Lídři EU vyjádřili solidaritu s Českem v kauze Vrbětice. Společné vyhošťování diplomatů summit neřešil
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) však na summitu navzdory očekávání s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států neuspěl. Ozývá se tak kritika, že Babišova vláda doplatila na svou nerozhodnost. Psali jsme o tom zde.
Summit se usnesl, že unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O společném vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.
Více než dvouhodinovou debatu o vztazích s Ruskem vedli šéfové států a vlád deset dní poté, co Moskva zařadila Česko na seznam zemí, které nejsou přátelské. Učinila tak zatím poslední krok ve sporu, který v polovině dubna zahájilo zveřejnění závěru českých tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli v roce 2014 ruští agenti. Česko se poté rozhodlo zásadně snížit obsazení ruské ambasády v Praze a početně jej vyrovnat se stavem na českém velvyslanectví v Moskvě.
„Evropská rada vyjadřuje svou solidaritu s Českou republikou a podporuje její reakci,“ uvádějí závěry přijaté účastníky summitu. EU již Česku podporu vyjádřila minulý měsíc, ve formě společného prohlášení lídrů zemí je to však poprvé.
Vyhošťování diplomatů vůbec nebylo na programu
Další koordinované kroky jako je vyhošťování Rusů z ambasád však již političtí vůdci neřešili. Podle diplomatických zdrojů Česko příležitost dosáhnout ráznější společné odpovědi propáslo zejména tím, že o ni důsledně nepožádalo včas. Solidárně s ČR vypovědělo několik lidí z ruských ambasád Slovensko či pobaltské země.
Už při konání neformálního summitu lídrů EU zaznívalo od kritiků, že se jedná o diplomatické fiasko. Ostře například napadl jednání české diplomacie někdejší ministr zahraničí a velvyslanec a nyní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Já si myslím, že to je naprosté fiasko. Premiér opakovaně o něco prosí a opakovaně dostává košem,“ řekl pro deník Echo24 Vondra. „Vládě se totiž vrací selhání, kdy odkládala zveřejnění celé akce několik týdnů a zároveň neudělala nic proto, aby na to naše spojence připravila,“ dodal Vondra.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po nočním jednání summitu prohlásila, že se Rusko pokouší oslabovat či destabilizovat jak země ve svém bezprostředním sousedství, jako je Ukrajina či Gruzie, tak členské státy unie.
„Jsme toho svědky dlouhá léta, nezlepšuje se to, ale zhoršuje,“ řekla německá politička. EU podle ní musí hledat cestu, jak ruským hrozbám čelit, zároveň však musí mít na paměti, že Rusko je pro unijní země „zdrojem obchodu a investic“. Právě z těchto důvodů či kvůli hrozbě další ruské agrese na Ukrajině mnohé členské státy nechtějí zaujmout tvrdší postoj vůči Moskvě.
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela poskytla debata lídrů představu o tom, jak by EU mohla lépe „hájit své zájmy a prosazovat své hodnoty“. Šéfové států a vlád podle něj pověřili koordinátora unijní diplomacie Josepa Borrella vypracováním analýzy, jak v současnosti unijní přístup vůči Rusku funguje. K debatě by se měli vrátit na dalším summitu za měsíc.