Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 252 miliard korun

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák

„Milé děti, profesor, nezvládl by ani první třídu,“ opřel se Babiš do Fialy ve sněmovně

Další důležité téma v Poslanecké sněmovně, další výživný projev expremiéra Andreje Babiše – tak by se dalo shrnout dění z dolní komory v poslední době. Šéf hnutí ANO ve středu opět vystoupil s kritickou řečí během závěrečného projednávání návrhu státního rozpočtu. Během něj opakovaně obviňoval předsedu vlády Petra Fialu z nekompetentnosti a vrstvil jednu hlášku za druhou. Návrh státního rozpočtu předpokládá meziroční snížení schodku o 43 miliard korun na 252 miliard, poslanci o něm mohou hlasovat až do půlnoci.

Ostrov sebevrahů a čtení Ferdy Brabence. ANO zase ve sněmovně chystá peklo k rozpočtu a energiím

V Poslanecké sněmovně se po čase schyluje k dalším intenzivním jednacím dnům. Ve středu jde totiž do dolní komory k projednání v závěrečném kole návrh státního rozpočtu pro rok 2024, hned o den později se pak mají zákonodárci mimořádně sejít kvůli cenám energií. Opozice se chystá na obě schůze, podle hnutí ANO se mají vládní strany připravit na nové kolo obstrukcí i drsné projevy. Sněmovna jej vzhledem ke koaliční většině pravděpodobně schválí.

Bude se reálně vyhazovat. Vláda škrtá tisíce úřednických míst, nejvíce od roku 2015

Počet osob zaměstnaných ve státních úřadech se sníží nejvíce od roku 2015. Vyplývá to ze systemizace, kterou ve středu projednala a schválila vláda Petra Fialy (ODS). Poprvé se systemizace schvalovala právě před osmi lety. Podle neoficiálních informací by mělo ubýt celkem přes 2600 míst a mělo by se skutečně i vyhazovat, nikoliv jen škrtat neobsazená místa.

Sněmovna USA schválila návrh na odvrácení rozpočtové krize, na řadě je Senát

Americká sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu, nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, neschválí-li do té doby Kongres nový rozpočtový návrh.

Miliardy na fakturu občanům? Vládě to rozmluvíme, chystá se opozice na hlasování o rozpočtu

Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.

„Prekérní zaměstnání.“ Schválený balíček zavaří rodinám s dětmi a potrápí i dohodáře

„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.

Den D pro dohodáře. Senát má posvětit další byrokracii i tvrdé zdanění

Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.

Balíček v Senátu drhne, problémy vidí i koaliční senátoři. Vrácení sněmovně by bylo kritické

Vládní konsolidační balíček v Senátu drhne. Dva ze tří výborů jej nepodpořily a někteří koaliční senátoři oslovení deníkem Echo24 uvedli, že spatřují řadu problémů. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jednoznačně řekl, že balíček nepodpoří a domnívá se, že Senátem neprojde. Ostatní čekají na pozměňovací návrhy. Návrat do sněmovny by byl podle představitelů koalice zejména časový problém, znamenalo by to znovu projít „opozičním šílenstvím“. Na plénu je balíček příští týden.

Odhadům navzdory. Letošní schodek 295 miliard už se dodržet podaří, míní vláda i experti

Za leden až říjen hospodařil stát s deficitem 210,7 miliard. V samotném říjnu byl rozpočet v deficitu 30 miliard. Jedná se o první měsíční deficit od května. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už nyní tvrdí, že se podaří dodržet schválený schodek ve výši 295 miliard korun. To potvrzují i experti, kteří přitom v podstatě celý letošní rok tvrdili opak. Pomáhají příjmy z Evropské unie, ale také vyvedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura

Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.

Školy chtějí více peněz. K ničemu to nevede, vzkazuje ministerstvo

Očekávaný rozpočet ministerstva školství zjevně vnáší rozbroje i mezi jeho poradce. Školy napříč úrovněmi požadují více peněz, učitelé jsou zklamaní z nesplněného slibu ohledně navyšování platů a experti vypočítávají dlouhodobý „dluh“ řady předcházejících let. Z ministerstva školství však zní poměrně nekompromisní zpráva: rozpočet za poslední roky rostl a na kvalitě se to moc neprojevilo.

Rozpočet ve sněmovně: Koalice připouští drobné změny, Schillerová chce úplné přepracování

Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok začnou ve středu v prvním čtení projednávat poslanci. Představitelé vládní pětikoalice očekávají jeho schválení, pro deník Echo24 nicméně připouští, že by ještě mohlo dojít k drobným změnám v rámci jednotlivých kapitol. Návrh počítá s deficitem ve výši 252 miliard, jednalo by se tak o pátý nejvyšší schodek v české historii. Hnutí ANO navrhne vrátit návrh k přepracování.

Daňová anatomie konsolidačního balíčku. Kdo všechno ostrouhá?

