Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 269 miliard korun, v samotném listopadu byl rozpočet v deficitu 58 miliard korun a dvanáctiměsíční saldo pokleslo na -292 miliard. Takové jsou základní hodnoty státního rozpočtu po listopadu. Navzdory původním odhadům ve výši až 400 miliard, se nakonec podle expertů, které oslovil deník Echo24, v roce 2023 podaří udržet schválený deficit. Radost z toho ale nikdo mít nebude.

Rozpočet na rok 2023 byl schválen ve výši 295 miliard. Během roku řada expertů mluvila o tom, že se deficit nepodaří udržet a schodek vyroste až k hranici 400 miliard. To se nakonec nestane a pravděpodobně se schválený deficit udrží. Pomohly hlavně příjmy ve velmi úspěšné druhé polovině roku.

„Uplynulo léto a s ním mimořádné příjmy v podobě dividend z ČEZu a daně z neočekávaných zisků a rozpočet se od října propadl do obvyklého deficitu. V listopadu měsíční deficit činil 58 miliard, což je horší výsledek než v listopadu 2022. Rozpočet drží nad vodou příjmy z EU. Bez nich by deficit činil 297 miliard a byl tak horší než celoroční plán,“ uvedl v komentáři zaslaném redakci analytik společnosti Deloitte Václav Franče.

„Nadále se také daří vybírat daň z příjmu právnických osob, za 11 měsíců se vybralo více, než byl plán na celý rok. Firmy v energetice a finančním sektoru měly loni slušné zisky a letos z nich odvádí daně. Stále zaostává daň z nadměrných zisků, na které se zatím vybralo 26 miliard ale celoroční plán byl 85 miliard. Letos se již mnoho nevybere. Tato daň je zklamáním,“ dodal Franče s tím, že vláda letos pravděpodobně plánovaný deficit dodrží.

„Ale bez nad očekávání dobrých příjmů z EU a nad očekávání dobrého výběru DPPO (firemních daní) by se udržet plánovaný deficit rozpočtu nepovedlo. Vláda si rovněž pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ míní Franče s tím, že ale pro tuto vládu však není udržitelnost veřejných rozpočtů priorita číslo jedna, priorita je spíše zestátňování energetiky.

Naivní prognózy z prvních měsíců

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka udržení schválené výše deficitu neznamená, že podle plánu budou odvíjet příjmy i výdaje, protože ty nejspíše zůstanou pod schválenými hodnotami. „To, že rozpočet nejspíš skončí s deficitem pod hranicí 300 miliard, jde na vrub především vysoké dividendě z ČEZu, díky které stát získal přes 50 miliard korun. Tato dividenda plus windfall tax a odvod z nadměrných příjmů vykryje náklady na kompenzace drahých energií,“ řekl pro Echo24 Dufek s tím, že velkou vzpruhou je letos i daň z příjmů právnických osob, což je podle něj jediná daň, kterou se zatím daří plnit.

„V každém případě, i když rozpočet dopadne takto ‚dobře‘, radost z toho snad mít nikdo nemůže. Schodek okolo 300 miliard korun rozhodně není vizitkou odpovědného hospodaření státu,“ doplnil ekonom.

Hlavní ekonom Trinity Bank uvedl, že potenciální udržení letošního rozpočtu bude prvním skutečně hmatatelným důkazem, že se daří postupně stabilizovat veřejné finance. „V příštím roce by měl být výsledek ještě citelně příznivější, i díky konsolidačnímu balíčku, a to zejména ve vyjádření zadlužení v poměru k HDP, které je ovšem tím nejdůležitějším ukazatelem zadlužení,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že dodržení letošního plánovaného schodku není žádným překvapením. „Ministr Zbyněk Stanjura už od léta vysílal signály, že výsledek za celý rok nejspíš nebude daleko od plánu, a ani každoměsíční výsledky počínaje červnem nezavdávaly důvody pro očekávání nějakého dramatického překročení plánovaného čísla,“ uvedl Skořepa s tím, že při čtení výroků, že letošní rozpočet může skončit schodkem až kolem 400 miliard korun, mu nebylo jasné, kde se takové divoké úvahy berou.

„Tedy pokud nešlo o naivní prognózy trendu z prvních měsíců roku bez uvážení skutečnosti, že letos byly výdaje trochu nerovnoměrně nahrnuty víc do první půlky roku a příjmy do druhé půlky,“ dodal Skořepa.

Podobně hovoří i Kovanda. „Většina ekonomů odhadovala schodek kolem 315 nebo 320 miliard korun, takže ten rozdíl není tak značný. Sumy kolem 400 padaly spíše okrajově a zohledňovaly vývoj v krajním scénáři. Ovšem samo ministerstvo financí letos v polovině roku apelovalo na jednotlivé resorty, aby ještě letos realizovaly dodatečné úspory, nad rámec rozpočtu na letošek, v rozsahu desítek miliard korun,“ připomněl ekonom a dodal, že ani ministerstvo si tedy zjevně nebylo jisté, jak hospodaření dopadne.

„Podobné pochyby vyjadřovala ostatně také třeba Národní rozpočtová rada. Takže to, že se nakonec schodek vejde do částky 295 miliard, pokud se tak stane, je zčásti výsledkem tlaku na úspory, zčásti ovšem také toho, že se stabilizovaly ceny energií, a dokonce na burze poměrně znatelně klesly,“ poukázal Kovanda.