Maďarský premiér a častý hlasitý kritik současné Evropské unie Viktor Orbán zahájil ve slovenských novinách jménem maďarské vlády kampaň za reformu EU. Inzerce obsahuje sedm bodů, ve kterých Orbán shrnuje potřebné zásadní změny uvnitř unie. Kritizuje například instituci europarlamentu, varuje před masivní nelegální migrací a další možnou pandemií a mimo jiné požaduje také přijetí Srbska mezi členské země.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Novinářům to při odchodu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinovém nočním jednání summitu v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že na setkání s Putinem ještě nenastal čas.
Středeční fotbal Německo–Maďarsko v Mnichově je svého druhu zlom. Nikoliv snad proto, že dění mimo hru narušilo představu o tradičně přátelském vztahu mezi oběma národy, byť masové pískání a bučení při maďarské hymně na stadionu v Mnichově by před 15 či 20 lety skutečně byly nemyslitelné. Zlomový a v Evropě posledních desítek let nevídaný je rozsah, v jakém bylo mezistátní fotbalové utkání zneužito pro ideologii.
Směřuje už EU k rozpadu? Maďarsko a především jeho premiér Viktor Orbán čelí dosud nevídanému útoku od vzniku Evropské unie, který nějaká členská země zažila. Velmi výhružná slova padají na summitu EU směrem k Budapešti za nový zákon, který zpřísňuje tresty za pedofilii a zakazuje na školách propagaci homosexuality. Nejdále zatím zašel nizozemský předseda vlády Mark Rutte, který má za to, že Budapešť už v Evropské unii nemá místo.
Vatikán učinil krok k eventuálnímu svatořečení někdejšího francouzského politika Roberta Schumana, který je považován za jednoho z otců evropské integrace. Papež František schválil dekret, na jehož základě je nyní možné označit Schumana přídomkem ctihodný, informují dnes tiskové agentury. Oznámený postup je jedním z úvodních kroků obvykle dlouhého procesu, jenž může vést k takzvané kanonizaci, poznamenala agentura Reuters. Vatikán označil politika za muže katolické víry.
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl omezit pravomoci Evropského parlamentu (EP). Národním zákonodárným sborům by přisoudil právo zablokovat legislativní procesy EP, pokud by je shledaly v rozporu s kompetencemi členských států. Předseda maďarské vlády to dnes uvedl při projevu v Budapešt. „Ukázalo se, že parlament EU se ve vztahu ke kritériím evropské demokracie ocitl ve slepé uličce,“ řekl Orbán. Po vzoru Parlamentního shromáždění Rady Evropy by podle něj do EP měly napříště vysílat zástupce národní parlamenty.
Evropská unie by měla udržet dialog s Ruskem navzdory hlubokým rozdílům v pohledu na mnoho bezpečnostních otázek. Uvedla to v pátek německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem před společnou večeří. Francouzský prezident s názorem kancléřky souhlasil. „Rusko je pro nás velkou výzvou a je také kontinentálním sousedem Evropské unie a my potřebuje zaručit, že všechny hybridní útoky ustanou,“ uvedla Merkelová.
Za 14 let si možná Evropan nové auto na benzin či naftu nekoupí. Evropská komise projednává stanovení nulových emisí pro všechna benzinová nebo dieselová vozidla, prodávaná v Evropské unii, na rok 2035. S odvoláním na zdroje z EU o tom píše server Politico. Informace okamžitě vyvolaly ostrý odpor v automobilovém průmyslu, i když VW je už připraven. „Znamenalo by to nejen konec spalovacích motorů, ale i plug-in hybridů,“ uvedl Hildegard Müller z německé automobilové asociace VDA.
Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude ústavně zakotveno. Sněmovna dnes beze změn schválila toto senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, které je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Souhlas s novelou nyní ještě musí stvrdit horní parlamentní komora. Listina základních práv a svobod má podle předlohy nově obsahovat ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".
Česká republika je pevně začleněna do EU a otázka jejího členství v ní by neměla být součástí politické diskuse, domnívá se premiér Andrej Babiš (ANO). Neznamená to ale, že by proto mělo Česko automaticky přejímat vše, co vypracují „eurokrati“ v Bruselu nebo „progresivní politické elity ve velkých zemích“. Babiš to řekl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy v pražském Kongresovém centru. Podle Babiše být pevně integrován v EU znamená být velmi aktivním členem a když to je potřeba, tak mít odvahu být kritický.
„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)
Členské státy Evropské unie se připravují na zavedení takzvaných evropských covid pasů. Ty mají zájemcům usnadnit cestování, ve skutečnosti však především po technické stránce. Covid pas totiž neznamená zároveň snadnější pravidla pro překračování hranic, ta se v zemích budou stále lišit a držitelům pasů tak může stále hrozit karanténa či rozdílné podmínky například i pro očkované.
Nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) převzal kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), v níž čeští vyšetřovatelé zkoumají, zda mohl být kvůli čerpání dotací či veřejných zakázek ze strany koncernu Agrofert spáchán trestný čin. Z Česka úřad evropského žalobce zatím převzal 12 trestních kauz týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Napsal to v sobotu server iRozhlas.cz. Své firmy včetně Agrofertu vložil Babiš do svěřenských fondů.
Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155. Před rokem podobné kritické usnesení podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů.
Česko dostalo dopis od Evropské komise s reakcí na dřívější vyjádření ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k auditu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Serveru iROZHLAS.cz to řekl mluvčí MMR Vilém Frček. Obsah dopisu zatím nechtěl upřesnit. Česko počká na překlad dopisu, poté má dva měsíce na odpověď. Evropská komise, vrcholný orgán Evropské unie, zveřejnila v dubnu závěrečnou zprávu auditu, podle které je Babiš ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.
Bývalý eurokomisař a někdejší vrcholový ragbista Pavel Telička končí v politice. Rozhodl se vzdát všech volených funkcí včetně mandátu středočeského zastupitele za hnutí Hlas. Chce se plně soustředit na své podnikatelské aktivity a činnost v nevládních či občanských spolcích, už dříve rezignoval i na funkci předsedy Hlasu. Telička připomněl, že se velkou svého profesního života věnoval integraci ČR do EU a reprezentoval zemi ve strukturách tohoto společenství.
Někdejší předseda ODS Mirek Topolánek svého času hodnotil reálnou politiku svého předchůdce ve funkci Václava Klause slovy: „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Narážel na to, jak dlouho a urputně Klaus odmítal ukončit regulaci nájemného. Lidé z ODS si to tehdy vysvětlovali tím, že Klausova maminka žila v regulovaném bytě na Tylově náměstí na pražských Vinohradech. Tedy tím, že politická idea a rétorika vždy nakonec ustoupí čistě osobnímu zájmu.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Jedním z témat minulého týdne byl ochuzený pohled na minulost, jakého jsou současná média schopna. A to nejen u nás. V Británii zemřel ve věku 81 let Max Mosley, jehož jeden novinový nekrolog charakterizoval jako dlouholetého funkcionáře mezinárodní automobilové federace FAI a „zastánce ochrany soukromí“. Mosley zastánce ochrany soukromí byl, vedl o to soudní spory s jedním časopisem a pak ve Štrasburku. A o co vedl spor?
Premiér Andrej Babiš (ANO) opět předvedl svoji oblíbenou taktiku slibování všeho všem a přičítání si zásluh i za to, co se nikdy nestalo. Při hlasování o nedůvěře jeho vládě se premiér chvástal prosazením důstojných důchodů, radikálním navýšením platů a snižováním daní nebo zvyšováním životní úrovně a v neposlední řadě hájením českých zájmů v EU. Realita je ovšem zcela jiná. Důchodci jako Babišova cílová voličská skupina berou reálně menší důchody než za úřadu Miroslava Kalouska (TOP 09),
Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Nadprůměrně kladný postoj mají také k evropskému bloku jako celku. Naproti tomu nejméně ze všech chtějí posilovat kompetence unie pro lepší zvládání podobných zdravotních krizí v budoucnu. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který v zveřejnil Evropský parlament.
Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který začal v Lucemburku fungovat 1. června. Instituce by měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde zhruba o 60 trestních kauz. Informoval o tom český zástupce v úřadu Petr Klement, píše server iRozhlas. Předání kauzy potvrdil serveru dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Akutní fáze pandemie čínského viru skončila. Projevovala se bezprecedentním zásahem do běžného života, povinností nosit roušky, které také nejlépe symbolizovaly omezení práv a svobod včetně vyjadřování, a je završována povinně nepovinným plošným očkováním.
Od úterý 1. června si lidé budou moci z Očkovacího portálu občana na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stáhnout potvrzení o negativním testu, prodělané nákaze nebo očkování včetně první dávky. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda podle něj také schválila nový návrh novely zákon o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit vydávání evropských covid pasů. Jednotlivé státy si pro ně nyní nyní nastavují vlastní pravidla.
Čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v Evropské unii. Vyplývá to z analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro projekt České zájmy v EU. Nejpoctivější v účasti je šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), která se i přes své známé nedostatky v angličtině všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se neúčastnila zasedání ani jednou.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes doporučila nasazení vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer/BioNTech u dětí od 12 do 15 let. Oznámila to na twitteru s tím, že látka by měla být aplikována stejně jako dosud u již schválené kategorie starších 16 let, tedy dvěma injekcemi v rozmezí alespoň tří týdnů. Agentura poznamenala, že rozhodnutí o tom, zda a kdy vakcínu v této věkové kategorii nasadit, bude nyní na jednotlivých státech.
Minulý týden se na facebookovém účtu předsedy ODS Petra Fialy objevila tato slova: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
Po sedmi letech jednání s Evropskou unií švýcarská vláda rozhodla, že nepodepíše institucionální rámcovou dohodu s EU, která by zaručila Švýcarsku přístup na vnitřní trh EU. Informují o tom švýcarská a německá média. "Federální rada (vláda) zjistila, že rozhovory s EU nevedly k nezbytným řešením. Proto se Federální rada rozhodla ukončit jednání, “ oznámil ve středu v Bernu švýcarský prezident Guy Parmelin
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) však na summitu navzdory očekávání s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států neuspěl.
