Papež ho roku 1969 tajně jmenoval kardinálem, rozhodnutí se však zamlčovalo. Komunistický režim ho totiž na každém kroku sledoval a hlídal. Za druhé světové války zase biskupa Štěpána Trochtu nacisté věznili v koncentračních táborech. Od úmrtí spoluzakladatele české provincie salesiánů, který si za heslo vybral sousloví „práce-oběť-láska“, uplynulo v sobotu 6. dubna 45 let.
Přestože má většina populace spjatou architekturu z období komunismu především s normalizačním nevkusem či s šedivými paneláky, zanechali tehdejší architekti řadu unikátních staveb. V posledních dnech se však objevily informace, že jsou dvě z nich v ohrožení. Řadu Pražanů vyděsila vizualizace plánované rekonstrukce Máje. Architekt Petr Kučera však upozorňuje, že není důvod k panice, jelikož do procesu ještě musí zasáhnout památkáři.
Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla exhumace uskutečnit, zatím není jasné. Novinářům to řekli představitelé města a Zdena Mašínová mladší. Magistrát původně vyzvednutí ostatků odmítl s odůvodněním, že není možné bez prověření možností, jak by se postupovalo. Zdena Mašínová starší byla pohřbena do hromadného hrobu.
Příručka nazvaná Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989) přináší profily komunistických pohlavárů. Dvoudílná kolektivní práce, dílo 48 autorů (dva z nich, Petr Anev a Matěj Bílý, jsou editory) a 24 recenzentů.
Sametová revoluce se stala alibismem, kdy komunisté převlékli rudé pláště za modré. Tak hodnotil písničkář Karel Kryl poměry v Československu po revoluci v roce 1989. Známý zpěvák pil krev komunistům už v šedesátých letech. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba byla nakonec zakázána a Karel Kryl poté emigroval do Německa.
Komunisté přišli z nestoudným návrhem, jsou „živení nenávistnou maxistickou-leninskou ideologií“. Tak senátoři ve středu projednávali návrh na zdanění církevních náhrad z dílny KSČM. Bouřlivá diskuze, která byla ve většině zaměřená proti komunistům, nakonec rozhodla o tom, že se předloha vrací zpět do sněmovny. Po verdiktu horní komory uvedl poslanec STAN Vít Rakušan, že doufá v odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí od stran ČSSD a hnutí ANO.
Po pádu Berlínské zdi se zdálo, že socialismus byl definitivně odsunut na smetiště dějin, a to celosvětově. To slovo bylo zdiskreditované nejen ve východní Evropě, v zemích, jež se oficiálně za socialistické prohlašovaly. Ztratilo přitažlivost i v rozvojovém světě. Sovětský blok, jenž se nabízel mnoha těmto zemím jako spojenec a dodavatel vojenské i hospodářské pomoci, najednou neexistoval a s ním splaskl i socialismus jako alternativa. V západním světě byli tou dobou u moci Bush, Thatcherová a Kohl, kteří nelenili a ideologický rozměr pádu komunismu zdůrazňovali.
Před 69 lety, 25. února 1950, zemřel na následky brutálního mučení číhošťský farář Josef Toufar. Ten se stal ústřední figurou tzv. číhošťského zázraku, který komunisté využili k útoku na katolickou církev. Kromě mučení a zatýkání církevních představitelů vznikl také krátký propagandistický snímek, který měl usvědčit katolíky z podvodu. Po několika desítkách let se zjistilo, že se Toufarovy ostatky nachází na pražských Ďáblicích, ty byly nakonec vyzvednuty a následně uloženy v Číhošti, kde působil.
Před třiceti lety se komunistický režim chystal naposledy oslavit svoje velké výročí – Vítězný únor. O tom, že je to naposledy, ale tenkrát neměl tušení ani ten režim, ani ti, kdo o pár měsíců později nadšeně vítali jeho pád. Ten „poslední vítězný“ byl taky – pokud mě paměť neklame – o dost chladnější. Na Staroměstském náměstí v Praze promlouval Miroslav Štěpán, lokální bolševický boss a představitel tvrdé linie uvnitř strany, o němž se předpokládalo, že má vyšší ambice. S kamarádem jsme ten proslov napůl oka sledovali v poloprázdné hospodě, kde běžela televize.
