Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.

Podle Stanjury musí například jednotlivé resorty pokračovat ve škrtech v dotacích. „Ten příběh nekončí. My (Ministerstvo financí) už nemáme škrtat co, ale budu určitě apelovat na ostatní ministry, že tím práce neskončila. Začala,“ řekl ministr pro server Seznam Zprávy v diskusi na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Že je potřeba dál šetřit si myslí i ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. „Určitě platí, že práce na konsolidaci veřejných financí ani zdaleka neskončila. Vždyť i s přijatým konsolidačním balíčkem bude deficit v příštím roce 250 miliard, což je strašidelné číslo, se kterým se nesmíme smířit a které je jasným důkazem, že naše veřejné finance nejsou zdaleka uzdravené,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Vláda se podle něj musí zaměřit na další úspory a to na straně výdajové. „Určitě je pořád prostor v oblasti podnikatelských dotací, které se zatím nepodařilo výrazně snížit. Vedle konsolidace veřejných financí ale nesmí vláda ve své hospodářské politice zapomínat na to, že máme problém s ekonomickým růstem, přesněji řečeno nárůstem. Musí přijít snaha o deregulaci ekonomiky, zjednodušení podmínek pro podnikání, liberalizaci zákoníku práce a podobně,“ uvedl Skopeček.

Ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že podstatnou součástí konsolidace veřejných financí jsou také úpravy v důchodovém systému. „Podstatné změny v prvním pilíři již ministr Marian Jurečka představil a nezbytné změny legislativy budou projednávány v Parlamentu od jara 2024. Dlouhodobě ke stabilizaci veřejných financí přispějí i prorodinné prvky reformy, které podpoří porodnost,“ řekl Kohajda.

„KDU-ČSL považuje za nezbytné pracovat také na třetím pilíři, kdy se tento pilíř musí stát přitažlivějším pro dobrovolné spoření lidí. V tomto pilíři zrealizované úspory však musejí být vhodněji zapojeny do pravidelných důchodů budoucích seniorů. Cílem lidovců je zajistit budoucím seniorům důstojné důchody ze státních i soukromých zdrojů,“ dodal Kohajda.

Věda a výzkum nebo návrat rodičů do práce

Že je potřeba dál škrtat, si myslí i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Úspory musíme hledat neustále, zejména ty provozní. Je potřeba dokončit důchodovou reformu, zrychlit digitalizaci a rušit zbytné agendy. Díky tomu dosáhneme dalších úspor. Velmi dobře se to daří třeba ministrovi zdravotnictví,“ sdělil deníku Echo24 Jakob.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček redakci řekl, že pro Starosty je prioritou samotné pokračování konsolidace. „Je důležité pokračovat v úsilí konsolidovat schodek státního rozpočtu, především jeho strukturální část. Chceme, aby i v následujících letech klesal poměr schodku vůči HDP. Důležitá je pro nás také práce na změně výdajových poměru státního rozpočtu více ve prospěch investičních a přírůstkových výdajů, jako je například dopravní a energetická infrastruktura, či věda a výzkum,“ uvedl pro Echo24 Vlček.

Náměstek ministra financí Jiří Valenta (Piráti) pro Echo24 řekl, že česká ekonomika se na rozdíl od jiných zemí Evropské unie ještě nedostala nad úroveň předcovidového období, proto je podle něj třeba se soustředit na reformní kroky. „Čas prosadit reformy tady (do konce volebního období) stále ještě je. Jde o to, aby byly postaveny na zdravých principech a měly dlouhodobý charakter,“ míní Valenta.

Valenta považuje za důležitý výchozí bod schválený konsolidační balíček, Piráti ale mají další priority „Mezi reformami, které vidíme jako prioritní, patří například mnohem lepší dostupnost předškolní péče. To umožní například rychlejší a flexibilnější návrat rodičů do práce po rodičovské dovolené, což přinese výrazná vylepšení jak pro ekonomiku, která postrádá pracovní síly, tak i pro samotné rodiny i pro příjmy státu,“ řekl redakci Valenta.

„Také jednoznačně podporujeme vstup České republiky do tzv. ERM II, tedy navázání koruny na euro. To ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze státního dluhu, a výhody to přinese soukromému sektoru a domácnostem. Získali bychom tím rovněž možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny, což je pro nás, jakožto exportně orientovanou ekonomiku, podstatná výhoda,“ dodal Valenta.

„Na ozdravení veřejných financí chceme navázat snižováním byrokracie a příznivějším podnikatelským prostředím, posílením pracovního trhu o skupiny, které dnes čelí překážkám například snížením podílu lidí v tzv. šedé ekonomice a také podporou investic a inovací,” dodal Valenta.