Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.

Předloni šlo pouze na renty policistů nebo hasičů 6 miliard korun, připočteme-li i vojáky, je to celkem 12,5 miliardy korun ročně. To nicméně vytváří další tlaky na státní rozpočet, více příslušníků by totiž do budoucna znamenalo další náklady na výsluhy, na které má nárok každý po 15 letech ve službě. Ještě v roce 2018 stát na výsluhách dle nedávného zjištění deníku Echo24 vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a v roce 2022 už na 6 miliard.

Podle Ekonomického deníku pak vloni zaplatil stát celkem bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,02 miliard korun, což představuje pokles oproti roku 2022. Některé bezpečnostní složky totiž provedly reorganizaci a optimalizaci personálních zdrojů, což vedlo k nižšímu počtu odcházejících příslušníků, a tím i k nižším nákladům na výsluhy​. Menší počet nově odcházejících příslušníků do výsluhy ve srovnání s předchozími roky také přispěl k poklesu celkových nákladů. V roce 2023 odešlo do výslužby například 1138 vojáků, což bylo méně než v předchozích letech​.

Nejvyšší měsíční výsluha nicméně i tak činila 104 tisíc korun. Deset nejvyšších výsluh se pohybuje mezi 60 tisíci korun a 104 tisíci korun měsíčně. I přes pokles v roce 2023 se očekává, že výdaje na výsluhy v budoucích letech opět porostou.

Do voleb žádná změna 

Stát totiž úpravy výsluhového systému dlouhodobě odmítá, podle všeho se do příštích sněmovních voleb nic měnit nebude. „Ministerstvo vnitra nechystá v problematice nastavení výše výsluhového příspěvku žádné změny,“ sdělila redakci Echo24 mluvčí resortu vnitra Hana Malá.

K úpravě přitom vyzývají někteří ekonomové, redukce počtu policistů a dalších se spolu s rentami objevila i mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Naopak se zdá, že se bude do budoucna přidávat na platech, a tedy i posléze na výsluhách.

Obsahují to návrhy novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterou ministerstvo vnitra finišuje ve spolupráci s odborovými svazy v segmentu. Poslední větší setkání se konalo v dubnu. „Zástupci NOS PČR šli na jednání s hlavními tématy, jež stanovily svazové výbory koncem února. Tedy požadavek stravného, navýšení rozpočtu bezpečnostních sborů, služebních příjmů a platů minimálně o 10 procent, systémové nastavení rozpočtu na rok 2025, včetně trvalého zavedení příspěvku na stravování,“ informovaly policejní odbory (NOS PČR).

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je přitom nakloněn těmto požadavkům víceméně vyjít vstříc. „K požadavku odborových organizací o navýšení platů příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů několikrát zmínil, že o to bude usilovat, a to s přihlédnutím k vývoji rozpočtu. Z hlediska NOS PČR byl vznesen reálný požadavek navýšení minimálně o 10 až 15 procent, přičemž k tomu je třeba navýšit rozpočet jako celek, neboť zvýšení tarifů je spojené s tzv. nadtarify, jako jsou úhrada přesčasů, nemocenské, výsluhových nároků apod. K tomu je potřeba přičíst příspěvek na stravování a zohlednit snížené finanční prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb,“ informují odbory policie.

„K přípravě novely zákona zdůraznil, že plní slib, že se novela nebude týkat změn výsluhových nároků. Pro její včasné projednání je potřeba dokončit přípravu nejpozději do konce června tohoto roku,“ doplnily odbory.

Jedinou výraznější změnou obsaženou v novele týkající se výsluh, je jejich odebrání v případě hrubého porušeení zákona. Novela také zachovává nárok na odchodné a výsluhový příspěvek i jejich výši, ale zamezuje právě pobírání výsluhového příspěvku v případě odsouzení za úmyslný trestný čin. Zavádí mechanismus přepočtu výsluhového příspěvku a novelizuje ustanovení o valorizaci, souběhu s důchody, informační povinnosti, srážkách a výplatě.

Systém výsluh

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se ale normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let, jako je tomu například na Slovensku.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. Redakce se vloni v rámci dotazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc. Tyto částky od té doby ještě vzrostly.

Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.

Rozdávačné Česko

Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.