Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?

„Nejhorší je samotná výše navrženého deficitu, tedy 252 miliard korun. Takto gigantický deficit by bylo možné s přimhouřenými očima tolerovat v případě, kdy by vláda očekávala v roce 2024 drtivou ekonomickou krizi a chtěla ji odvrátit pumpováním masivního množství peněz do ekonomiky. To ovšem není náš případ. Ministerstvo financí i většina ostatních analytických institucí očekává v roce 2024 solidní růst HDP přes 2 procenta, což lze v českém kontextu považovat za normální ekonomické počasí,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Podle Hradila je naprosto šílené, že si náš stát musí půjčovat takto obří množství financí v situaci, kdy se nic mimořádného neděje. „Zároveň se stáváme i evropskou raritou, když většina ostatních zemí po pominutí pandemické a válečné krize své rozpočty již narovnala a předchozí dluhy splácí, zatímco my naopak plánujeme je dále navyšovat prakticky nezměněným tempem,“ říká.

Deficit 252 miliard odpovídá zhruba 25 tisícům korun na každého Čecha, včetně kojenců, dodává pro ilustraci Hradil. „Průměrná čtyřčlenná rodina si tak prostřednictvím vlády příští rok na finančním trhu vypůjčí 100 tisíc korun, které bude muset v budoucnu splatit i s úroky prostřednictvím daní. Takový krok by bylo možné pochopit v nějaké krizové životní situaci, ovšem v normálním roce je to skutečně na pováženou,“ dodává.

Bývalý ministr financí a velký kritik vládní rozpočtové politiky Miroslav Kalousek zase upozorňuje na to, že vláda si oproti červencové makroekonomické prognóze, ze které vychází odhad příjmů, do příjmů rozpočtu najednou přidala 19 miliard korun. „Aby mohla o 19 miliard zvýšit výdaje. Výdaje utratí zcela jistě, příjmy jsou zcela na vodě,“ tvrdí Kalousek.

Kromě toho upozorňuje i na 26 miliard z deficitu, které vláda převedla na Státní fond dopravní infrastruktury, a tuto částku již k rozpočtovému schodku nepřičetla. „Deficit vládního hospodaření tak bude i v příštím roce atakovat hranici 300 miliard a bude vysoko přes 3 procenta HDP. V žádném případě se tak nejedná o odpovědný rozpočet. Je to rozpočet, který extrémně zadlužuje budoucnost a silně podpoří inflaci. Ještě horší je střednědobý výhled na léta 2024 a 2025. Navrhované deficity 235 a 220 mld jsou konsolidací jen kosmetickou, spíše jsou jen konzervací špatného hospodaření,“ uvedl exministr financí.

Také podle Hradila je až příliš zřejmé, že vláda v rámci pětičlenné koalice jednoduše nenašla shodu nad nezbytnými úspornými opatřeními a uchyluje se proto k laciným trikům a výmluvám, kterými obhajuje neplnění předvolebních slibů, tedy konsolidaci veřejných financí. „Žádná konsolidace se nekoná a v tomto volebním období již evidentně ani konat nebude. Vše co vláda slavně ušetří konsolidačním balíčkem obratem utrácí jinde a výsledný stav je prakticky stejný jako před zahájením jejího konsolidačního úsilí,“ domnívá se.

Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Rozpočet nyní dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.

Proti letošnímu roku příjmy státu mají vzrůst o 12 miliard korun, výdaje klesnout o 31 miliard korun. Znamená to první pokles výdajů státu od roku 2016. Schodek by měl příští rok činit 2,2 procenta HDP, klesne z letošních 3,6 procenta HDP.