Zemřel Stanislav Milota a člověk myslí na Vlastu Chramostovou. Ti dva připomínali Filémóna a Baukis, tu penzijní dvojici mytologického rázu, kterou navštíví olympští bohové, když na zemi hledají šťastné lidi. „My jsme byli tak chudí, že jsme doma neměli ani co číst,“ říkal on. „Jo, takže sis musel hrát s krysama,“ dodala Vlasta. Měli bezvadný humor, založený na stálé polemice, kterou si vyznávali lásku. Stále byli ve sporu, který je udržoval v zamilovanosti.
Pražský magistrát změnil původně zamítavý postoj a začne jednat se Zdenou Mašínovou o exhumaci ostatků její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Jeho zástupce například zajímá, zda zná přesné místo uložení ostatků. Řekl předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu. Magistrát původně exhumaci odmítl s tím, že není možná bez prověření možností, jak by proces probíhal.
Pražský magistrát nevyhověl žádosti Zdeny Mašínové exhumovat ostatky její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu. Exhumace není podle magistrátu možná bez prověření možností, jak by proces probíhal. Vyplývá to z dopisu Mašínové. Zamítnutí vyzvednutí ostatků bude chtít příští týden v pondělí řešit předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil na koaličním jednání s Piráty a Prahou Sobě.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
Je nějaký rozdíl mezi mlácením demonstrantů během Palachova týdne a mezi drsnými zákroky pařížské policie během protestů žlutých vest? Toť otázka, jež se občas nyní vynoří. Je asi čím dál víc lidí, kteří řeknou nikoli, v té tzv. demokracii je to vlastně stejné, možná ještě horší. A vždycky to tak bylo. I tehdy se v „kapitalistických zemích“ policisté s demonstranty nepárali, obušky svištěly, vodní děla stříkala, slzný plyn leptal spojivky.
Centrem středečního uctění památky Jana Palacha, který se před 50 lety upálil na protest proti okupaci Československa a nečinnosti lidí, se stane pražské Václavské náměstí. Na 16. ledna tu jsou naplánovány různé akce, v podvečer na místě vystoupí i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš se dění přímo nezúčastní, zašlou nicméně květiny. Úřad vlády už má jasno kam, Pražský hrad zatím ne.
Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt k 20. výročí úmrtí Jana Palacha se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.
Rodný dům Jana Palacha se na 50. výročí jeho sebeupálení neotevře. Ačkoliv Národní muzeum, které jeho otevření několik let připravuje, chystá společně s dalšími institucemi na příští týden řadu vzpomínkových akcí, na návštěvu domu ve Všetatech si zájemci musí počkat až do srpna. Otevření bylo původně plánováno na 50. výročí okupace Československa v srpnu 2018. To se však nestihlo a návštěvníci si nový památník neprohlédnou ani nyní, padesát let poté kdy Palach svůj protest proti nečinnosti lidí po srpnové okupaci uskutečnil.
V Norsku se našlo přes 22 minut dosud neznámých záběrů z recitálu československého písničkáře a básníka, jednoho z tuzemských nejvýznamnějších protikomunistických umělců, Karla Kryla. Záznam vznikl pravděpodobně v červnu 1969, kdy bylo Krylovi 25 let, a nese název ... přehlídka skončila, vězení je místo, kde žijeme.
Znáte to; když jdete kolem nějakého známého místa, tak se vám vybaví nějaká situace, nějaký dojem, nějaké slovo. Tak mně se v Praze na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice vždy vybaví polské slovo „ośrodek“, což znamená středisko nebo prostě centrum.