V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Rodiny s dětmi se prohnou nejvíc. Kvůli balíčku můžou platit desítky tisíc ročně navíc

Nejvíce se nově schválený vládní konsolidační balíček prodraží rodinám s dětmi a s průměrným příjmem. Vyplývá to z výpočtu společnosti BDO, podle něhož takové rodině stoupnou odvody na daních a dalších poplatcích asi o 10 procent ročně. V extrémních případech tak rodiny mohou platit o desítky tisíc korun navíc. V běžných případech budou muset lidé dát asi o 2 až 5 procent více. Balíček obsahuje úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.

„Černý pátek třináctého. Pošlapali jste vlastní prohlášení.“ Schillerová a další cupovali balíček

Schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně okamžitě vyvolalo nevoli opozice, podle které vláda Petra Fialy porušila své předvolební sliby. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové znamená balíček dosud nejvyšší zvýšení daní v Česku, dnešek je černým pátkem pro tuzemskou ekonomiku, dodala. Nevyloučila, že ANO napadne předpis u Ústavního soudu kvůli ukončení rozpravy či zpětné účinnosti, řekla. Nechtěla ale předjímat, ANO vyčká na rozhodnutí Senátu a prezidenta Petra Pavla o balíčku. Podle šéfa SPD Tomia Okamury koalice flagrantně porušila své předvolební sliby, že nezvýší daně.

Koalice protlačila sněmovnou největší změny v daních za poslední léta. „Měli jsme pravdu,“ vzkázal Stanjura

Poslanecká sněmovna v pátek hlasy pětikoalice odhlasovala takzvaný konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Pro bylo 108 poslanců z přítomných 194. Hlasování trvalo asi hodinu a půl, bylo totiž třeba vypořádat se s více než 80 pozměňujícími návrhy, vládní koalice je ale opozici v drtivé většině případů smetla ze stolu Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.

PŘEHLEDNĚ: Den D pro českého poplatníka. Poslanci budou po měsících hlasovat o balíčku

Dnes v 11:00 – tehdy začne finální hlasování o vládním konsolidačním balíčku. Pětikoalici se v týdnu totiž i přes kritiku opozičních poslanců podařilo protlačit pevný čas hlasování. Vládní novela šesti desítek zákonů, kterou původně kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) předložil, má stovky stran. Koalice k ní připravila celkový pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran, další změny chtějí protlačit i hnutí ANO a SPD. Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců. Redakce přináší přehled toho, co se má změnit.

„Vláda se uchyluje k laciným trikům.“ Daňové zatížení se zvýší

Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.

Od ledna přijde další zvýšení daní. „Slibované úspory v dotacích byly od začátku nereálné“

Na začátku jara vláda po dlouhých průtazích představila konsolidační balíček. Slibovala veřejnosti výrazné škrty ve výdajích, nezvyšování přímých daní a zbrzdění zadlužování. Kabinet Petra Fialy si však konečnou podobou balíčku, který se promítá do návrhu státního rozpočtu na příští rok, vyplýtval velkou část politického kapitálu a rozhněval téměř všechny voliče. Zvedl daně, zavedl nové kvazidaně a deficit meziročně sníží o pouhých padesát miliard.

„Spořte, ale ne v mé kapse.“ Kompromis vládních stran se rodil těžce, nadšení se nekoná

Sám bych na příští rok navrhl klidně rozpočet s deficitem pod 200 miliard, nebyla na tom ale politická shoda. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že na žádné z 55 úspor v rámci konsolidačního balíčku nebyla většinová shoda. Oslovení předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice pro Echo24 řekli, že výsledek jednání je vyjádřením politické reality. Zaznívá nicméně, že strany měly jiné představy.

Kalousek proti vládě: Výdaje státu stoupají, k poklesu v roce 2024 nedojde. „Je to jen marketing“

Vláda minulý týden představila “odpovědný rozpočet“, který podle ní počítá se snížením objemu výdajů. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) však soudí, že se o skutečný pokles státních výdajů v roce 2024 nejedná. „Je to jen prvoplánový marketing,“ uvedl Kalousek na platformě X. Rozpočtem na rok 2024 se bude v druhé polovině října zabývat Poslanecká sněmovna.

Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, celkem za 84,1 mld. Kč

Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí. Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.

Stát zvýšil své příjmy z daní, nejvíc se „prohnuly“ firmy

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob neboli firemní daně, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu fyzických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Na škrty má letos Stanjura jen přes 80 dní, windfall tax je hluboce pod odhadovaným výnosem

Státní rozpočet hospodaří po třech čtvrtletích s deficitem ve výši 180,7 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Podle ekonomů se tak nenaplnily nejčernější scénáře, sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně varuje před výdajově náročným koncem roku. Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není překvapující.

ČEZ zachraňuje stát

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Rozpočet se v září vyvíjel příznivě, Stanjura ale varuje před koncem roku a avizuje škrty

Deficit státního rozpočtu je po třech čtvrtletích na úrovni 180,7 miliard korun. Poprvé jsou v něm také zahrnuty příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí chystá ještě letos škrty v celkové výši asi 20 miliard korun, ušetřit už se podařilo šest až sedm miliard. Celkový deficit je plánován na 295 miliard. Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.

Státní zaměstnanci si příští rok polepší o víc než tisícovku. Průměrně budou brát 44 059 korun

Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

„Vše, co ušetří, obratem jinde utratí.“ Příští rok si vláda vezme víc peněz od všech občanů

Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?