prý zkreslují i inflace a předcovidové roky.

Spolek ve své zprávě uvádí, že sněmovna v roce 2022, už pod vedením Pekarové Adamové utratila oproti dřívějším letům o 141 milionů navíc. „Ani v roce 2023 sněmovna rozpočet nedodržela, a to si ho oproti roku 2022 navýšila o 90 milionů. Sněmovna v roce 2023 utratila o 46 milionů víc,“ píše spolek, který se označuje za watchdogovou organizaci.

Kverulant uvedl, že si vyžádal informace o výdajích a příjmech v uplynulých dvou letech. „V zákoně o státním rozpočtu na rok 2023 si sněmovna odsouhlasila, že za svůj provoz utratí 1,462 miliardy korun a na investice dá 90 milionů korun. Celkem tedy měla sněmovna hospodařit s částkou 1,552 miliardy korun. I tentokrát sněmovna pod vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) tento rozpočet přečerpala a utratila o 43 milionů korun více, než stanovil zákon o rozpočtu, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun,“ uvádí.

V roce 2023 podle něj byla nejvyšším výdajem částka 744 milionů korun v kapitole platy a obdobné a související výdaje, dále 218 milionů v kapitole náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce. V kapitole investičních nákladů utratila sněmovna 85 milionů korun, z toho 39 milionů za stavební úpravy, 30,5 milionu za stroje, přístroje a zařízení a 6,2 milionu stálo pořízení software. Cestovní náklady přišly v roce 2023 daňové poplatníky na 27,7 milionu korun. To má bát o 7 milionů víc než v roce 2022. Ještě předtím v roce 2022 utratila sněmovna celkem 1,509 miliardy korun. „To je nárůst o 141 milionů korun,“ píše Kverulant.

Připomněl tak šéfce sněmovny a koalici Spolu dřívější prohlášení o nutnosti úspor, jejichž výsledkem byl mimo jiné konsolidační balíček.

„Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i Sněmovny,“ uvedla například dříve Pekarová Adamová, která chtěla v roce 2022 ušetřit téměř 40 milionů korun. „Jednou z oblastí úspor jsou i nižší výdaje na zahraniční cesty poslanců. Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. Podle spolku se tak nicméně nestalo.

Kritiky se chytli také poslanci opozičního hnutí ANO. „Slibovali nesplnitelné a jen oblbovali lidi. Nebyla to jen neznalost a neschopnost. Prostě lhali a naslibovali něco, co nejsou schopni plnit. Lež jim vyhrála volby. Voliči ale nejsou tak hloupí, aby jim na vzdušné zámky skočili ještě jednou,“ prohlásil například poslanec ANO a předchůdce Pekarové Adamové v čele sněmovny Radek Vondráček. V podobné duchu se nad zprávou pozastavil i poslanec Patrik Nacher.

Kancelář se ohrazuje

Podle kanceláře Poslanecké sněmovny ale článek „zavádějícím způsobem směšuje nesouvisející informace z různých let a různých volebních období“, uvedla pro deník Echo24.

„Pokud jde o náklady za rok 2023, tak připomínáme, že v tomto roce dobíhaly investiční akce, které byly započaty dříve a dokončeny byly právě v loni. Vícenáklady a zejména vysoká inflace pak způsobily velký nárůst cen. Jedná se například o dokončení oprav fasád, nutnou rekonstrukci kotelen, rekonstrukci datové kabeláže, nezbytné náklady na kyberbezpečnost a digitalizaci, vybavení prostor Kanceláře Poslanecké sněmovny v objektu NKÚ v Praze-Holešovicích atd,“ píše ve vyjádření Martina Lustigová, vedoucí sněmovního oddělení médií a PR.

Jedna z položek, která podle ní nejde ovlivnit, jsou náklady na platy a náhrady, protože je upravuje samostatný zákon. „U cestovních nákladů zdůrazňujeme, že oproti plánovanému rozpočtu, který činil 32,036 milionu korun, došlo k úspoře, čerpáno bylo 27,751 milionů korun. (...) Náklady na samotné zahraniční cesty poslanců činily v minulém roce 17,5 milionu korun, což je opět částka oproti schválenému rozpočtu nižší (rozpočet počítal s částkou 24,5 milionu korun),“ tvrdí Lustigová s tím, že na cestách plánuje sněmovna šetřit dále.

Má ale i argument, proč některé údaje stouply. „S ohledem na nebývale vysokou míru inflace nelze srovnávat „předcovidové“ roky a současnost, protože se za tu dobu výrazně zvýšily náklady, což se pochopitelně promítá i do rozpočtu Poslanecké sněmovny. Připomínáme, že Poslanecká sněmovna je nyní vázána tzv. konsolidačním balíčkem a na rok 2024 došlo ke snížení rozpočtu o 51 milionů korun ve srovnání s rokem předcházejícím. Závazky směřující k úsporám v oblasti provozu naplňujeme,“ doplnila Lustigová.