Hospody na vesnicích a v menších městech do 5000 obyvatel jsou nejohroženějším segmentem gastronomie v ČR. Za čtyři roky jich podle dat Plzeňského Prazdroje skončilo 15 procent, přes 1300 provozoven, z toho loni 250. Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen všech vstupů, který nemohou plně přenášet na hosty, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

„Mnoho provozovatelů se tak potýká s tíživou ekonomickou situací a snaží se ze všech sil zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově,“ uvedl Kovář. Podle dat Prazdroje se za poslední čtyři roky počet vesnických hospod snížil o 15 procent, což je o polovinu víc, než kolik ubylo provozoven ve větších městech nad 100 000 obyvatel.

Největší český pivovar vyšel z dat svých obchodníků, podle nichž je právě v sídlech s méně než 5000 obyvateli nejhorší situace a úbytek hospod nejmarkantnější.

Na celou gastronomii dopadá podle obchodního šéfa Prazdroje Tomáš Mráze razantní růst cen vstupů. „A zvláště hospodští na vesnicích musí citlivě zvažovat koncové ceny, protože spotřebitelé jsou na jakékoliv zvýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v garážích a na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ řekl.

Přes 17 procent restauratérů podle průzkumu pivovaru mezi 856 hospodami zvažuje, zda bude v podnikání pokračovat, nejpesimističtější jsou právě na vesnicích. „Ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích znamená uzavření hospody většinou její definitivní konec,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.