V noci na 16. ledna roku 1969 spal dvacetiletý student filozofické fakulty Jan Palach u rodičů ve Smetanově ulici ve Všetatech. Nechal se vzbudit o půl šesté ráno, pak se vypravil vlakem do Prahy a zřejmě už v osm hodin dorazil do spořilovských kolejí, které byly na místě, kde dnes stojí kačerovské depo metra. Tam sepsal ve čtyřech exemplářích mimořádně stručnou zprávu, kde vysvětlil, proč se hodlá upálit. Chtěl „probudit lid této země“ vzhledem k tomu, že se necelý půlrok po sovětské invazi „ocitl na pokraji beznaděje“. Podepsal se „Pochodeň č. 1“. V jedenáct z kolejí odešel, tři dopisy odeslal poštou a jeden nechal v aktovce, kterou si vzal na Václavské náměstí.
K doživotnímu trestu vězení ve čtvrtek čínský soud odsoudil bývalého náměstka ministra státní bezpečnosti Ma Ťiena, který byl shledán vinným z korupce. Informovala o tom agentura Reuters.
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se brání nařčením, že pokřtil knihu o církevních restitucích bývalého předsedy KSČM a nynějšího poslance Miroslava Grebeníčka. Ministr tvrdí, že knihu nekřtil, ale pouze se akce zúčastnil a pronesl na ní několik vět. Staněk si za účast na křtu Grebeníčkovy knihy, která kritizuje církevní restituce, vysloužil nemalou kritiku, mimo jiné od svého předchůdce Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) si vysloužil nemalou vlnu kritiky poté, co těsně před Vánoci přišel pokřtít novou knihu bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, iformoval server iDnes.cz. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v reakci na Staňkovu účast na křtu napsal, že se za něj stydí. V publikaci Ve znamení kříže, která se věnuje církevním restitucím, Grebeníček tvrdí, že „víra přebila rozum, poslušnost nahradila vědění a podřazenost upozadila svobodu.“
Protestů proti premiéru Babišovi se účastnily desítky tisíc lidí, přesto většina Čechů jeho vládu podporuje nebo aspoň snáší. Mají k tomu stejný důvod, jako byl ten, který je v roce 1989 motivoval ke svržení komunistického režimu.
Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.
Jeden by se měl vždycky mít na pozoru před spikleneckými teoriemi, které provázejí všechny významné dějinné události. Jsou spojeny i se sametovou revolucí v listopadu 1989. Nejpopulárnější je ta, že šlo o plánovaný a připravovaný převrat uvnitř komunistické moci. Podobné události se samozřejmě vždycky vydají směrem, který lze těžko uřídit – a konečně historici takový scénář odmítají. To ale nevylučuje, že prozíravá a informovaná část komunistického establishmentu byla na změnu připravená.
Životní osudy, postoje a názory mnoha klíčových postav listopadu 1989 se za uplynulých téměř třicet let dramaticky proměnily. Z některých stávkujících studentů či disidentů se stali zklamaní a zahořklí kritici polistopadových poměrů, z mnoha předních kádrů minulého režimu, bývalých aktivních členů KSČ a SSM se naopak stali úspěšní byznysmeni, kterým demokracie přinesla bohatství a často i nezanedbatelný politický vliv. Dokázali využít své znalosti, kontakty, v mnoha případech ale i kapitál z pochybných zdrojů. Vasil Mohorita měl veškeré předpoklady být jedním z nich.
Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.
Zpřístupnit dokumenty mapující komunistický režim v někdejším Československu trvalo dlouho, dnes ale mohou občané i nevládní instituce dokumenty z různých archivů žádat a s jeho souhlasy i zveřejňovat. Zkomplikovat by to ale mohl návrh zákona, který navazuje na unijní nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Je v této oblasti příliš nejasný a není zřejmé, jak bude možné tyto dokumenty dále publikovat, upozorňuje poslanec a někdejší šéf ÚSTR Pavel Žáček (ODS). „Nevíme, na kolik bude zákon zasahovat do zveřejňování dokumentů a archiválií z dob komunismu,“ uvedl pro Echo24 Pavel Žáček.
