Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října většinu produktů téměř o šest procent. Více se zvednou ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných - o korunu. Uvedli to například obchodní řetězce a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.
Pražské restaurace v červenci prodávaly půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 Kč. Loni to bylo 58,80 Kč, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. Po zvýšení DPH na točené pivo by tak cena mohla příští rok překročit 70 korun. Řekl to Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka, která je poskytuje zhruba 8000 podnikům v Česku. V celé ČR činila v červenci průměrná cena 54 korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 49,80 Kč. Cena se tak zvýšila o více než osm procent.
Návrh z Evropské unie o nových pravidlech pro zálohové systémy vyvolal paniku u německých pivovarníků. Podle nich hrozí v případě schválení nutnost zničit miliardy pivních láhví, které jsou nyní v oběhu. Spor panuje i kvůli výkladu jediného slova. Jak ale sdělila deníku Echo24 ředitelka českého pivovarnického svazu Martina Ferencová, Češi v tomto obavy svých kolegů nesdílí.
Značka Bud Light se v posledních týdnech ocitla na druhém místě v žebříčku nejprodávanějších piv ve Spojených státech, kterému dominovala posledních více než 20 let. Informují o tom americká média s odvoláním na analýzu poradenské společnosti Bump Williams. Bud Light čelí od dubna bojkotu Američanů, které pobouřila spolupráce firmy s transgenderovou komičkou, podle listu The Washington Post (WP) ale vývoj může souviset i s dlouhodobými trendy na americkém trhu.
Ruský prezident Vladimir Putin na pátečním zasedání Rady pro mezietnické vztahy mluvil o Praze jako o „dobrém, krásném městě“. Bylo to v souvislosti se znevažujícím vyjádřením na adresu ruských politickým emigrantů, kteří v české metropoli loni uspořádali Fórum svobodných národů Ruska. „Pijte pivo a jezte špekáčky,“ vyzval je na dálku ruský prezident, „to nám nevadí“. Informoval o tom například server Business Gazeta.
Poslední tři roky s covidem, uzávěrami, na jejichž konec plynule navázala válka na Ukrajině a mohutná inflace doma, byly zátěžovou zkouškou i pro české pivo. Jednu takovou bilanci prováděli odborníci, historici a fandové národního nápoje v minulých dnech na půdě pivovaru Falkenštejn v severočeské Krásné Lípě. Salon Echa navštívili Martin Altschmied z Cechu domácích pivovarníků, ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, historik Michal Horáček, autor Pivandrů, tedy pivních průvodců českými kraji, Kryštof Materna a pořadatel konference i většinový majitel pivovaru Falkenštejn Jan Srb.
Hospody na vesnicích a v menších městech do 5000 obyvatel jsou nejohroženějším segmentem gastronomie v ČR. Za čtyři roky jich podle dat Plzeňského Prazdroje skončilo 15 procent, přes 1300 provozoven, z toho loni 250. Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen všech vstupů, který nemohou plně přenášet na hosty, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Na celou gastronomii dopadá podle obchodního šéfa Prazdroje Tomáš Mráze razantní růst cen vstupů.
Další americká společnost se přesvědčila o sousloví „go woke, go broke“ (buď progresivní a zkrachuj). Největší pivovarnická společnost světa Anheuser-Busch InBev zažila ve Spojených státech turbulentní týden poté, co věnovala transgender influencerce basu piva Bud Light k výročí její tranzice. Na sociálních sítích se proti firmě rozjela vlna kritiky a bojkotu. Ten zasáhl i některé prodejce. Bojkot mírnil dokonce i syn bývalého amerického prezidenta Trumpa Donald Trump junior.
Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
Češi jsou milovníci hospod a piva a ani loňská vlna všeobecného zdražování na tom nic nezměnila.
Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Skončit je rozhodnuto jedno procento z nich. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 5500 provozovnami. Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20.000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v ČR, uvedl jeho mluvčí Zdeněk Kovář. Zavírá restaurací se nejvíc týká měst do 20 tisíc obyvatel.
Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv. Informace přišla od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především prudce rostoucí náklady na energie i obaly v posledních měsících.
Nové etikety, které zvýrazňují písmeno Z pocházející z loga, začíná používat Znojemský městský pivovar. Jeho vedení ve středu v tiskové zprávě uvedlo, že pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu změnu plánů na jejich design zvažovalo, nakonec jej ale ponechalo beze změn. Právě písmeno Z se stalo symbolem ruské okupace Ukrajiny, označují se jím ti, kdo s útokem Ruska souhlasí. Dominantou etiket je právě písmeno Z, které se stává hlavním symbolem znázorněným ve formě praporce a tvoří základ etiket.
Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Ukazují to i data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami.
V obcích ČR do 5000 obyvatel skončilo za poslední tři roky 12 procent hospod. Jde téměř o dvojnásobek v porovnání s městy nad 20.000 obyvatel. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje. Největší český pivovar proto rozšířil svůj program Vesnice na podporu obecních hospod. Do programu se zapojilo už téměř 900 provozoven, více než desetina všech vesnických hospod v ČR. Pivovar jim pomáhá finančně i radami, jejich prodeje stouply meziročně o osm procent. Oslovení provozovatelé potvrdili, že jim to pomáhá.
V českém politickém prostředí ožívá otázka privatizace pivovaru Budějovický Budvar. Na jedné straně stojí zastánci státního podniku, na straně druhé kritici namítají, že stát není od toho, aby vařil pivo. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rámci předvolební kampaně uvedla, že stát by neměl podnikat v oblastech, které jsou běžně tržní, a právě pivovarnictví je podle ní jedním z nich. Podobně se vyjádřil předseda Pirátů Ivan Bartoš.
