Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. Podle Stanjury je potřeba odstraňovat překážky pro soukromé investice.

V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 43,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta. V letošním roce bude třeba na dluhové financování 468,8 miliardy korun, což odpovídá 6,1 procenta HDP, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výpůjční potřeba bude o 191,2 miliardy korun nižší než v roce 2023, v poměrném vyjádření klesne z loňských devíti procent HDP.

Pokles je dán menším objemem splatných státních dluhopisů v letošním roce, když splátky státního dluhu dosáhnou 212,4 miliardy korun, o 159,1 miliardy korun méně než v roce 2023. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Letos je na obsluhu státního dluhu rozpočtováno 95 miliard, v příštím roce se má jednat o 110 miliard korun a v roce 2026 dokonce o 120 miliard. Po roce 2023 je dluh 3,111 bilionu korun, ještě v roce 2019 byl dluh 1,64 bilionu, jedná se tedy o nárůst o 14 procentních bodů vůči HDP. Z toho 12 p. b. ale narostlo do roku 2021, od té doby růst poměru k HDP zastavil.

Od letošního ledna vstoupil v platnost tzv. konsolidační balíček. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že výsledek loňského rozpočtu s deficitem 288,5 miliardy je jen dalším důkazem, že konsolidace je potřeba.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka v komentáři pro deník Echo24 řekl, že konsolidační úsilí vlády si vyžádalo mnoho politického kapitálu, když řada voličů „soptila nad dopady opatření na jejich peněženky“. „Snížit každoroční zadlužování státu bylo a je stále potřeba. Oceňuji proto úsilí současné vlády. Doufám, že v tomto úsilí bude vláda dále pokračovat. Schodek 288,5 miliard je astronomické číslo a práci tak nelze vnímat jako dokončenou,“ uvedl Peterka s tím, že takové tempo zadlužování je dlouhodobě neúnosné

„Hledání dalších úspor bude velmi náročné. První konsolidační balíček posbíral spoustu nízko visícího ovoce. Škrtalo se na očekávaných místech a došlo také k očekávané parametrické úpravě spousty daní. Pro úsporu dalších 100 miliard bude třeba jít hlouběji do rozpočtu a zvážit další návrhy NERVu a dalších odborníků, a to včetně těžko prosaditelných novinek v podobě slučování center obcí, racionalizace vězeňské správy, počtu policistů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru a další zvyšování daní,“ míní Peterka s tím, že další úspory by byly i politicky velmi náročné.

Dluhová brzda se jen oddálila

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) je konsolidační balíček dobrý start. Předseda NRR Mojmír Hampl už dříve uvedl, že je vidět, že určité změny se dějí, ale zatím ne v takové míře, aby umožnily vrátit veřejné finance k udržitelnosti. „Tuto nerovnováhu nevyřeší pouze ekonomický růst, proto vítáme aktivní kroky, které vláda po schválení konsolidačního balíčku podnikne jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. Opatření pro roky 2024 a 2025 však vnímáme jen jako dobrý začátek, v konsolidaci je nutné pokračovat i po příštích sněmovních volbách, jakkoli kalibrace těchto opatření musí brát v úvahu makroekonomickou situaci České republiky,“ řekl Hampl.

Hampl poukazuje na to, že od letošního roku má státní rozpočet výrazně více valorizovaných položek. „Jestliže jsme do roku 2023 vstupovali s jedinou indexovanou, valorizovanou položku, tedy s důchody, tak v roce 2024 máme automaticky valorizované čtyři položky – penze, platby za státní pojištěnce, ve školství ve smyslu známého pravidla 130 procent pro učitele a pak také výdaje na obranu,“ řekl Hampl s tím, že bez konsolidačního úsilí by ČR narazila na dluhovou brzdu v roce 2028, nyní se dluhová brzda odsouvá na roky 2031 nebo 2032.

Osobní ambice ministra Stanjury

Ministr Stanjura na dotaz deníku Echo24 řekl, že se zmíněný strmý růst dluhu podařilo zastavit, ale zatím ne otočit. „Posunutí termínu potenciálního nárazu na dluhovou brzdu je pro nás dobrá zpráva. Já mám osobní ambici, abychom po čtyřech letech měli na konci našeho volebního období veřejný dluh zhruba stejný jako na začátku. Nebo skoro stejný, a rozdílem třeba jedné nebo dvou desetin. Dramatický nárůst dluhu se za dva roky podařilo zastavit. Ten nárůst se ale nedá omluvit jen covidem, protože my máme mezinárodní srovnání a vidíme, o kolik rostlo nebo kleslo zadlužení jednotlivých států od roku 2019,“ uvedl Stanjura s tím, že ještě je potřeba počkat, jaká budou mezinárodní data na evropské úrovni za rok 2023.

„Ten nebezpečný trend jsme bezpochyby zastavili, ještě jsme ho ale neotočili. Abychom mohli snižovat, tak potřebujeme silnější hospodářský růst. To je pravda. A na co se možná bude potřeba zaměřit a my o tom jednáme se zástupci podnikatelské veřejnosti, je to, jak odstraňovat překážky pro soukromé investice, protože potřebujeme masivní soukromé investice, nestačí jen investice státu,“ řekl Stanjura.