Deficit státního rozpočtu je po třech čtvrtletích na úrovni 180,7 miliard korun. Poprvé jsou v něm také zahrnuty příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí chystá ještě letos škrty v celkové výši asi 20 miliard korun, ušetřit už se podařilo šest až sedm miliard. Celkový deficit je plánován na 295 miliard.

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard korun, které provádíme průběžně. Ty se týkají provozních výdajů státu a národních dotací,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta. Rozpočet poprvé zahrnuje mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (25,6 miliardy). Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka

Ministerstvo financí podle svých slov aktuálně provádí celý soubor rozpočtových opatření, který v objemu ušetří právě 20 miliard do konce tohoto roku. „V této chvíli jsou již provedena opatření v řádu šesti až sedmi miliard korun, ostatní budou následovat v návaznosti na plnění státního rozpočtu za první tři čtvrtletí, kdy už bude zřejmé, ve kterých oblastech rozpočtové kapitoly nedočerpají své plánované výdaje,“ uvedla pro Echo24 v minulém týdnu mluvčí MF Gabriela Krušinová.

Problémy letošního rozpočtu

Podle expertů není udržení letošního schodku pravděpodobné, nepočítal totiž například s mimořádnou valorizací penzí. Národní rozpočtová rada navíc upozorňuje na vládní fauly při letošní rozpočtové tvorbě. „Byly rozpočtovány příjmy, u nichž bylo krajně nepravděpodobné, že budou naplněny tak, jak byly schváleny. Nebyli jsme šťastní z toho, že naopak nebyly rozpočtovány výdaje, u nichž bylo velmi pravděpodobné, že nastanou, to byla ta valorizace penzí,“ uvedl šéf NRR Hampl.

„Druhý problém je, že dochází k zatmění rozpočtové sféry vyváděním peněz do mimorozpočtových fondů. Bohužel řada lidí na to skočila a neustále porovnává těch 295 miliard deficitu z letošního roku s loňským rokem a tak dále,“ uvedl člen rady Jan Pavel s tím, že je vždycky potřeba vidět třicet miliard, které jsou uloženy v mimorozpočtovém Státním fondu dopravní infrastruktury. „A podle zpráv, které máme například z řídícího výboru, to na příští rok bude zase. To je vysoce problematické, protože veřejné finance mají být transparentní,“ uvedl Pavel.

Hampl k tomu dodal, že porušováním pravidel se zbytečně vláda ocitá pod tlakem. „Možná to vypadá, že mluvíme hrozně abstraktně, ale to je úplně normální selský rozum při rozpočtování. U těch výdajů, které jsou nejisté, máte spíš počítat, že přijdou. A u těch příjmů, které jsou nejisté, máte spíše počítat, že nepřijdou. To je prostě úplně normální základní selský rozum,“ řekl Hampl.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší od roku 1993 po letech 2021 a 2020. Na příští rok vláda navrhuje rozpočet s deficitem ve výši 252 miliard korun.

Vládní dluh

Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy korun na 3,151 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 24,7 miliardy korun lepší výsledek. „Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 0,8 procentního bodu a dosáhla výše 44,3 procenta HDP,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.