České pivovary snížily za první pololetí meziročně výstav o osm procent, oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Ztráty byly hlavně v prvním čtvrtletí, na začátku léta se začala pivovarnická scéna stabilizovat, v červnu byly hodnoty u čepovaného piva skoro stejné jako před příchodem pandemie. Celkově se výstav v pololetí snížil meziročně o 549.191 hektolitrů.
Ruské úřady zvažují omezit dovoz českých produktů, zejména piva, jako jednu z možností asymetrické reakce na vyhoštění velkého počtu ruských diplomatů z Prahy, tvrdí list Kommersant s odkazem na dva své zdroje z vlády. Vypovězení prvních 18 diplomatů z Prahy následovalo po oznámení premiéra Andreje Babiše a minstra vnitra Jana Hamáčka, že existují indicie, že ruská vojenská rozvědka GRU stojí za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích před sedmi lety.
To, že lidé v době krize hledají útěchu na dně lahve, je klišé, avšak pandemie to potvrzuje. Spojené státy například hlásily, že za první tři měsíce od března, kdy se tam naplno rozzuřil koronavirus, prodeje alkoholu vyletěly o 27 %. On-line obchody s alkoholem hlásily rekordní nárůsty. V deseti klíčových trzích, tedy v Austrálii, Brazílii, Číně, Francii, Německu, Itálii, Japonsku, Španělsku, Británii a USA, očekávali nárůst o 42 %. V Česku sice celkově prodej alkoholu klesl, prodej lihovin meziročně spadl o 38 %, ale zkreslují to zavřené hospody a odliv turistů.
V Pivovaru Klášter Hradiště nad Jizerou se má téměř po pěti stoletích přestat vařit pivo. Podnik, který spadá do pivovarského holdingu Pivovary Lobkowicz Group, jenž vlastní čínská firma CEFC, čeká útlum. V obci Klášter Hradiště nad Jizerou se má podle informací deníku Echo24 úplně přestat vyrábět a desítky zaměstnanců mohou přijít o práci. Pivovary Lobkowicz se k záležitosti nechtějí podrobněji vyjadřovat, firma však potvrdila, že v pivovaru dojde k útlumu. Milovníci klášterského piva již připravili smuteční oznámení a v pátek chystají kar.
Češi ještě více zaplatí za své neřesti. Kvůli spotřební dani již vzrostly ceny tabákových výrobků i lihovin, v příštích měsících však lze očekávat také zdražení piva. Může za to inflace, která roste vyšším tempem, než předpokládali ekonomové, meziročně dokonce o 3,4 %. Pivovary tak budou nuceny reagovat zdražením piva.
Od dnešního dne se snížila daň z přidané hodnoty u řady zboží a služeb. Začala totiž platit novela, která vedle točeného piva podávaného v restauracích přeřazuje do nejnižší desetiprocentní sazby DPH služby s vysokým podílem lidské práce.
Pandemie koronaviru těžce dopadla i na české hospody a pivovary. Kvůli nařízením vlády musely přerušit činnost a zavřít, kvůli čemuž přichází o zisk.
Hospody jsou s českým způsobem života neodmyslitelně spjaté. Příští týdny až měsíce si lidé budou muset těžce zvykat na život bez večerního posezení u vychlazeného půllitru. Nejhůř však opatření vlády dopadá na samotné hospodské, kteří musí řešit existenční otázky.
S trochou nadsázky se dá říct, že koaliční ČSSD se v otázce různých sazeb DPH na pivo právě probudila. Sociální demokraté spolu s ANO na vládě už dříve odhlasovali a v Poslanecké sněmovně odsouhlasili různé sazby DPH na čepované pivo. Po kritice k „pivnímu guláši“ ale přichází ČSSD s návrhy, jimiž chce systém zjednodušit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně avizuje, že na návrhy ČSSD nekývne. Jednat o tom chce ČSSD na koaliční radě.
Snížení DPH na točené pivo, které mělo pomoci zejména malým hospodám, bylo ze strany vlády pouhým marketingem. Výčepy na vesnicích totiž z drtivé většiny nejsou plátci DPH, tudíž se na ně sleva nevztahuje. Naopak z ní budou těžit velké restaurace ve městech a vesnické hospody, kde se i vaří.
Komedie kolem různých sazeb DPH na čepované pivo pokračuje. Ve svém pravidelném hlášení se k ní vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO). Rozčílil se nad tím, jak média dělají z různých sazeb daně „bramboračku“, a zároveň otočil v tom, čeho má změna DPH dosáhnout. Zatímco původně měla být změna sazeb DPH u čepovaného piva úlitba hospodským a restauracím za EET, nyní dle Babiše mají hospodští zlevnit pivo pro koncového zákazníka.
Divadlo s nižší sazbou DPH na pivo mělo odvést pozornost od toho, že v květnu proběhne 3. a 4. vlna EET, která nepochybně sníží dostupnost, a tedy i zdraží služby řemeslníků.
Kolem chystané změny DPH u piva panují nejasnosti nejen mezi hospodskými, ale i ve vládě. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) změna DPH nijak nepovede ke zlevnění nápoje pro návštěvníky hospod. S tím ale nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO). Ten tvrdí, že se může zákazníkům pivo zlevnit až o pět korun, hospodský by se však musel s nimi o slevu podělit.
